BIS má posudky, podle nichž může veřejně interpretovat poznatky ze svého šetření

"Pokud nejste terorista nebo špión, neohrožujete demokratický systém, bezpečnost a ekonomické zájmy státu, nevyzrazujete utajované informace, nepatříte k organizovanému zločinu, ani nejste v kontaktu s lidmi, kteří ve zmíněných oblastech nemají čisté svědomí, nemusíte se sebemenšího našeho zájmu o vaši osobu obávat,“ stojí na webu BIS. Foto: Wikipedia

Bezpečnostní informační služba (BIS) má v ruce dvojici právních posudků, podle kterých může ve svých veřejných výročních zprávách interpretovat poznatky o fungování některých složek justice, ke kterým dospěla při své činnosti. České justici to řekl mluvčí tajné služby Jan Šubert. Služba zadáním posudků reagovala na kritiku Soudcovské unie a Kolegia předsedů krajských soudů, podle kterých jsou zprávy BIS nekonkrétní a nepodložené a mohou destabilizovat justici.

Spor mezi soudci a kontrarozvědkou se rozhořel počátkem června na pozadí konkursu na šéfa ústeckého krajského soudu. Odstupující první náměstkyni ministryně spravedlnosti Hanu Marvanovou prý varovaly tajné služby před prorůstáním klientelistických sítí do některých krajských soudů. BIS údajně zaznamenala kontakty části soudců na kriminální prostředí a na skupiny, které mohou ovlivnit průběh procesů. Později vyšlo najevo, že Marvanová vycházela z informací publikovaných ve veřejných výročních zprávách BIS. Předsedové krajských soudů reagovali prohlášením, že šíření nepodložených zpráv o údajném klientelismu považují za nezodpovědné ohrožování důvěry veřejnosti v justici.

Kontrarozvědka si ještě v průběhu června zadala dva právní posudky, jeden u Ústavu státu a práva Akademie věd, druhý u katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Obě respektovaná pracoviště dospěla ke shodnému závěru. Ve formě, obsahu a duchu našich veřejných výročních zpráv můžeme dále pokračovat,“ řekl České justici Šubert. Ten zároveň upozornil, že zveřejňování veřejných částí výročních zpráv tajné službě nikdo a nic nenařizuje a jde o vstřícné gesto směrem k veřejnosti.

Šubert dále řekl, že právě vypracování posudku poněkud zdrží vydání výroční zprávy za rok 2013. Obvykle tajná služba o svých závěrech informuje veřejnost na přelomu srpna a září následujícího roku. Nejprve ovšem BIS připraví a rozešle širší verzi své zprávy, která je určena prezidentovi, vládě a dalším adresátům. „Odmítnutí této zásady by bylo nevhodné a směrem k našim adresátům nefér,“ řekl Jan Šubert.

Robert Malecký

Co napsala BIS o údajném klientelismu v justici:

Nejvýrazněji se kontrarozvědka dotkla tématu ve výroční zprávě za rok 2011, kde mu věnovala celou kapitolu nazvanou Ovlivňování justičních orgánů a ohrožování řádného výkonu spravedlnosti.

BIS v průběhu roku 2011 informovala v rámci problematiky dysfunkce justice o individuálních selháních některých soudců a státních zástupců, přičemž upozorňovala také na systémové nedostatky při výkonu spravedlnosti. V této problematice probíhala intenzivní komunikace mezi BIS a ministerstvem spravedlnosti, která směřuje k odstranění zjištěných nedostatků a nastavení systémových změn.

BIS získala dílčí poznatky o cíleném zneužívání institutu insolvenčního (konkurzního) řízení, do kterého byli zapojeni někteří soudci působící na konkurzních úsecích krajských soudů (KS).

V některých případech nebyli konkurzní soudci přímými organizátory zmanipulovaných konkurzů, ale spíše osobami, které byly vzhledem ke své nezastupitelné roli v konkurzním řízení využívány ze strany organizátorů stojících mimo justici. Pochybení soudců, jakkoliv závažná, spočívala zejména v rovině korupčního jednání, a jednalo se o individuální selhání představitelů justice.

Vedle korupčních selhání jednotlivých soudců BIS zaznamenala poznatky o tom, že se v rámci některých krajských soudů zformovaly klientelistické či jinak vztahově provázané skupiny, které manipulovaly insolvenčním řízením. Na rozdíl od případů z předchozích let v nich soudci hráli podstatně významnější úlohu, než pouhých účastníků skupiny. Tyto skupiny kromě soudců tvořili insolvenční správci, představitelé dalších justičních profesí, podnikatelské subjekty, a příp. i osoby z prostředí organizovaného zločinu.

Na případu kárného řízení s konkrétním státním zástupcem BIS ilustrovala nefunkčnost kárného řízení jako zákonného institutu, který by měl problematické aktivity soudců a státních zástupců řešit. Dosavadní pojetí kárného řízení zcela nezaručuje, že závažná pochybení soudců a státních zástupců budou adekvátním způsobem potrestána. Ministerstvo spravedlnosti bylo o tomto faktu v rámci úzké spolupráce s BIS informováno a připravuje, mj. za přispění poznatků BIS, novelu příslušného zákona, která by měla značně zkvalitnit právní úpravu institutu kárného řízení soudců a státních zástupců.

Negativní roli i nadále sehrávají nadstandardní vazby mezi některými soudci a advokáty, popř. dalšími představiteli justice, které mohly být příčinou možné manipulace soudními řízeními. Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popř. při dalších projevech manipulace insolvenčním řízením, které se v rámci KS Brno vyskytly. Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily v případech patřících do působnosti KS v Ústí nad Labem.

Zdroj: Výroční zpráva BIS za rok 2011