Stín vojenské junty je temný. Britský plechovkový problém. Módní návrháři a daně. Chile se bouří kvůli školám. Koho by měly zajímat volby v Botswaně. Mujica už nebude prezidentem.
ARGENTINŠTÍ STARCI MÍŘÍ DOŽÍT DO VĚZENÍ
Soud v argentinském Buenos Aires poslal do vězení na doživotí někdejší policejní, armádní a námořní důstojníky, kteří v sedmdesátých letech zřídili detenční centra pro skutečné i potenciální protivníky střídajících se vlád vojenské junty.
Jména celkem patnácti odsouzených jsou spojená s nechvalně proslulým vězením La Cacha. To stálo na místě staré radiostanice poblíž La Platy a neslo jméno kreslené čarodějnice, která v pohádkách unášela zlobivé děti. Realita věznice La Cacha měla k pohádce daleko. Svědci, které vyslechl soud, ve svých výpovědích hovořili o zvěrstvech, z nichž týrání elektrickým proudem bylo to nejmenší.
Za činnost spojenou s chodem detenční stanice La Cacha bylo k různě vysokým trestům odsouzeno celkem patnáct někdejších vyšších důstojníků, kteří se během vlád vojenské junty vyšvihli do exekutivních pozic. Dva z nich, někdejší policejní šéf Miguel Etchecolatz a ministr vnitra Jaime Lamont Smart byli bez ohledu na pokročilý věk odsouzeni k trestu doživotního vězení.
Přestože prozatím každá argentinská hlava státu od deklarovala, že se je třeba dívat dopředu a ne do minulosti, soudy nad aktéry režimu zvěčnělého generála neustávají – a nepřestávají rozdělovat argentinskou společnost.
OJETÁ AUTA ŠKODÍ SVÝM MAJITELŮM
Britští motoristé si ve stále větší míře stěžují na kvalitu ojetých aut z bazarů – nebo spíš na její nedostatek. Ročně se ve Spojeném království prodá 210 tisíc ojetých aut, jejichž noví majitelé si stěžují na závady. Nejčastější z nich je přetočený tachometr, má ho 180 tisíc ojetin ročně.
Zatímco v našich končinách si na podobný problém hojně stěžujeme, ale neřešíme ho, praktičtí a normativně uvažující Britové sáhli po systémovém řešení. Vznikla tak komise složená ze zástupců ministerstva průmyslu a automobilových svazů. Ta si vytyčila za cíl sestavit jasně dané pravidla, která by do prodeje pouštěla výlučně prověřená vozidla. Prověření by mělo význam autoritativního posudku. Nejednalo by se tedy ani v náznaku o napodobení praxe, kterou známe z našich luhů, hájů a velkoplošných parkovišť. Na těch se často setkáváme s reklamou na „prověřené vozy,“ což může reálně znamenat cokoliv včetně toho, že ojetinu prověřil třeba pánský krejčí nebo odborník na genderovou problematiku.
DANĚ NA MÓDNÍCH MOLECH
Synonymem pro hospodářský chaos by místo toho tureckého (co bychom za něj dali!) už dávno mohlo být to italské (co bychom za něj dali!). Zejména výběr daní je pro italskou státní správu jen obtížně řešitelným problémem, přesto se tamní vláda rozhodla něco s tím udělat. Lejstry šustící pěstička berňáku dopadla na jeden ze symbolů italské ekonomiky, návrhářskou značku Dolce&Gabana.
Abychom nevyvolávali falešné naděje – netrvalo to dlouho a finanční úřady se zase s poklonami a omluvami stáhly. To vše k velké spokojenosti zakladatelů módního impéria, Domenica Dolceho a Steffana Gabany. Oběma pánům hrozilo za daňové úniky dvacetiměsíční vězení. Samozřejmě podmíněné, protože z vězeňské cely by mohli jen těžko pořádat módní přehlídky a vůbec se věnovat své zásadní tvůrčí činnosti.
V současnosti ze zákulisí italské finanční policie zaznívají ostrá slova o tom, že se chystá obdobný zásah u jiné módní ikony, v Pradě. Tamní management se po zkušenosti Dolce&Gabana dozajista už třese strachy a pálí účetní knihy.
