Kdo způsobí škodu radou, musí ji podle NOZ nahradit

Bývalý středočeský hejtman David Rath s bývalým ředitelem Galerie Středočeského kraje Janem Třeštíkem (vpravo) při otevření galerie v roce 2010 Foto: informační čtvrtletník Středočeského kraje

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovedností. Jinak se hradí jen škoda kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. Tak zní nový §2950 Nového občanského zákoníku. Co je tím míněno, vysvětluje František Vyskočil v bulletinu Uměleckohistorické společnosti na příkladu obchodu s uměním

„Škoda způsobená informací nebo radou – § 2950 NOZ nově stanoví, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a profesionální pečlivostí, která je s takovým povoláním nebo stavem spojena,“ uvádí JUDr. František Vyskočil, podle kterého z nového ustanovení NOZ vyplývá i náležitá odpovědnost ve vztahu k případné škodě způsobené informací nebo radou, jež je definována právě ve vztahu k výše uvedenému. „NOZ vychází z předpokladu, že jestliže navenek někdo vystupuje jako odborník v určité oblasti – kurátor, znalec, restaurátor, starožitník, galerista, historik umění, apod. – nese zvýšenou míru odpovědnosti za své jednání,“ uvádí doslova.

K této odpovědnosti patří i odpovědnost za informace a rady, které v rámci své odbornosti poskytuje ostatním. Pokud je taková rada či informace poskytnuta za úplatu a odborník tak způsobí škodu, je poškozený oprávněn požadovat náhradu. Jestliže tedy galerista poskytne za provizi radu či konzultaci, jak uskutečnit prodej obrazu v zahraničí, ale neupozorní zájemce na omezení při vývozu a obraz je zadržen, či kurátor za úplatu připravuje výstavu, ale doporučí nevhodné stínění a sluneční svit poškodí vystavená díla, musí nahradit veškerou škodu, která nevhodnou či neúplnou radou vznikla, dává příklad František Vyskočil, jehož kancelář se zabývá mimo jiné zastupováním v řízení o povolení k vývozu děl mimo území ČR, smluvním zajištěním prodeje, zápůjček anebo výstav uměleckých děl.

V ostatních případech, pokud se nejedná o odbornou radu za úplatu, vzniká povinnost uhradit škodu způsobenou nesprávnou informací pouze tehdy, byla-li poskytnuta s úmyslem škodný následek přivodit. Na škodu způsobenou informací nebo radou se následně vztahují všechna obecná ustanovení upravující povinnost k náhradě škody jako takové, dodává advokát Vyskočil.

Případ galeristy, který nevěděl
Případ galeristy, který nevěděl, že nesmí vydat osvědčení pro vývoz obrazu do zahraničí se v České republice stal v roce 2011, když tehdejší ředitel kutnohorské Galerie Středočeského kraje Jan Třeštík dal razítko na vývoz Picassova obrazu Sedící žena do Švýcarska. Obraz, který je v seznamu kulturních památek České republiky a jehož hodnota je odhadována až na 200 milionů korun, zadrželi celníci na letišti v Ruzyni.

Třeštík se rok poté v trestním řízení před obvodním soudem pro Prahu 5 hájil podle tehdejšího zdrojů slovy, že nevěděl, že jde o kulturní památku a rovněž nevěděl, kdo může vydat osvědčení pro vývoz do zahraničí, tedy neznal zákony a předpisy platné v oboru, v němž zastával dokonce řídící funkci. Obraz, který byl vrácen v restituci a je v majetku firmy Interpoint, je prohlášen kulturní památkou a nelze ho vyvézt do zahraničí ani krátkodobě.

Poté, co byl Jan Třeštík odsouzen soudcem Šottem u obvodního soudu pro Prahu 5 ke čtyřem měsícům podmíněně, zrušil tento trest odvolací Městský soud v Praze,  když před tím konstatoval Třeštíkovu vinu, avšak současně vyslovil názor, že galerista Jan Třeštík se potrestal sám, neboť po této aféře v oboru stěží nalezne uplatnění. Podle obchodního rejstříku je v současnosti Jan Třeštík jedním z jednatelů Galerie U Křižovníků v Praze.

Osvědčení pro vývoz takového díla z Čech může udělit pouze Národní galerie v Praze respektive Ministerstvo kultury ČR. Podle výročních zpráv Národní galerie za poslední tři roky dostává NG každý rok 200 – 300 žádostí, z nichž osvědčení k vývozu na dobu neurčitou obdrží zhruba polovina děl. V roce 2012 z celkového počtu 292 žádosti bylo povoleno vyvézt do zahraničí na dobu neurčitou 161 obrazů.
Irena Válová