Kvůli zákonu o státním zastupitelství se má měnit Ústava, má být vyňato z moci výkonné

Poslanecká sněmovně novelu schválila, tu teď čeká projednání v senátu. Foto: psp.cz

Nejvyšší státní zastupitelství požaduje, aby se kvůli novému zákonu o státním zastupitelství změnila i Ústava. Soustava státních zastupitelství by měla být nově vyjmuta ze třetí hlavy, tedy z moci výkonné, a měla by jí být vytvořena samostatná hlava čtvrtá, věnovaná právě a pouze státnímu zastupitelství. Česká justice to zjistila z návrhu změny Ústavy, který má k dispozici.

Dosud má státní zastupitelství v Ústavě vyčleněn samostatný článek 80 ve třetí hlavě. Zní takto: „(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.“ Nově by měly být tyto dva odstavce bez obsahové změny přesunuty do samostatné hlavy čtvrté, tedy před dosavadní hlavu čtvrtou, pojednávající o moci soudní.

„K navrhovanému systematickému zařazení ustanovení o státním zastupitelství do hlavy čtvrté, tedy mezi hlavu třetí pojednávající o moci výkonné a mezi hlavu pátou pojednávající o moci soudní je logické, neboť státní zastupitelství je orgánem stojícím právě na pomezí těchto dvou mocí,“ píše se v návrhu, který na ministerstvo poslalo Nejvyšší státní zastupitelství. Zbylé hlavy by měly být podle představ tvůrců novely přečíslovány.

„Právní úprava státního zastupitelství na ústavní rovině již delší dobu plně nekoresponduje s faktickým postavením, úkoly a odpovědnostní, které jsou státnímu zastupitelství svěřeny, ale i ze strany právní úpravy a společnosti očekávány a vyžadovány,“ tvrdí dále návrh ústavní změny, která by měla vstoupit v platnost 1.ledna 2016.

Materiál připomíná, že postavení státního zastupitelství jako zvláštního orgánu (orgánu „sui generis“) na pomezí moci výkonné a soudní je většinově v odborné veřejnosti přijímáno, a to včetně vrcholných soudních instancí. „Stávající zařazení do moci výkonné vytváří dobře známé problémy, neboť státní zastupitelství není orgánem správního (úředního) typu, což je vyjádřeno především samostatným postavením státního zástupce v rámci trestního řízení a jeho pravomocemi, které se v některých částech blíží či jsou dokonce shodné s pravomocemi soudů, na druhou stranu ale státní zastupitelství plně nespadá ani do moci soudní, neboť státní zástupci zejména nedisponují takovou mírou nezávislosti jako soudci. Státní zastupitelství je tak nepochybně součástí justice v širším slova smyslu, které plní úkoly vlastní pouze tomuto orgánu veřejné moci,“ argumentují navrhovatelé změny.

Nad návrhem NSZ zasedli v pátek legislativci ministerstva, o jeho dalším osudu mělo být jasno zhruba do týdne.

Politikům se do „otevření“ Ústavy nechce

Na ministrerstvu má přípravu zákona na starosti 1. náměstkyně Hana Marvanová (nestr. za ANO). Ta považuje návrh za problematický především z praktického hlediska. „Můžeme o tom vést akademickou debatu, ale jsem praktik a vím, že otevření Ústavy ve sněmovně není příliš průchodné,“ řekla České justici.

Ani ve sněmovně návrh zatím velkou podporu nezískal. Podle předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) současný stav nijak nebrání tomu, aby státní zastupitelství bylo nezávislou složkou.“Státní zástupci jsou součástí moci výkonné a ta jejich specifika má upravovat zákon o státním zastupitelství. Není možné je zcela posadit na roli nezávislých soudců,“ řekl České justici Tejc.

Podle něho je debatu o změnách Ústavy možné vést později. Připomněl, že o širších změnách už jedná příslušný sněmovní podvýbor, který například zvažuje zařazení samostatného ústavního článku pro veřejného ochránce práv. „Aby ho nebylo možné zrušit obyčejným zákonem,“ vysvětluje Tejc. „Pokud zákon o státním zastupitelství bude požadovat zařazení soustavy jako samostatného článku Ústavy, pak se obávám, že to bude jeden z hlavních důvodů, proč ten zákon přijat nebude,“ dodává šéf ústavně-právního výboru.

Jeho stranický kolega Jan Chvojka připomíná jeden ze základních principů ústavního práva měnit základní zákon co nejméně, po co nejpečlivějším zhodnocení a po široké odborné a politické debatě. „Důkladná debata k tomu, aby měl systém státního zastupitelství vlastní hlavu v Ústavě, zatím neproběhla. Můj osobní názor je zatím takový, že by bylo neštastné vyčlenit státnímu zastupitelství samostatnou hlavu. Naše demokracie je založena na odpovědnosti vládní složky výkonné moci Poslanecké sněmovně. Předmětným vynětím státního zastupitelství ze soustavy moci výkonné hrozí, že by se ze státního zastupitelství stala čtvrtá moc ve státě. A to bez jakékoliv odpovědnosti. Ostatně – proč tedy potom nevyčlenit samostatnou hlavu policii?“ táže se Chvojka.

Příliš nadšená z návrhu není ani opozice. „Musel bych vidět konkrétní návrh, ale bez dohledu a kontroly tato soustava fungovat nemůže. Nebo přesněji může, ale s nedozírnými následky,“ řekl České justici poslanec a bývalý ministr spravednosti Pavel Blažek (ODS).

Robert Malecký