„Kdyby zákonodárce chtěl, aby soudila místo soudu policie, napsal by to“

Advokát Václav Vlk Foto: Robert Malecký

Na praxi soudů v trestním řízení, kdy po podání obžaloby není obžalovanému a jeho obhájci umožněno nahlédnutí do spisu obžaloby, upozornila ve svém odborném stanovisku Unie obhájců ČR. Podle stanoviska opakovaně dochází k situacím, kdy je obviněnému a jeho obhájci odepíráno nahlížení do spisu a obstarání si opisu obžaloby s odůvodněním, že spis studuje předseda senátu a poté ve věci rozhodne.

Mluvčí Unie obhájců ČR Václav Vlk upozornil na situace, kdy se obžalovaný sice dozví, ze kterého trestného činu je obžalován, což je mu písemně doručeno, nedozví se ovšem proč tomu tak je, kdy a kde měl skutek spáchat a jaké předkládá státní zástupce důkazy. Nemůže nikterak na obžalobu v potřebné lhůtě reagovat a ani se hájit.

„Odepření nahlížení do spisu a seznámení se s obsahem obžaloby fakticky brání realizaci práva obžalovaného na obhajobu, zde zejména ve vztahu k podání podnětu k předběžnému projednání obžaloby ve smyslu ustanovení § 185 a následně tr. řádu, resp. k tomu, aby obžalovaný vyjádřil svůj názor na obžalobu a ovlivnil tak přípustným podáním názor soudu v procesním stádiu před nařízením hlavního líčení,“ uvádí se k tomuto jevu ve posledním stanovisku Unie obhájců.

Podle ustanovení § 65 odst. 1 a odst. 2 tr. řádu má obžalovaný a jeho obhájce v řízení před soudem, tedy od okamžiku, kdy je obžaloba doručena soudu, právo nahlížet do spisu kdykoli. Možnost odepřít nahlížení do spisu se vztahuje pouze na přípravné řízení. Předseda senátu, ani nikdo jiný, proto nemůže v řízení před soudem odepřít obžalovanému či jeho obhájci právo nahlížení do spisu, upozorňuje Unie obhájců.

Do situace odepření nahlédnutí do spisu se podle mluvčího Unie obhájců Václava Vlka dostala v poslední době řada obhájců, přičemž jemu osobně se to přihodilo dvakrát mimo Prahu a jedenkrát v Praze, kdy se nemohl seznámit se spisem, a tudíž nemohl podat návrh na předběžné projednání. Podle jeho slov se obhájci stávají aktivnějšími a využívají zákonné instituty více než dříve, a proto více než dříve může dojít ke střetu, kdy se práva domáhající obhájce dostane do přinejmenším trapné situace.

„Uvedené jednání soudu není v souladu s trestním řádem, ale ani s ústavním pořádkem České republiky. Toto jednání navíc nenachází odraz v žádném rozhodnutí, které je vydáno v písemné formě a které by bylo přezkoumatelné. Jde o faktické jednání, když obrana proti němu může vyvolat pro obžalovaného zbytečně hostilní postoj rozhodujícího soudce,“ vysvětluje se situace ve stanovisku Unie obhájců.

Na dotaz, co by řekl na názory, že přece obžalobu podává státní zástupce a důkazy proti obžalovanému pod jeho dozorem shromáždila policie, takže je přece všechno v pořádku, Václav Vlk říká: „Kdyby zákonodárce chtěl, aby existovala místo soudu policie, tak by to napsal do zákona. Jenže on to tak nenapsal. V řízení před soudem jsou dvě strany, které jsou si zcela rovny a na které soudce hledí absolutně nestranně.“

Umožnit obžalovanému seznámit se se spisem je kvůli dalším krokům obhajoby povinnost soudu. „A to české právo nezná obžalobní odpověď, neboť se pohybujeme v evropském kontinentálním právu,“ upozorňuje Václav Vlk na institut, který existuje v anglosaském právu.

Unie poznamenává, že v souvislosti s doručením obžaloby neuvádí trestní řád žádná omezení ve vztahu k jejímu získání pro obžalovaného a jeho obhájce. Jinými slovy, na rozdíl od přípravného řízení, kde lze za určitých podmínek obviněnému odepřít nahlížení do spisu, obžalovanému tuto možnost odepřít nelze, upozorňují obhájci soudy.

Prezidium Unie obhájců ČR poznamenává, že ustanovení § 196 odst. 1 tr. řádu nestanoví, pokud se týká doručení obžaloby, žádné omezující podmínky ve vztahu k jejímu získání pro obžalovaného a jeho obhájce. Unie obhájců ČR se domnívá, že by zamezení takového jednání mělo být provedeno v rámci sjednocování postupů soudů příslušnými nadřízenými soudy.

Irena Válová