Náměstek NSZ Igor Stříž se kvůli prohlídkám advokátů obrátil na Nejvyšší soud

Sjednocující stanovisko předloží v listopadu soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Věra Kůrková (na snímku) spolu s doc. JUDr. Věrou Kalvodovou, návrh poté projedná a rozhodne o něm trestní kolegium Nejvyššího soudu. Foto: archiv

Stanovisko k problematice spisů a dokumentů klientů advokátů uložených mimo kancelář advokáta včetně například v elektronických cloudech připravuje v současnosti Nejvyšší soud. Už v lednu 2014 se kvůli této problematice na Nejvyšší soud obrátil první náměstek Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Igor Stříž. Návrh stanoviska by měl být předložen v listopadu.

Soudy dosud ohledně dokumentů mimo kancelář i v cloudech advokátů rozhodují rozdílně. Zejména v souvislosti s prohlídkami jiných prostor existuje spor, zda elektronický cloud je místo, kde advokát vykonává činnost, a tudíž se na něj vztahuje povinnost mlčenlivosti, nebo nikoli.

Tři různá rozhodnutí ohledně povinnosti mlčenlivosti advokáta o obsahu advokátního spisu o klientově případu ve vztahu k trestnímu řízení a prohlídce jiných prostor a následném zajištění těchto dokumentů policejním orgánem vydaly různé soudy od počátku letošního roku.

Pokutu udělil státní zástupce VSZ v Olomouci České advokátní komoře v souvislosti s prohlídkou vykonanou orgány činnými v trestním řízení v bytě advokáta L. Š. dne 14.1.2014 v případu „Březina“, když zástupce České advokátní komory odmítl udělit souhlas policii se zajištěním dokumentů. Advokátní komora podala v tomto konkrétním případě stížnost, kterou VSZ v Olomouci v neveřejném zasedání dne 30. dubna 2014 rozhodl ve prospěch advokátů.

„Ochranu zde nepožívá ten konkrétní advokát, nýbrž listiny a nosiče, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, odvíjející se od smlouvy uzavřené mezi klientem a advokátem v rámci poskytování právní pomoci. Je tedy možno konstatovat ve shodě s argumentací stěžovatelky, že výkonem advokacie ve smyslu ustanovení § 85b odst. 1 tr.ř. je míněná veškerá činnost advokáta a nikoliv místo či sídlo advokáta registrované u České advokátní komory,“ uvedl v rozhodnutí o stížnosti Vrchní soud v Olomouci dne 30. dubna 2014.

Naopak Městský soud v Praze rozhodnutím ze dne 9. července 2014 nahradil souhlas České advokátní komory „stran seznámení se s obsahem listin z věcných důvodů ze strany policejního orgánu“, v cloudu advokátní kanceláře, protože zástupce ČAK souhlas neudělil. Šlo o případ „Savov“ s obviněním ze spáchání zvláště závažného zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby a z legalizace výnosů z trestné činnosti a podle textu rozhodnutí Městského soudu v Praze se v advokátním cloudu nacházelo účetnictví účetní kanceláře.

„V případě, že by měl být chráněn rovněž jiný prostor, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nebyl by důvod, aby ustanovení §85b odst. 1 trestního řádu obsahovalo podmínku „v nichž advokát vykonává advokacii“,“ uvedl k prohlídkám prostor, kde advokát vykonává advokacii, v rozhodnutí mimo jiné letos v červenci soudce MS v Praze, který dále odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze 24. března 2014, které uvedené ustanovení vykládá:

„Cílem úpravy je tak ochrana povinnosti mlčenlivosti advokáta, ale také to, aby pachatelé trestné činnosti nemohli zneužít povinné mlčenlivosti advokáta tím, že s jeho vědomím páchají trestnou činnost a prostory jeho kanceláře využívají jako krytí domnívaje se, že jim díky mlčenlivosti poskytují dostatečnou ochranu před orgány činnými,“ citoval soudce doslova rozhodnutí ÚS dne 24. března 2014 III ÚS 3988/13.“

Sjednocující stanovisko k této problematice předloží na základě podnětu prvního náměstka NSZ Igora Stříze v listopadu soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Věra Kůrková spolu s doc. JUDr. Věrou Kalvodovou, návrh poté projedná a rozhodne o něm trestní kolegium Nejvyššího soudu.

„Na Nejvyšší soud se obrátil první náměstek NSZ v lednu 2014. Po té předseda trestního kolegia obeslal všechny krajské soudy se žádostí o vyjádření k problematice. Vyjádření z jednotlivých soudů bylo NS doručeno do konce dubna. Po převzetí všech vyjádření bylo provedeno vyhodnocení a v srpnu bylo JUDr. Kůrkové a doc. JUDr. Kalvodové uloženo připravit návrh stanoviska , který bude posléze projednán na zasedání trestního kolegia. Termín k předložení návrhu stanoviska byl určen do 20. 11. 2014,“ uvedl na dotaz České justice mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knotig.

Irena Válová