Rusko rozdělilo Přátele Ruska

Spor na Ukrajině má řadu obětí i na straně novinářů. Foto: Mediafax

Bylo jich šest a ještě v říjnu loňského roku společně navštívili Velvyslanectví Ruské federace v Praze jako skupina přátel Ruska: Senátor a předseda ústavně-právního výboru Senátu  Miroslav Antl, senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jozef Regec a senátoři Václav Homolka, Radko Martínek, Miroslav Nenutil a Radek Sušil.

„Dne 15. října 2013 se na Velvyslanectví RF setkal Velvyslanec Ruska v České republice Sergej Kiselev se senátory Parlamentu ČR, kteří patří ke skupině přátel Ruska,“ uvedlo v krátké zprávě při té příležitosti Velvyslanectví Ruské Federace, přičemž senátora a někdejšího státního zástupce Miroslava Antla uvedlo dokonce jako „vedoucího Skupiny přátel Ruska“.

Přátelům Ruska jsme v nově vzniklé situaci položili otázky, zda je jim známo, jaké mezinárodní právo aktuálně porušilo Rusko, jaké je jejich stanovisko k pozici ministra zahraničí Lubomír Zaorálka, že by měl být zastaven proces uvolňování vízového režimu s Ruskem a jaký mají názor na vyloučení Ruska z tendru na Temelín, jak navrhuje ministr obrany Martin Stropnický.

Zatímco senátoři za ČSSD Miroslav Antl, Miroslav Nenutil a Radek Sušil ani přes urgence na otázky nereagovali, asistent komunistického senátora Václava Homolky nás ochotně kontaktoval, abychom se dozvěděli, že senátor je dlouhodobě hospitalizován.

Na otázky nakonec odpověděli pouze dva sociálnědemokratičtí senátoři, Jozef Regec a Radko Martínek. První z nich se ztotožnil s oficiálními politickými postoji ministrů, zatímco Radko Martínek zaujal zcela opačný postoj.

„Nejsem povoláním právník, takže nejsem schopen poskytnout jasnou právní analýzu z hlediska mezinárodního práva veřejného. Dle mého názoru však docházelo a pravděpodobně stále dochází k agresi, kdy se ruští vojáci a vojenská technika nachází na území cizího suverénního státu. To je mimo jiné v rozporu s Chartou OSN, případně. s dalšími obyčeji mezinárodního práva,“ uvedl pro Českou justici senátor Jozef Regec, který jako závodník v roce 1986 vyhrál etapu Závodu míru v Kyjevě, jež se tam jela jen několik dní po černobylské havárii.

„Co se týče vízového styku a tendru na Temelín, jde podle něho o jeden z mnoha nástrojů, které může EU využít v komunikaci s Ruskem. „Souhlasím s ministrem zahraničních věcí Zaorálkem, že je třeba ukázat Rusku, že jeho počínání není správné. Obecně uvidíme, jaký bude vývoj událostí. V současné chvíli si nemyslím, že bychom měli dělat závěry o tom, kdo by měl nebo neměl dostavovat Temelín. Jako argument k zastavení agrese ze strany Ruska si myslím, že to je možné použít – stejně jako uvolnění vízové povinnosti ze strany EU,“ napsal České justici senátor Jozef Regec.

„Máte neuvěřitelně dobré informace,“ uvedl svoji odpověď senátor Radko Martínek a pokračoval: „Má babička  se narodila v Rusku, nyní na Ukrajině. Mám tedy rád Rusko i Ukrajinu. Bohužel znalost takových zákonů nemám a proto bude nejlépe pokud se optáte pana Zaorálka,“ doporučil České justici.

Co se týče zastavení procesu změny vízového režimu označil pozici ministra zahraničí Zaorávka za nedobrý nápad. „Považuji to ze nedobrý nápad. Nejen že úpravy měly být učiněny již dávno, navíc se tak bude trestat obyvatelstvo. Totéž platí i o Ukrajině. Neplatí náhodou, že na vízum do jednoho státu EU je možno cestovat i do sousedního, například?“
Také k nápadům ministra obrany Matina Stropnického zaujal jednoznačný postoj: „Zastávám v tomto názor pana premiéra,“ uvedl pro Českou justici.

Irena Válová