David Koncz: Kárné žaloby na exekutory jsou podávány z politických důvodů

Počet neúspěšných exekucí stoupá Foto: Mediafax

Současné tresty pro exekutory převyšují mnohé tresty v trestním řízení a jsou desetkrát vyšší, než postihy jiných právních profesí. Exekutorská komora však nemůže posoudit, zda je konkrétní trest uložený exekutorovi Nejvyšším správním soudem přiměřený, neboť Komoře a ani jiným subjektům nepřísluší kritizovat Nejvyšší správní soud coby vrcholného představitele moci soudní a orgán nezávislý na moci výkonné, uvedla mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová v souvislosti s kritikou náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána, který se k případu exekutora J. N. a jeho bratra vyjádřil, že takový exekutor musí skončit. Prezident Exekutorské komory David Koncz je přesvědčen, že dohledové orgány jsou k exekutorům z politických důvodů přísnější než k ostatním právním profesím.

Podle Petry Báčové nelze chtít od Komory, aby posoudila, zda v konkrétním případě jde o nepřiměřený trest, neboť nejsou známy veškeré okolnosti případu. „I kdyby tomu tak bylo, Exekutorské komoře ČR a ani jiným subjektům nepřísluší kritizovat Nejvyšší správní soud coby vrcholného představitele moci soudní a orgán nezávislý na moci výkonné. Rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu plně respektujeme, neboť jako jediný měl k dispozici všechna fakta a své stanovisko včetně úvah o způsobu a výši kárného opatření řádně odůvodnil,“ uvedla Petra Báčová k případu exekutora J. N. Ten vystupoval v roli exekutora a součastně vlastníka firmy, která se účastnila dražeb, přičemž ve firmě byl jednatelem jeho bratr, který byl ovšem současně zaměstnancem a vykonavatelem. Z jejího dalšího vyjádření vyplývá, že v případě tohoto exekutora nezůstalo pouze u pokuty 75 tisíc korun, ale v dalším řízení hned druhý den dostal pokutu čtvrt milionu.

„Koneckonců následujícího dne uložil Mgr. J. N. další pokutu v jiném kárném řízení ve výši 250.000 Kč, čímž celkový trest zpřísnil nad úroveň běžnou například u kárně proviněných soudců či státních zástupců. Exekutorskou komoru ČR tento případ mimořádně trápí, protože v posledních letech se všichni její členové snaží vymýtit fámy o dražbách kolující mezi veřejností. V roce 2009 byl např. zaveden Portál dražeb, kde jsou transparentně zveřejňovány veškeré exekuční dražby nemovitých i movitých věcí. Tato kauza bohužel značně maří úsilí celého exekutorského stavu, nejen proto si zaslouží jednoznačné odsouzení,“ řekla dále Petra Báčová.

„Exekutorská komora ČR dlouhodobě usiluje, aby kárné řízení bylo dvoustupňové a aby v první instanci mohla delikty soudních exekutorů posuzovat přímo stavovská organizace, jak je tomu ostatně u notářů nebo advokátů. Na rozdíl od jiných právnických profesí jsou kárná řízení vedená se soudními exekutory v současné době pouze jednostupňová, není tedy možné se odvolat a rozhoduje v nich Nejvyšší správní soud,“ uvedla Petra Báčová a zdůraznila, že to není Komora, kdo jmenuje a odvolává exekutory, nýbrž ministr spravedlnosti. Komora má naopak propracovaný systém kontrol, v jehož rámci může udělovat důtky, přijímat podněty a kontrolovat exekutorské úřady. V době, kdy měla kárnou pravomoc, došlo rovněž k odvolávání exekutorů z úřadů.

„Je evidentní, že kontrolní mechanismus nad činností soudních exekutorů je účinný. Sama Exekutorská komora vyzývá veřejnost k podávání dotazů a podnětů. Jen loni jsme jich zvládli vyřídit 5600, což je nejvíc ze všech dohledových institucí. Nadto úspěšnost kárných žalob podávaných na soudní exekutory je nižší než v případě soudců či státních zástupců – to znamená, že dohledové orgány podávají více sporných a preventivních kárných žalob, tedy že jsou vůči soudním exekutorům i z politických důvodů mnohem přísnější,“ uvádí Mgr. David Koncz, prezident Exekutorské komory ČR.

Soudní exekutoři v současnosti podléhají dohledu čtyř orgánů. Podle Petry Báčové jde o nejpropracovanější systém v porovnání s ostatními právními profesemi. „Podobně účinný mechanismus, který funguje ve vztahu k soudním exekutorům, nemají ani soudci, advokáti či notáři. Soudní exekutoři jsou kontrolováni nejen ze strany Exekutorské komory ČR, ale i ze strany Ministerstva spravedlnosti a soudů (okresních a exekučních). Podléhají tedy dohledu čtyř orgánů,“ uvádí mluvčí exekutorů a dodává: „Počet podaných kárných žalob na soudní exekutory klesá ročně v průměru o 11%, zatímco u soudců a státních zástupců roste.“

Soudní exekutoři jsou kárně odpovědní podle exekučního řádu. Soudnímu exekutorovi lze za kárné provinění uložit jedno z kárných opatření (písemné napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta, odvolání z úřadu). K zásadnímu zpřísnění kárných postihů soudních exekutorů došlo od 1. ledna 2013 novelou exekučního řádu. Co se pokut týče, Nejvyšší správní soud nyní může uložit za závažný kárný delikt finanční sankci až pět miliónů korun.

„To je úroveň převyšující mnohé postihy v trestním řízení. Tresty pro soudní exekutory jsou až desetkrát vyšší než u jiných právnických profesí,“ uzavírá Petra Báčová.

Irena Válová