Dokazování v žalobách na náhradu škody bude složitější

Pražská advokátka Světlana Zvolánková upozorňuje, že se náhrady za nemajetkovou újmu mohou regionálně výrazně lišit. Foto: archiv

Nový občanský zákoník (NOZ), který vstoupil v platnost od začátku roku, přinese mimo jiné i změny týkající se náhrady škody za zničené zdraví či způsobenou smrt. Zvýšené nároky to přinese nejenom na advokáty, ale rovněž, alespoň zpočátku, na soudce.

„Došlo totiž k rozdílu v terminologii, nadále podle NOZ je újma nadřazený pojem škodě. Škoda se podle NOZ hradí vždy, a to uvedením v předešlý stav nebo v penězích,“ vysvětluje dopad pražská advokátka Světlana Zvolánková. Problém spíše vidí v pojmu újma. Nemajetková újma spočívá v poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, primárně se ovšem nejedná o poskytnutí náhrady v penězích.

„Nemajetková újma se hradí pouze v těch případech, stanoví-li tak zákon, či pokud si to strany výslovně sjednají,“ vysvětluje advokátka. Podle ní bude nejobtížnější určování výše nemajetkové újmy při zásahu do zdraví člověka, neboť byly zrušeny tabulky pro výpočet újmy na zdraví. Nadále budou soudy postupovat individuálně s přihlédnutím k odlišnostem každého případu.

Ponechává se tak zcela na soudci, jakou výši nemajetkové újmy přizná. „Protože o každém jednotlivém případu bude rozhodovat příslušný soudce, a to v různých regionech ČR, dá se předpokládat, že alespoň v počátcích, kdy nebude ještě existovat judikatura, budou soudci rozhodovat rozdílně. Například na malých okresních soudech, kde se soudci obecně méně setkávají s touto problematikou, budou v přiznání přiměřeného zadostiučinění poněkud zdrženlivější, na rozdíl od velkých měst, kde se s těmito případy setkávají,“ odhaduje advokátka.

Podle Zvolánkové se stalo již v minulosti, že bylo přiznáno i více, než určovaly tabulky: „Každý soudce, který bude o výši přiměřeného zadostiučinění rozhodovat, by měl mít na paměti, že nemajetkovou újmu nelze nikdy napravit navrácením do původního stavu jako u náhrady škody.“ Soudci by proto neměli být zdrženliví ve vztahu k přiznání přiměřeného zadostiučinění. Navíc by taková rozhodnutí, která by byla publikována, byla přínosná i pro občany, kteří by si lépe uvědomovali závažnost zásahu do zdraví a života člověka.

Advokátka Zvolánková upozorňuje i na další moment. Dále se totiž nově podle NOZ odčiní i duševní útrapy, které byly usmrcením či zvlášť závažným ublížením na zdraví způsobeny manželovi č manželce, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, a to peněžitou náhradou vyvažující plné jejich utrpení. „I v tomto případě bude soudce postupovat dle svého uvážení a zásad slušnosti, takže uvidíme.“ I tak bylo dokazování složité a nároky po nové úpravě budou ještě vyšší. „Bude to klást především nároky na advokáta, aby svou argumentací a důkazy přesvědčil soud o oprávněnosti nároku klienta, kterého zastupuje,“ dodává advokátka.

Jak náročné je v českém právním řádu domoci se náhrady škody, se Zvolánková přesvědčila v nejsložitější kauze své kariéry. Dvacet let jí trvalo, než se domohla odškodnění pro klienta v případu, který skončil zaviněným úmrtím. Parašutista Aleš Bartušek zahynul v roce 1993 při letecké show na kbelském letišti, protože mu na padáku praskly šňůry. Majitel firmy, která padáky vyráběla, se snažil u soudu shodit vinu na parašutistu. Přestože soud už v roce 2001 rozhodl, že Bartušek zahynul kvůli nekvalitnímu výrobku, řízení o náhradu škody se protáhlo o dalších dvanáct let kvůli dědickému řízení.

„I tak bylo dokazování složité, a po nové úpravě bude ještě náročnější. Bude záležet především na advokátovi, aby svou argumentací a důkazy přesvědčil soud o oprávněnosti nároku klienta, kterého zastupuje,“ hodnotí dopady NOZ Zvolánková.

Dušan Šrámek