Orgány mají technickou mašinerii, advokát jen svou vlastní hlavu

Advokát Marek Nespala. Foto: Irena Válová

Za socialismu vyšlo opatření Ústředního výboru Komunistické strany Československa, na jehož základě se stíhali pumpaři, zelináři a řezníci. Tento kampaňovitý prvek se poprvé vrátil v polovině 90. let, kdy vznikla akce na tuneláře. Koncem 90. let přišla akce Čisté ruce. Nyní se nacházíme v akci proti korupčníkům. Všechny tyto akce jsou doprovázeny přímými útoky na advokáty, masivním odposloucháváním a prohlídkami jejich kanceláří, říká předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů při České advokátní komoře JUDr. Marek Nespala.

„Pokud je do trestního řízení vnesen ideologický prvek, znamená to vždycky exces, který převálcuje zákonnost a ústavnost, a používají se metody, kdy ve prospěch naplnění onoho vznešeného ideologického cíle je každá rána dovolena,“ dodává. „Odhalování korupce, jak všude slyšíme, přestože tento termín není právně definován, je spojeno s mimořádně složitým důkazním řízením. To znamená: vyhledávání důkazů, opatřování důkazů a jejich hodnocení. Nemohu se zbavit dojmu, že zhruba před dvěma lety byl nastaven metodický směr, že velmi cennou studnicí důkazů jsou advokáti.“

To ale bez pochyby jsou.

Jistě. Advokáti spolupracují na složitých ekonomických projektech, na stavebních projektech, finančních projektech. Ve chvíli, kdy dostane státní zástupce nápad, že někde je pravděpodobná korupce, ale nemá k tomu žádný důkaz, protože jde o výsledek pouze operativního snění, je potřeba ten sen zhmotnit. Co kdyby výsledek hlasování zastupitelstva nebo výsledek hlasování akcionářů o fúzi byl výsledkem nějakého korupčního jednání? A co kdyby náhodou advokát měl k tomu něco ve spisech? A narážíme na první velký problém. Domovní prohlídka je ultima ratio při opatřování důkazů a prohlídka jiných prostor, tedy advokátní kanceláře a domů advokátů, je absolutně ultima ratio, protože tady dochází k ústavněprávnímu přesahu práva na spravedlivý proces plus práva na právní pomoc.

Je tedy domovní prohlídka advokáta zcela vyloučena?

Samozřejmě není vyloučena. Ale jak Evropský soudní dvůr, tak i Evropský soud pro lidská práva jednoznačně trvají na stanovisku, že musí být definováno, co se konkrétně hledá. Před domovní prohlídkou – ať se jedná o jakkoli neodkladný a neopakovatelný úkon, musí předcházet výzva k vydání věci. To znamená za účastni nejméně jednoho pověřeného zástupce České advokátní komory musí být advokát vyzván k vydání konkrétní věci z klientského spisu, tuto věc – listinu, nosič informací – musí posoudit zástupce České advokátní komory, zda se vztahuje k projednávané věci, teprve poté si ji advokát musí nechat odejmout, nemůže ji vydat.
Postup, který se děje nyní, vypadá tak, že se vnikne do advokátní kanceláře, kde se pytluje, kde se berou klientské spisy všech klientů, tyto pytle se potom rozpečeťují a hledá se to, co by tam možná mohlo být, ale i cokoli, co by mohlo být zajímavé. To je naprosto protiústavní. Takto protiprávně opatřený důkaz je nepoužitelný při dokazování při soudním řízení.

Jak by měl vypadat řádný postup při prohlídce advokátní kanceláře?

Postup by měl být tento: Přesně se vymezí skutek, který je předmětem prověřování a opatřování důkazů, v rámci toho skutku se vytvoří katalog co možná nejpřesněji označených důkazů a stanoví se stupeň pravděpodobnosti, kde se nacházejí. Teprve poté může být advokát za účasti pověřené osoby vyzván, aby věc vydal. Ani poté ji nemůže vydat, ale musí si ji nechat odejmout.
Pokud ji neoznačí a nenechá si ji odejmout, teprve poté může být přistoupeno k prohlídce. Protože prohlídka je násilný donucovací prostředek trestního řízení. Prohlídka může směřovat pouze v rámci vymezeného skutku a katalogu důkazů ke konkrétní listině. To znamená směnka, notářský zápis z jednání, korespondence. Je-li tato věc nalezena, musí být posouzena zástupcem komory, teprve poté ji ústavně konformním způsobem může převzít vyšetřující orgán a použít ji jako důkaz.
Nedávno bylo učiněno velmi podstatné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. V souvislosti s jednou známou kauzou rozsáhlé hospodářské trestné činnosti byly navržené důkazy označené jako „ krabice číslo 1, šanon 2, desky modré, desky zelené“. Krajský soud v Hradci Králové odmítl tento návrh s tím, že není projednatelný. Aby mohl posoudit obsah listiny, zda je významná pro trestní řízení, tak musí být listina nebo nosič přesně označeny. Pytlování a krabicování je vyloučeno. Domovní prohlídka musí směřovat k opatření konkrétního důkazu. Ve většině případů v současnosti se však jedná o plošný nálet, kde teprve potenciální trestná činnost má být zjištěna z toho, co se u advokáta najde.