CHILE SE BOUŘÍ KVŮLI REFORMĚ ŠKOLSTVÍ
Chilská vláda se rozhodla provést zásadní reformu školství. Rodiče školou povinných dětí na to reagovali způsobem, který je v našich podmínkách stěží představitelný a vyšli do ulic.
Kabinet levostředové prezidentky Michelle Bacheletové (v čele země stála už v letech 2006 až 2010 jako první žena v historii Chile a druhá v rámci jižní Ameriky) se rozhodl přistoupit k pokusu o sjednocení a efektivizaci chaotické školní sítě. Tu charakterizuje především velké množství „divokých škol,“ provozovaných tam kde je jich zapotřebí. Tento způsob zakládání škol sice vyhovuje dětem a rodičům, současně ale snižuje možnost státní správy dohlížet na úroveň vzdělávání. Proto se Bacheletová rozhodla podpořit reformu, která spočívá ve zrušení celkem asi čtyř tisíc škol a převedení jejich žáků do státem certifikovaných učilišť. Rodiče se v reakci na toto rozhodnutí v hojném počtu vyrazili do ulic a to pod pěkným heslem „Sí a la reforma, no de esta forma,“ které patrně netřeba překládat.
Mimochodem: Sami studenti proti vzdělávacímu systému protestují už od roku 2011 a jeho změna byla jedním z hlavních taháků, který Bacheletové pomohl vyhrát letošní prezidentské volby. Nabízí se otázka zda do českých ulic někoho vyžene hojně kritizované rozhodnutí ministra školství Chládka instalovat do čela svého poradního orgánu bývalého nejvyššího státního a nejčestnějšího představitele Václava Klause. Autor se domnívá, že spíš ne.
SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ BOTSWANA
Autor tohoto digestu vůbec nezaznamenal, že by český sociálně demokratický premiér Bohuslav Sobotka pogratuloval svému botswanskému protějšku, panu Ianu Khamovi, k vítězství v parlamentních volbách. Namísto toho se promenoval na výstavě koček.
Botswanská strana BDP je přitom suverénně nejúspěšnější sociálně demokratickou stranou na světě. V africké zemi vládne nepřetržitě od roku 1966 kdy Botswana získala nezávislost. Botswana je vůbec zajímavá země. Věděli jste například, že v jejím parlamentu zasedá třiašedesát (63) poslanců – a že to úplně stačí? Botswana je dlouhodobě považována za jednu z nejdemokratičtějších a politicky nejstabilnějších zemí v Africe. Což neznamená, že by se tato země dala považovat za plný sociálně demokratický ráj na zemi – nezaměstnanost dosahuje osmnácti procent a největšími problémy země jsou nerovnoměrná distribuce zisků z národního bohatství. A bohatství je to veliké. Botswana je totiž největším světovým distributorem diamantů.
NEJCHUDŠÍ PREZIDENT SVĚTA KONČÍ
Když už jsme u těch voleb, připomeňme, že uruguayskému prezidentovi Josému Mujicovi končí druhé volební období. Na život nejchudšího prezidenta světa to pravda nebude mít žádný významnější vliv. Prostě zůstane na své farmě.
Mujica je prototyp vlivného muže, který svou pozici využívá nikoliv pro své obohacení, nýbrž pro šíření zajímavých myšlenek. V roce 2010 jeho osobní jmění činilo 1800 amerických dolarů, což podle tehdejšího kurzu bylo méně než 35 tisíc korun. Tolik prý mělo hodnotu jeho auto – starý brouk od Volkswagenu z roku 1987. A to do té jeho ceny snad ještě musel připočítat citovou hodnotu vozu. Zhruba 90 procent platu, skoro čtvrt miliónu korun měsíčně, rozděluje na charity a pomáhá začínajícím podnikatelům. Sám si ponechává v přepočtu 16 tisíc korun na měsíc, což je zhruba tamější průměrný příjem.
Přesto se během svého prezidentského období poněkud obohatil. Pořídil si například na svou farmu traktůrek. Osmasedmdesátiletý politik, někdejší čtrnáct let vězněný a šestkát postřelený člen levicové bojůvky, bude svůj čas trávit pěstováním květin. Autor digestu se nemůže ubránit sympatiím.
Ondřej Fér, Start-up.cz
