Jak šel čas s Gripeny, díl druhý: Nikdo nebude obviněn

Česká justice přináší sérii analýz, proč nemělo vyšetřování údajné korupce při pořízení letounů Gripen po roce 2010 šanci na úspěch. Foto: army.cz

Vrchní státní zastupitelství v Praze definitivně zastavilo případ údajné korupce při pořízené stíhaček Gripen. Šéfka VSZ Lenka Bradáčová takový vývoj předpovídala už v listopadu 2012 se zdůvodněním, že ve všech zemích, kde se věc prověřovala, byla uzavřena a státy nemají zájem dál spolupracovat a předávat informace. Taková situace panovala už v roce 2010, když případ přikázala otevřít tehdejší Nejvyšší zástupkyně Renáta Vesecká, což mimo jiné vedlo k jejímu pádu.

„Prověřování probíhá i v případě letadel Gripen, ale tady musím odpovědně říct, že nevidím moc velký prostor pro to, aby se objevil nějaký nový důkaz, který by tu kauzu zvrátil. Souvisí to i s tím, že zejména v zahraničí, ve všech zemích, kde se to prověřovalo, byla ta kauza v trestní rovině už uzavřena. Ty státy už nemají zájem dál spolupracovat a předávat nám informace,“ uvedla v MF Dnes vrchní státní zástupkyně VSZ v Praze Lenka Bradáčová 12. listopadu 2012, tři měsíce poté, co byla jmenována ministrem Blažkem do funkce.

Ještě před tím v srpnu 2012 vyjádřila Bradáčová skepsi k tomu, že by se mohlo podařit objasnit tzv. staré případy tzv. 6. odboru VSZ v Praze včetně Gripenů, na což Vesecká reagovala otázkou: Kam se poděl rázný Cattani? Věděla snad Bradáčová něco, co Vesecká nevěděla? Z jejího vyjádření vyplývá, že nikoli.

Situace ve vyšetřování údajných korupčních praktik globálního marketéra se zbraněmi a zbrojními systémy BAE Systems se nijak nezměnila a ani nemohla. Důvěrná globální dohoda o uznání viny mezi BAE Systems, Velkou Británií a Spojenými státy americkými byla uzavřena už v roce 2010. Z fragmentu dohody vyplývá, že BAE Systems  už v roce 2010 přijala pokutu ve výši 400 milionů dolarů jako trest za nezákonné obchodní dohody včetně dohod v České republice.

Dohoda: žádná konkrétní osoba nebude obviněna

Klíčem k odpovědi k rozdílnosti chování Renáty Vesecké a Lenky Bradáčové ve věci „Gripeny“ je různost jejich povah a čas. Obě dvě jsou sólové hráčky. Případ Gripeny ukazuje rozdíl mezi impulsivním rozhodováním Vesecké a tvrdě pragmatickým rozhodováním Bradáčové. Vesecká je střelec, Bradáčová je vyjednavač.

Vesecká v roce 2010 střílela ohledně Gripenů jeden pokyn za druhým, vydávala jedno tiskové prohlášení za druhým tak dlouho, až se obrátily proti ní a dalším lidem. Naopak Bradáčová si počkala, až se mediální nařčení, křivá obviňování a nadměrná očekávání ohledně Gripenů vyvolaná Veseckou přeženou, aby tisku sdělila, že nezbylo než případ zastavit, ačkoli se trestný čin stal, avšak důkazy proti konkrétní osobě se nepodařilo shromáždit.

Důkazy proti konkrétním osobám se zřejmě už nikdy nepodaří shromáždit a kdo si myslel, že ano, nečetl úvod dohody o vině společnosti BAE Systems uzavřené před soudem ve Velké Británii. Týká se sice provize a způsobu účtování prodeje radarového systému vládě Tanzanie, avšak hovoří se v ní o České republice. Též se v ní píše, že poté, co se společnost BAE vykoupí, nikdy nebudou vznesena obvinění proti konkrétním osobám. Dokument je datován 22. října 2010.

„Společnost se doznala k vině z tohoto trestného činu na základě faktů, se kterými souhlasila shodně s písemným ujednáním mezi Společností a Úřadem pro vyšetřování korupce a závažných podvodů (SFO) ze dne 16. února 2010. Toto souhlasné ujednání bylo dosaženo na základě směrnic generálního prokurátora o vyjednávání dohody o uznání viny v případech závažné korupce a podvodu,“ uvádí se v dokumentu v archivu britského Úřadu pro odhalování korupce a závažných podvodů SFO.

„Během této doby byla Společnost také angažována ve vyjednávání o uznání viny s úřadem prokuratury ve Spojených státech amerických. Dne 5. února 2010 uzavřela BAE dohodu o uznání viny s odborem kriminálního vyšetřování a s odborem národní bezpečnosti ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických. V souladu s touto dohodou o vině pak dne 1. března 2010 doznala BAE vinu k jednomu trestnému činu přípravy spáchání trestných činů proti Spojeným státům, porušení 18 U.S.C. Sekce 371, přípravy poškození a ohrožení právní činnosti vlády Spojených států, ke křivým výpovědím a porušení 18 U.S.C. Sekce 1001 a k porušení zákona o kontrole vývozu zbraní a mezinárodní regulace pohybu a regulace zbraní. Celkem doznala BAE specifická fakta vztahující se k operacím a obchodním dohodám v České republice, Maďarsku, Saúdské Arábii a dalších zemích. Společnost byla pokutována částkou 400 milion dolarů,“ píše se v dokumentu doslova.