No ale děje se to. Co s tím nebo proti tomu může udělat váš výbor?

Tyto věci shromažďujeme, analyzujeme, vyhodnocujeme a předkládáme představenstvu s návrhem řešení. Naše návrhy jsou projednávány na nejvyšší úrovni předsedy České advokátní komory, nejvyššího státního zástupce a ministerstva spravedlnosti nebo na úrovni náměstka ministra pro vězeňství, když se jedná o zásah do práva advokátů například při návštěvách ve věznicích.
Konkrétně otázka domovních prohlídek dosáhla v současnosti takového rozsahu a intenzity, že souběžně s výborem na ochranu byl založen Výbor zákonné mlčenlivosti advokátů, který se specializuje na metodiku účasti pověřených zástupců komory při domovních prohlídkách. Vyústit by společné výstupy měly v legislativní iniciativu. Ony totiž nejsou jenom prohlídky domovních prostor a nebytových prostor. Ony jsou prohlídky automobilů. A dokonce jsou tělesné prohlídky. Osobní prohlídky. Měli jsme případ, kdy advokátka byla zadržena v jednací síni při zastoupení v naprosto jiné věci, byla u ní provedena osobní prohlídka, byly jí zadrženy věci a státní zástupce – ovšem v souladu s trestním řádem, ale nikoli s ústavou – konstatoval, že to byla osobní prohlídka advokátky, kdy se nikde v trestním řádu nedočetl, že by taková prohlídka byla nazývána prohlídkou jiných prostor, takže u této prohlídky nemusel být zástupce komory.
Aby bylo naplněno právo na spravedlivý proces a právo na právní pomoc, měla by být rozšířena a za zachování podmínky obecnosti zákona stanovena zákonná metodika, jakým způsobem lze zasáhnout, nikoli do práva advokáta, ale do práv jeho klientů při opatřování důkazů v trestním řízení.

Znamená to, že množství zásahů proti advokátům roste?

Množství případů obrovsky roste. Jenom za poslední rok bylo problémových prohlídek 27 a v tuto chvíli řešíme pět živých a mimořádně závažných věci, kdy v jenom případu se jedná dokonce i o pokus o vniknutí do sídla České advokátní komory a její pobočky v Brně.

K otázce advokátů a platby za právní pomoc: Ministr vnitra Milan Chovanec se vyjádřil, že by rád zrušil platbu za ex-offo zastoupení podle sazebníku a nahradil ji něčím jiným. Ovšem druhou částí tohoto jeho poselství k advokátům bylo, že to činí proto, že advokáti jsou vinni průtahy v trestním řízení, které sami způsobují.

Úkony jsou nejen v zájmu advokátů, kteří se jimi živí, ale především jsou činěny v zájmu ústavnosti a pravidel férového procesu. Každý má právo na právní pomoc. Stát se musí v rámci rovnosti zbraní postarat o to, aby obviněný měl stejné možnosti jako má státní zástupce, jako má veřejná žaloba, to znamená přinejmenším právně kvalifikovanou obranu.
Průtahy v řízení samozřejmě mohou být součástí obhajoby. Trestní řízení je právem řízený konflikt. Strategii, kterou zvolí státní zástupce a policie, musí vykrývat obhajoba a naopak. Záleží na kvalitě a zkušenosti jak útočníka, tak obránce, jakým způsobem se budou pohybovat po hřišti. Dobře připravený vyšetřovatel a dobře připravený státní zástupce průtahy jednoduše nepřipustí.
Průtahy v řízení jsou především v soudním řízení, nastávají během hlavního líčení při vyhotovování písemných rozhodnutí. Zajištění spravedlivého procesu je ústavní hodnota, která by neměl být měřena penězi.

Nejsou to pokusy státu neuznávat, porušovat pravidlo rovnosti zbraní, jak o něm mluvíte?

Musíme si uvědomit, že orgány činné v trestním řízení a obhajoba mají rovné postavení. Ovšem vůbec nemají rovné nástroje. My nemůžeme vykonat prohlídku v kanceláři státního zástupce. My ho nemůžeme nechat sledovat ani ho nemůžeme odposlouchávat. Druhá strana tuto možnost má. My máme jedinou procesní možnost, a tou je právo a právničina. Právničina, taktika. My máme do slova a do písmene jenom vlastní hlavu. Oproti tomu stojí obrovská technická mašinerie, státní mašinerie s neomezenými finančními prostředky. Tam, kde se používá moc a zejména moc bezbřehá, je potřeba ji vážit laboratorními váhami. Pokušení získávat a usnadňovat si procesní pozici tím, že dojde k neoprávněnému zásahu do práva advokáta a klienta, je obrovské. Nad tím by měla bdít soudní moc. I soud je ale součástí státní mašinerie a často se při realizaci stává součástí strategie orgánů činných v trestním řízení od povolení odposlechů až do vzetí do vazby.
V této souvislosti je mimořádné důležité zabývat se statistikou, kolik slavných realizací, mediálních estrád se zbraněmi a v kuklách skončilo podáním obžaloby a pravomocným odsouzením. To je alarmující vzkaz vedení tohoto státu, zda není něco shnilého v království dánském.

Irena Válová