Notářská komora k NOZ: Je třeba více respektu k poznatkům z praxe

Některá ustanovení nové legislativy přijala praxe jako neproblematická, nanejvýš vhodná a praktická. Jiná naopak podle notářů přinášejí výkladové i praktické problémy.

Notářská komora České republiky má za to, že jakékoliv změny občanského zákoníku by měly být přijaty vždy až po důkladné analýze dopadu konkrétních ustanovení do praxe, na základě co největšího společenského konsenzu a v kontextu celé právní úpravy. Tak zní reakce Notářské komory České republiky na návrhy novelizovat nový občanský zákoník (NOZ) po pouhém půl roce platnosti. Přestože se Notářská komora na přípravě NOZ podílela, konečnou podobu prý nemohla ovlivnit. Představitelé Komory jsou přesvědčeni, že napříště by mělo být více přihlédnuto k poznatkům notářů z každodenní praxe.

Pro praktickou nepoužitelnost, obtížnost či nevyužitelnost některých ustanovení kritizovali podle ministryně Heleny Válkové nový občanský zákoník v rámci pracovní skupiny k novele NOZ také notáři, a to především co se týče dědického práva. S uznáním této kritiky již v srpnu oznámila ministryně spravedlnosti změny. V čem spočívá potíž a jak by si notáři svoji roli a podíl na novelizaci představovali, uvedla na dotaz České justice Notářská komora ČR prostřednictvím tajemníka Komory Jaroslava Šustra.

„Sepisování veřejných listin o právních jednáních pro případ smrti je jednou ze základních činností, představujících výkon notářství; notáři dále působí jako soudní komisaři, tj. provádějí úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti,“ vysvětlil nejprve tajemník Komory, co je základní činnosti notářů.

A právě v této oblasti přinesl podle jeho slov nový občanský zákoník řadu zcela zásadních změn: Zavedl do právního řádu nové či staronové instituty, jako je dědická smlouva, zřeknutí se dědického práva, vedlejší doložky v závěti, svěřenské nástupnictví či odkazy a zároveň také zcela změnil chápání některých principů, kterými se úprava dědického práva dosud řídila – zejména mechanismus odpovědnosti za dluhy dědictví a ochrany potomků zůstavitele, coby nepominutelných dědiců. Od prvního ledna tohoto roku je současně zákonem o zvláštních řízeních soudních zcela nově upraveno řízení o pozůstalosti. „Již z rozsahu a povahy těchto změn plyne, že použití nové úpravy je pro notáře, stejně jako pro jiné subjekty aplikující právo, mnohdy obtížné,“ uvedl tajemník Komory.

Některá ustanovení nové legislativy přijala praxe jako neproblematická, nanejvýš vhodná a praktická – příkladem může být institut zřeknutí se dědického práva či vydědění marnotratného potomka anebo změna postavení nepominutelného dědice. Jiná ustanovení naopak přinášejí výkladové i praktické problémy.

„K úpravě přinášející naopak výkladové a praktické problémy patří například obecně ustanovení o soupisu pozůstalostního jmění, dále ustanovení § 1682 občanského zákoníku, které ukládá soudnímu komisaři v určitých případech obligatorně zajistit pozůstalost bez ohledu na konkrétní okolnosti dotýkající se zůstavitelovy rodiny, zejména na její denní potřeby, či ustanovení § 1591 občanského zákoníku, umožňující dědickou smlouvou pořídit jen o třech čtvrtinách majetku zůstavitele, což fakticky znemožňuje, aby zůstavitel rozdělil konkrétní majetek mezi dědice. Důsledkem je, že tento institut není využíván. Zásadním problémem je neprovázanost manželského majetkového práva (společného jmění manželů) s instituty práva dědického. Obtíže způsobuje také v řadě případů nedostatečná „kompatibilita“ hmotněprávní úpravy s úpravou procesní,“ uvádí se ve stanovisku Notářské komory.

Potíže nezpůsobují ta ustanovení NOZ, která se v budoucnu zřejmě stanou obsoletními, tedy sice formálně platnými, ale ve skutečnosti vyhaslými, mrtvými, nefunkčními, a proto nepoužívanými.

„V současné úpravě lze nalézt také řadu ustanovení, jejichž použití bude v praxi výjimečné, a je otázkou, zda se nestanou zcela obsoletními – za příklad zde poslouží zavedení dědění prarodičů rodičů zůstavitele. Tato ustanovení ale praxi potíže nepůsobí,“ uvádí tajemník Komory na dotaz České justice ohledně nepoužitelných ustanovení NOZ, jak o nich hovořila ministryně spravedlnosti. Dopady dalších ustanovení bude možné vyhodnotit až poté, co praxe přinese notářům více případů.

„Dopad celé řady nových institutů, jako například odkazů, dědického nástupnictví anebo podmínek či příkazů, půjde zhodnotit až poté, co proběhne více řízení o pozůstalosti, ve kterých se bude vycházet z pořízení pro případ smrti, která budou tyto nově možné projevy vůle zůstavitele obsahovat. Zatím se v řízení o pozůstalosti důsledek úpravy těchto nových institutů téměř neprojevil,“ vysvětluje tajemník Komory Jaroslav Šustr.

Na dotaz České justice, jaké existuje vysvětlení ke skutečnosti, že notáři byli zastoupeni a aktivně se účastnili tvorby NOZ, a přesto jsou to notáři, kteří mají NOZ zčásti za nepoužitelný, uvedl tajemník Komory, že notáři se sice tvorby NOZ zúčastnili, ale konečnou podobu nemohli ovlivnit.

„Notářská komora České republiky má za to, že jakékoliv změny občanského zákoníku by měly být přijaty vždy až po důkladné analýze dopadu konkrétních ustanovení do praxe, na základě co největšího společenského konsenzu a v kontextu celé právní úpravy. Zástupci notářské komory dostali příležitost se dílčím způsobem podílet na tvorbě občanského zákoníku a k několika návrhům bylo přihlédnuto i v oblasti dědického práva. Koncepci úpravy dědického práva a její konečnou podobu však notáři neovlivnili. Domníváme se, že při jakékoliv případné změně úpravy dědického práva by bylo vhodné k poznatkům těch, kteří se dědickým právem denně a v řadě oblastí výsostně zabývají, přihlédnout mnohem více, než tomu bylo doposud,“ uvádí na závěr představitelé Notářské komory ČR prostřednictvím tajemníka Jaroslava Šustra,

Irena Válová