V závěru dokumentu pak stojí: „Mělo by být jasné, že SFO nenavrhuje osobní odpovědnost žádné osoby jmenované v tomto dokumentu…proti žádnému úředníkovi BAE není vzneseno podezření z trestného jednání.“ Celý text dokumentu je zde.

Že je plný text, detaily a konkrétní skutky konkrétních lidí v rámci jednání o přiznání viny marketéra se zbraněmi s obrannými systémy společnosti BAE důvěrný, je pak zajištěno v textu uvedenými směrnicemi generálního prokurátora o vyjednání uznání viny v případech korupce a závažných podvodů.

Výše uvedený postup i obsah ujednání včetně závazku, že proti žádné konkrétní osobě nebude vzneseno v případu BAE Systems obvinění z kriminální činnosti, zcela koresponduje se závěrem prvního článku České justice o (ne)vyšetřování případu Gripeny. Právě na základě výše citované dohody vydal ředitel SFO tiskovou zprávu, že se stahují obvinění proti pro Českou republiku klíčové osobě hraběti Alfonsu Mensdorffu –Pouilly a že tímto vyšetřování společnosti BAE končí, jelikož není nadále ve veřejném zájmu.

Proč byl řádný soud s BAE Systems vyloučen?

Na tuto otázku odpovídá analýza Defense Industry, ve které k možnosti dostat BAE před soudu uvádí: „Jak BAE tak i SFO zvažovaly své pozice a na stole bylo stále několik možností. Jedna z nich byla spor, obvinění a soudní líčení. Společnost BAE tvrdila, že neporušila žádné zákony, každý proces by zabral mnoho času, úsilí a složil negativní publicitě. Na druhé straně eventuální prohra SFO by znamenala kompletní selhání veškerého vyšetřování BAE Systems a vynesla by otázky, proč se vůbec konalo,“ uvádí se v analýze.

Podle analýzy by proto ředitel SFO Richard Alderman býval přivítal možnost „odložené obžaloby“. BAE by uznala vinu, zaplatila pokutu udělenou soudcem a souhlasila by s nezávislým monitorováním chování společnosti. Budoucí porušení zákona by bylo důvodem k okamžitému trestu v původních sazbách. Je to totéž jako podmínečné odsouzení, avšak v britských podmínkách to platí pro korporátní případy.

„Problém s „odloženou obžalobu“ je jak v USA tak i v EU, totiž že pravidla pro veřejné zakázky vystavují v případě odložené obžaloby zákaz účasti na veřejných kontraktech, pokud jsou firmy shledány vinnými z úplatkářství. Spolu s vyšetřováním v USE, které sledovalo vlastní cíle ohledně kontraktů BAE v Saúdské Arábii, to nebyla atraktivní verze pro BAE.

Jakýkoli spor pak navíc mohl vždy vyústit v ještě vážnější obvinění. „Jak si uvědomovali právníci, dohoda v předvečer procesu či dokonce v jeho průběhu není až zas tak nezvyklá věc. Ujednání bylo uzavřeno v únoru 2010 mezi Velkou Británií a ministerstvem spravedlnosti Spojených států. To vedlo k další sérií vyjednávání s ministerstvem zahraničí USA, které ucítilo příležitost. V květnu 2010 byla většina případů smetena se stolu,“ uvádí se v analýze Defense Industry.

Co se dělo v České republice

Podle četných prohlášení k případu Gripeny Renáty Vesecké si tehdejší nejvyšší státní zástupkyně velmi dobře uvědomovala, že informace, které by případ jakkoli posunuly,  může získat pouze z Velké Británie nebo z USA. Bohužel, zatímco Vesecká v Brně přikazuje případ otevřít a žádat o informace, ve skutečném světě se odehrává série jednání a uzavírá se dohoda o beztrestnosti BAE Systems. Případ Gripeny je od samého počátku odkázán k nezdaru, avšak Vesecká a její úřad na svých příkazech trvají, včetně řady žádostí o právní pomoci do řady evropských zemí.

Evropské země jsou rozděleny na ty, které mají informace, avšak jsou účastníky dohody s BAE Systems a USA, a na ostatní, kterým jsou informace z dohody odepřeny a samy informace nemají, jak vyplývá z dokumentu českého ministerstva spravedlnosti, ve kterém je zmínka o jednání v Německu: „K existenci dohody o narovnání mezi BAE a SFO se vyjádřila paní S., která předpokládá, že dohoda je písemná, avšak neveřejná. Není vyloučeno, že dohoda může působit i do budoucna ve vztahu ke stíhatelnosti fyzických osob, což může mít negativní dopad na vůli Velké Británie poskytovat ve věci právní pomoc,“ píše se v českém dokumentu.

Zatímco paní S. v Německu realisticky potvrzuje výše popsaný proces uzavření dohody s BAE, Renáta Vesecká si v srpnu 2010 veřejně stěžuje, že neobdržela dokumenty, o které požádala, že Velká Británie nespolupracuje. Medializace vede novináře k otázkám, koho se ptala a na co, přičemž se to donese do Velké Británie, která akci popře. Reakcí je další prohlášení Vesecké, totiž že žádala obecné informace z tisku. Následně je Vesecká je tiskem obviněna z maření vyšetřování případu Gripeny. Dne 27. října 2010 odvolává vláda Renátu Veseckou z funkce nejvyšší státní zástupkyně, osm měsíců poté, co vydala pokyn znovu otevřít případ Gripeny.

Irena Válová