Náklady zákona o trestní odpovědnosti firem za všechny trestné činy ponesou firmy

Jeden z výsledků loňského průzkumu autora Karla Nového. Firma bude trestně stíhaná ze všechny trestné činy, kterých se dopustí vedoucí a kontrolní pracovníci, lidé s rozhodujícím vlivem na řízení firmy a členové statutárních orgánů.

Obchodní a výrobní firmy, školy nebo nemocnice mají nést trestní odpovědnost za všechny trestné činy stejné jako lidé s výjimkou několika zákonem vyjmenovaných trestných činů. Firmy tak nebude možné trestně stíhat za pouhých 24 trestných činů. Vyplývá to z novely Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO), jak ji ministerstvo spravedlnosti předkládá na středeční jednání vlády. Ministerstvo nepřijalo nesouhlasné stanovisko firem, kterých se zákon týká, ale zvolilo variantu, proti které vystoupil například Svaz průmyslu a dopravy. nebo Česká advokátní komora. Naopak byly akceptovány připomínky BIS, Národního bezpečnostního úřadu a ministerstva vnitra. Náklady dopadů novely ponesou firmy.

Úplně nový §7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob předkládá na středeční jednání vlády ministerstvo spravedlnosti. Zatímco původní §7 obsahoval výčet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit,  nově tento paragraf obsahuje naopak výčet trestných činů, kterých se právnická osoba dopustit nemůže. Trestnými činy, za které budou napříště trestně stíhané firmy, se podle novely zákona rozumí všechny zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku s vyjmenovanými výjimkami, mezi kterými je například vražda novorozeného dítěte matkou, soulož mezi příbuznými, vzpoura vězňů, ale také trestný čin zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace či trestný čin válečné zrady.

Už dvakrát se v rámci připomínkového řízení k návrhu vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy, který ministerstvu spravedlnosti tlumočil  stanoviska svých členů, kterých se zákon bude týkat. Taxativní vyjmenování výjimek činí podle Svazu průmyslu zákon pro firmy méně přehledným a srozumitelným, než byl původní §7, který naopak vyjmenoval pouze trestné činy, jichž se firmy mohou dopustit. Kromě toho opakovaně Svaz průmyslu projevil obavu, že trestný čin spáchaný kterýmkoli vedoucím pracovníkem firmy, který ovšem firmu neřídí, bude i nadále podle §8 zákona této firmě přičitatelný.

„Znění stávajícího § 8 zákona může vést k výkladu odpovědnosti právnických osob za jednání jejich funkcionářů jako odpovědnosti objektivní nikoliv subjektivní. SP ČR požaduje upřesnění možnost vyvinění právnické osoby buď obecně (viz původní znění návrhu) popř. alespoň ve vztahu k trestným činům spáchaným i jinými než „řadovými“ zaměstnanci  Tito zaměstnanci sice jsou vedoucími zaměstnanci, ale nerozhodují o obchodním vedení společnosti, tj. fakticky ji „neřídí“, a jejich protiprávní jednání by nemělo být přičitatelné právnické osobě bez dalšího. Pod pojem osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost je nyní v praxi orgány činnými v trestním řízení mnohdy podřazován jakýkoliv vedoucí zaměstnanec,“ uvedl již dvakrát Svaz průmyslu a obchodu, který navrhuje převzít britský vzor.

„Podnikatelská praxe by velmi ocenila ve vztahu k § 8 odst. 2 písm. b) obdobu jakýchsi výkladových pravidel známých z britské úpravy, tj. vymezení, jaká opatření lze po právnické osobě spravedlivě požadovat pro prevenci trestněprávní odpovědnosti za protiprávní jednání jejích zaměstnanců. SP ČR v této souvislosti nabízí zapojení ke zprostředkování dialogu zúčastněných subjektů z oblasti justice, policie, advokacie i SP ČR jako reprezentanta podnikatelských subjektů majících zájem aktivně předcházet rizikovému jednání svých zaměstnanců,“ uvedl zatím bez ohlasu v druhém stanovisku Svaz průmyslu. Nijak nereagovalo ministerstvo spravedlnosti ani na nesouhlasné stanovisko České advokátní komory, která označila celé odůvodnění novely za politické prohlášení.

Naopak pozitivně byly vypořádány připomínky Bezpečnostní informační služby, která navrhla zákon preventivně přitvrdit. „Mezi trestnými činy, které by měly být právnickým osobám podle našeho názoru přičitatelné, jsou zejména rozvraceni republiky (§ 310) a trestné činy proti bezpečnosti České republiky uvedené v části druhé hlavě deváté oddíle 2 trestního zákoníku (především vyzvědačství podle § 316 a ohrožení utajované informace podle § 317),“ uvedla BIS v připomínkách. Také Národní bezpečnostní úřad žádal mezi trestné činy, na které se vztahuje zásada univerzality, zařadit trestný čin vyzvědačství.

Konkrétní vyčíslení nákladů, které vzniknou v důsledku novelizace TOPO u příslušných kapitol státního rozpočtu včetně konstatování, že budou uhrazeny z jejich schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok bez navyšujících požadavků na čerpání finančních prostředků státního rozpočtu, žádalo v připomínkovém řízení jako ministerstvo financí. Také této připomínce bylo vyhověno.

V rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti jde o úpravy informačních systémů soudů a státních zastupitelství, kde se tyto náklady odhadují na 120 000 Kč; obdobná výše v řádu statisíců Kč se očekává i v rozpočtové kapitole Ministerstva vnitra, kde se tyto změny týkají informačních systémů Policie České republiky, doplnil navrhovatel do důvodové zprávy.

Naopak další náklady, které kvůli novele budou muset zaplatit firmy, odbývá důvodová zpráva  kolonkou se slovem „ANO“. Pod touto kolonkou stojí, že co se týče nákladů podnikatelských subjektů, „náklady lze očekávat s rozšířením compliance programů“.

Compliance programy jsou soustavy firemních kodexů a metody výcviku, které mají zajistit, že zaměstnanci se chovají morálně, eticky a v souladu s pravidly soutěže i s trestním právem. Prostřednictvím většinou nákladných compliance programů má být dosahováno společenské odpovědnosti firem a touto prevencí vyvinění firmy z odpovědnosti za jednání zaměstnance podobně jako v britském vzoru, na který upozorňuje  Svaz průmyslu a dopravy.

Irena Válová

Nový §7  novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob:

Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku s výjimkou trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), trestného činu účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), trestných činů proti těhotenství ženy uvedených v díle 4 hlavy první zvláštní části trestního zákoníku, trestného činu pomluvy (§ 184 trestního zákoníku), trestného činu soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), trestného činu dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), trestného činu opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 trestního zákoníku), trestného činu vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), trestného činu zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), trestného činu spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), trestného činu válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), trestného činu služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), trestného činu osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), trestného činu násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), trestného činu vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), trestného činu opilství (§ 360 trestního zákoníku), trestných činů proti branné povinnosti uvedených v hlavě jedenácté zvláštní části trestního zákoníku, trestných činů vojenských uvedených v hlavě dvanácté zvláštní části trestního zákoníku a trestného činu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).