Pátek, 7. května, 2021

Lidskoprávní instituce inzeruje proti právu svobodně vyjádřit názor

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nebyli jsme diváky tehdy, neměli bychom být ani nyní. Inzerát s takovýmto mottem opakovaně v těchto dnech zadává Mezinárodní institut pro studium genocidy a lidských práv ve švýcarském tisku. Celostránkový inzerát se už objevil v německé a francouzské mutaci Neue Zürcher Zeitung a Le Temps a netýká se ničeho menšího než práva na svobodu slova a projevu.

Lidskoprávní organizace nesouhlasí s lidským právem právem svobodně se vyjadřovat, a to včetně pomýleného projevu nebo projevu narušujícího konvence.

Událostí, která rozlítila nejen lidskoprávní institut, ale také mnoho spolků, církví i akademiků, je rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze 17. prosince loňského roku ve prospěch svobody slova a projevu. Od zveřejnění rozsudku je kampaň proti rozhodnutí soudu vedena v různých zemích takřka nepřetržitě. Protagoniské kampaně jsou přesvědčeni, že Evropský soud pro lidská práva rozhodnutím ve prospěch práva na svobodu slova podpořil rasismus a násilí proti Arménům v Turecku, jakožto i kdekoli jinde.

Případ Perincek začal v roce 2005, kdy Turek Dogu Perincek v pozici předsedy Strany pracujících Turecka šířil na konferencích svůj názor, že turecká genocida Arménů v roce 1915 je “mezinárodní lží”. Nyní jedenasedmdesátiletý Perincek byl obviněn a v roce 2007 odsouzen soudem ve švýcarském Lausanne k pokutě za rasovou diskriminaci.

V prosincovém rozsudku uvedl ESLP, že Perincek měl právo vyjádřit svůj pohled a neměl za to být ve Švýcarsku obviněn. Soud nerozhodoval o tom, zda  zabíjení Arménů v Turecku v roce 1915 mělo charakter genocity nebo nikoli, nýbrž o právu vyjádřit na to názor.

V Turecku bylo podle arménských zdrojů v roce 1915 systematicky zabito 1,5 milionů Arménů. Podle Turků však půl milionu Arménů bylo zabito v bojích nebo vyhladovělo v 1. světové válce a nešlo o genocidu.

Institut pro studium genocidy a lidských práv apeluje inzercí na švýcarskou vládu, aby se proti rozsudku ESLP odvolala. Podle ředitele inzerujícího institutu Burkhaltera nejde o nesouhlas s právem na sovobodu slova a projevu, ale upozorňuje na výroky Evropského soudu o genocidě Arménů, kterými “soud vysoko překročil svůj mandát a kompetence”.
Proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva protestovali světoví akademici, spolky kanadských Arménů, francouzských Arménů, polských Arménů, zástupci katolické církve v Arménii. Minulý týden se k protestům proti právu šířit svobodný názor na genocidu Arménů přidala Světová rada cirkví a tento týden se kvůli rozsudku sešel Národní výbor Arménů v Austrálii se švýcarským velvyslancem.

Sílící a masivní tlak na Švýcarsko vychází z faktu, že rozhodnutí ESLP nemusí být konečné. Obě strany mají totiž od vyhlášení rozsudku tři měsíce na to, aby požádali o přezkum Velký senát ESLP a lhůta uplne 17. března. Je ovšem pouze na rozhodnutí soudu, zda eventuální žádosti švýcarské vlády vyhoví, nebo nikoli.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY