Malé lodě nebudou registrovány jako nemovitosti

Závod nemovitostí na Slapech? Úřady se snaží postupně odstranit největší nešikovnosti občanského zákoníku. Foto: Irena Válová

Tisíce majitelů malých rekreačních či závodních plachetnic, motorových lodí nebo gumáků už nebudou každým veřejně dohledatelní a jejich lodě nadále nebudou registrovány v rejstříku plavidel jako nemovitosti. Novela zákona 114/95 vnitrozemské plavbě rozděluje plavební rejstřík na dva. Evidence tzv. malých plavidel bude neveřejná.

„Kromě dílčích úprav novela skutečně řeší rozdělení plavebního rejstříku na dvě evidence a zavedení evidence malých plavidel. Ta však bude na rozdíl od stávajícího plavebního rejstříku neveřejná, zejména s ohledem na úpravu veřejných seznamů v NOZ,“ uvedl pro Českou justici mluvčí ministerstva dopravy  Martin Novák.

Padne tak argument plavebního úřadu, že podle NOZ musí být s malými plavidly registrovanými ve veřejném seznamu zacházeno jako s nemovitostmi. Malá plavidla jsou technický termín pro lodě s hmotností vyšší než 1000 kg nebo plochou plachet větš než 12 m a nebo s výkonem motoru nad 4kW, avšak nekomerčního charakteru. Jako nemovitost se tak podle současných pravidel do rejstříku plavidel registruje při změně majitele například obyčejný gumák se silným motorem.

„Laicky je možno přístup k evidenci vlastnických vztahů k plavidlům před účinností NOZ přirovnat k evidenci motorových vozidel, zatímco nadále zákon vyžaduje přístup srovnatelný s registrem nemovitostí,“ vysvětluje Státní plavební správa (SPS) ve sdělení důsledky NOZ.

Při změně majitele musí proto navrhovatel zápisu předložit písemně uzavřenou smlouvu s úředně ověřenými podpisy, právnická osoba předkládá výpis z obchodního rejstříku, ne starší než 3 měsíce.

V České republice jsou na přehradách a řekách tisíce vlastníků malých plavidel. Každý rok Češi přivezou stovky lodí z druhé ruky ze zahraničí, přičemž oblíbeným zdrojem ojetin jsou švýcarská jezera. Podle současných pravidel by však český kupec lodě ze Švýcarska potřeboval úředně ověřený podpis prodávajícího na kupní smlouvě. Jenže ČR nemá se Švýcarskem uzavřenou dohodu o vzájemném uznávání úředního ověření. Čech kupující loď od Švýcara by tak nyní musel prodávajícího Švýcara donutit, aby získal od švýcarského ministerstva spravedlnosti na ověřenou kupní smlouvu ještě apostilu, tedy úřední ověření úředního ověření. O absurdní záležitosti s českým lodním registrem  jsme psali zde.

Konstituční charakter rejstříku plavidel činí problém i samotné Státní plavební správě. Plavební úřad zřízený pro dozor nad vodními cestami, nad technickým stavem plavidel a pro vydávání dokladů profesionálním a rekreačním vůdcům by například měl podle stávajících pravidel zapisovat do rejstříku plavidel vlastnictví gumáků v rámci předmanželských smluv.

„Požadavky vznášené Státní plavební správou pro změnu zápisu vlastnictví v plavebním rejstříku nemají oporu v zákoně. Je sice pravdou, že na základě ust. § 1102 nového občanského zákoníku (NOZ) má zápis změny vlastnictví v plavebním rejstříku v současnosti konstitutivní účinky, avšak žádný zákonný předpis (např. NOZ nebo zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) nestanoví podmínky a náležitosti, jež je nutné splnit pro provedení takového zápisu. Je svým způsobem pochopitelné, že se Státní plavební správa snaží o větší ochranu práv vlastníků plavidel, když zápis v registru plavidel má nyní nepochybně větší význam než dříve, avšak způsob, jakým to Státní plavební správa činí, je pochybný. Státní plavební správa měla před nabytím účinnosti  NOZ usilovat o změnu zákona č. 114/1995 Sb., aby její současné jednání mělo zákonnou oporu,“ uvedl pro Českou justici  JUDr. Jaroslav Švejkovský, advokát a člen sekce pro právo soukromé při Česká advokátní komoře.

„Novela zákona 114/95 měla být účinná ještě před účinností NOZ. Vládou byla projednána 15. 5. 2013, avšak již nedošlo k projednání poslaneckou sněmovnou, neboť došlo k jejímu rozpuštění. Z tohoto důvodu musel být legislativní proces opakován. Předpokládáme, že návrh novely by měl být ve středu znovu projednán na vládním zasedání,“ vysvětluje Martin Novák za ministerstvo dopravy.

„Návrh novely o vnitrozemské plavbě reaguje především na úpravu veřejných registrů podle nového občanského zákoníku. V této souvislosti byla už v roce 2013 řešena i otázka plavebního rejstříku. Jedná se však jen o dílčí změny, konkrétně v § 14, 14a a 15a.  Kromě dílčích úprav novela skutečně řeší rozdělení plavebního rejstříku na dvě evidence a zavedení evidence malých plavidel. Ta však bude na rozdíl od stávajícího plavebního rejstříku neveřejná, zejména s ohledem na úpravu veřejných seznamů v NOZ,“ dodává mluvčí Martin Novák k projednávané novele zákona.

Do doby, než bude  rejstřík malých plavidel oddělen od registru komerčních lodí, se bude SPS podle slov referenta rejstříku vyrovnávat s NOZ tak, aby byly splněny zákonné povinnosti registrace, ale dělo se tak ku prospěchu navrhovatele. Například namísto apostily od švýcarského ministerstva spravedlnosti bude uznán věrohodný a spolehlivý doklad o nabytí lodě v zahraničí. O tom, zda to může být i faktura, rozhodne individuálně SPS, která konkrétně fakturu označuje jako doklad, který neprokazuje nabytí lodě.

Irena Válová