Soud označil postup VSZ v Olomouci proti advokátům za nezákonný

Česká advokátní komora nebude platit pokutu, kterou jí udělilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, když odmítla vydat materiály pocházející z domovních prohlídek u advokáta ve vztahu k případu „Březina“. Podle dřívějšího vyjádření advokátů by vydání materiálů policii bylo v rozporu se zákonem. Vrchní soud v Olomouci nyní tento právní názor v rozhodnutí o stížnosti ČAK proti pokutě potvrdil a naopak označil způsob vymáhání materiálů z prohlídky v bytě advokáta ze strany VSZ v Olomouci za nezákonný.

Advokát může vykonávat advokacii i na jiných místech, než pouze v registrovaném sídle, a také většina advokátů tak činí. Jsou to osoby s volnou pracovní dobou a advokacii vykonávají v řízení před soudem, v místě bydliště. Právní pomoc poskytují v sídlech různých společností, právní rady mohou udělovat mimo registrové sídlo. Výkon advokacie není vázán na místo registrované u České advokátní komory a pro všechna místa, kde advokát poskytuje právní služby platí, že v případě domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor musí být přítomna osoba za Českou advokátní komoru, která vydá nebo nevydá souhlas se zajištěním věcí policií, vyplývá z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci.

Soud zároveň zrušil dvacetitisícovou pořádkovou pokutu, kterou státní zástupce v březnu komoře za nevydání věci udělil.

„Ochranu zde nepožívá ten konkrétní advokát, nýbrž listiny a nosiče, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, odvíjející se od smlouvy uzavřené mezi klientem a advokátem v rámci poskytování právní pomoci. Je tedy možno konstatovat ve shodě s argumentací stěžovatelky, že výkonem advokacie ve smyslu ustanovení § 85b odst. 1 tr.ř. je míněná veškerá činnost advokáta a nikoliv místo či sídlo advokáta registrované u České advokátní komory. V tomto směru se tedy stížnostní soud neztotožnil s právním názorem státního zástupce uvedeným v napadeném usnesení, od něhož se odvíjely i jeho další procesní kroky v dané věci,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci.

„Pokud tedy domovní prohlídka v bytě advokáta L. Š. dne 14.1.2014 proběhla v souladu se zákonem, tj. za respektování podmínek ustanovení § 85b odst. 1, odst. 2 tr.ř., pak nebylo možno Českou advokátní komoru jakýmkoliv způsobem nutit k vydání zajištěných věcí v rámci této domovní prohlídky, které podléhají režimu mlčenlivosti advokáta, byť by se mělo jednat o zákonné procesní úkony jako v tomto případě, tj. výzva k vydání věci dle § 78 odst. 1 tr.ř. Za takovéto situace tato výzva neměla oporu v trestním řádu a šlo o nezákonný úkon, přičemž Česká advokátní komora nebyla povinna takovéto výzvě vyhovět, což se v daném případě stalo (§ 78 odst. 2 tr.ř.). Jestliže státní zástupce na tuto situaci reagoval následně vydáním napadeného usnesení, kterým stěžovatelce uložil pořádkovou pokutu proto, že nevyhověla výzvě vydat věci dle § 78 odst. 1 tr.ř., pak takto postupovat nemohl a neměl, neboť jím zvolený postup neměl oporu v trestním řádu,“ stojí v rozhodnutí.

„Jak už se veřejnost mohla přesvědčit, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci má své svérázné výklady zákona,“ uvedla pro Českou justici mluvčí ČAK Iva Chaloupková. „V tomto případě nutilo Českou advokátní komoru přímo k porušení zákona, protože požadovalo po ČAK, aby místo vrácení spisů advokátovi, což jí ukládá zákon, tyto vydala Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, ačkoliv soud v konkrétním případě příslušnému návrhu na umožnění nahlédnout do spisů nevyhověl. Přímo uvedl, že k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK nepřihlíží. Pro takový případ stanoví zákon jediný možný postup (stanovený v § 85b odst. 2 trestního řádu) , tj. vrátit spisy advokátovi. Protože soud v tomto případě nevydával žádné rozhodnutí, nemohl ani vydat žádné závazné stanovisko. Pokud se Vrchní státní zastupitelství nějakého dovolává, jde o jeho nesprávný postup,“ komentovala vzniklou situaci již dříve Iva Chaloupková.

Pokud zástupce ČAK souhlas k nahlédnutí neudělí, spisy (ale také PC a jiné nosiče) zapečetí a předá České advokátní komoře k zabezpečenému uložení. Policie se pak může obrátit na soud, aby nahradil souhlas zástupce ČAK k nahlédnutí. Pokud soud nevyhoví, vrátí ČAK spisy advokátovi. Tak to říká zákon, vysvětlila Chaloupková postup, který nyní potvrdil rozhodnutím Vrchní soud v Olomouci. Celý text usnesení je zde.

Irena Válová