Kouzlo transparentnosti aneb Proč byl JUDr. Veselý navržen ke jmenování

"Doufám, že to časem navrhne některý z ministrů spravedlnosti, ale může to být i poslanecká iniciativa napříč politickým spektrem," řekl dnes novinářům prezident. Foto: archiv

Jsou to pomalu dva měsíce, co se na Ministerstvu spravedlnosti konalo výběrové řízení, z něhož jako vítěz vzešel Jan Veselý coby kandidát na nového předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Když ho v pátek ministryně spravedlnosti Helena Válková navrhla prezidentu republiky ke jmenování, vysvětlila to především jako vítězství transparentnosti procesu výběru nad ostatními okolnostmi. Jaké je tedy to kouzlo transparentnosti, které nakonec dalo moc přebít sílu argumentů, zčásti zákonných a zčásti spíš lobbistických?

Na úvod je třeba říct, že se ministryně Válková ocitla v nezáviděníhodné pozici, kterou přiléhavě vystihuje slovo rukojmí. Poté, co bývalá první náměstkyně Hana Marvanová, která výběrové komisi předsedala, povýšila otázku Veselého jmenování na roveň testu mafianizace kohokoli, kdo šel zrovna kolem, bylo skoro nemožné Veselého nakonec nejmenovat, ani kdyby o to snad sám požádal.

Sledovali jsme, jak Válková zvažuje všechna proti, která se proti Veselému postupně objevila. Byla dvojího druhu, nejprve ta zákonná: Vlastně jde „jen“ o dvě usnesení Soudcovské rady Krajského soudu v Ústí nad Labem, která zjednodušeně řečeno odmítají Jana Veselého jako funkcionáře i jako řadového soudce. Vyjádření soudcovské rady je zákonná podmínka. Důvodem odmítnutí byly hlavně nedostatky ve Veselého práci na Okresním soudu v Mělníku, který vede. Hodnocení poskytl ministerstvu nadřízený středočeský krajský soud, skutečně nevyznívá pro kandidátovy schopnosti vést soud či vůbec soudit na krajské úrovni dobře a je na něm podivná jediná okolnost. Totiž že toto hodnocení neměli k dispozici členové komise, kterou Marvanová vedla.

Pak jsou okolnosti řekněme mimozákonné. Bytová aféra rodiny soudce Veselého, petice menší části severočeských soudců a naposledy stanovisko vedení Soudcovské unie. To znělo nejvážnějï: Soudcovská unie říká, že pokud neměli členové komise k dispozici Veselého pracovní hodnocení, mělo by se výběrové řízení opakovat. Zde Válková telefonicky oslovila všech pět členů komise, zda argument unie považují pro své rozhodnutí za relevantní, většina odpověděla, že nikoli. Kdo (z pětice Hana Marvanová, předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, místopředseda NS Roman Fiala, náměstek MSp Petr Jäger a předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček) by své rozhodnutí raději změnil, jsme se nedozvěděli. A ministryně rozhodla.

Nad všemi těmito argumenty při rozhodování ministryně spravedlnosti zvítězil fakt, že Veselého vybrala komise v transparentním výběrovém řízení. My o tom řízení víme zatím jen to, že členové komise neměli k dispozici všechny podklady. Víme také, že se JUDr. Veselý prokázal referencemi od bývalé předsedkyně Krajského soudu v Praze Věry Miřacké a nynější místopředsekyně Lenky Ceplové, které vyzněly v jeho prospěch. A rovněž ze zdrojů blízkých výběrové komisi víme, že bodové ohodnocení Jana Veselého u jednoho z členů komise výrazně předčilo hodnocení ostatních uchazečů. Jak výrazný tento rozptyl byl, ukazují slova zdroje obeznámeného s výsledky: „Kdybych já dal někomu desítku a ostatním nula bodů, obhájím si to bez problémů tak, že na mě JUDr. Veselý tak výrazně zapůsobil.“ Celkový rozdíl mezi vítězným Veselým a druhou v pořadí, současnou místopředsedkyní ústeckého krajského soudu Iveta Hendrychovou, činil tři body.

Pokud někdo mohl ještě na poslední chvíli uvolnit Válkové ruce, aby rozhodla jinak než pod tlakem, byl to šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle informací z jeho okolí se do poslední chvíle rozhodoval, zda poruší slib daný Haně Marvanové v průhonické sokolovně, že Veselý bude navržen výměnou za její bezproblémový odchod z ministerstva. Veselý nakonec navržen byl. O jeho jmenování definitivně rozhodne prezident Miloš Zeman. Ten má už nyní v ruce všechny podklady, které měla v ruce ministryně spravedlnosti.

Robert Malecký