V kauze pokusu o vraždu kadeřnice z Hořic podáno dovolání a podnět ke stížnosti pro porušení zákona

Místo činu na fotografii z vyšetřovacího spisu. Reprofoto: lukasnecesany.cz

V případu pokusu o loupežnou vraždu kadeřnice z Hořic, za kterou si odpykává trest 13 let vězení dvaadvacetiletý student Lukáš Nečesaný, podali advokáti dovolání k Nejvyššímu soudu a požádali ministryni spravedlnosti, aby podala rovněž stížnost pro porušení zákona. Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové, který poslal Nečesaného na 16 let do vězení, i Vrchního soudu v Praze, který trest o tři roky snížil, podle obhajoby obsahují závažné vady, vinou kterých byla porušena práva obžalovaného.

„V daném případě ze strany soudů došlo k extrémně vadným skutkovým zjištěním ve vztahu k provedeným důkazům, kdy se jednak oběma soudům nepodařilo přesvědčivě vyvrátit obhajobu obžalovaného a také se soudům nepodařilo přesvědčivě odůvodnit své závěry o vině obžalovaného, což je evidentní porušení základních práv obžalovaného,“ píše v podnětu pro podání stížnosti pro porušení zákona advokát Oldřich Chudoba.

Co stojí v rozsudku

Podle pravomocného rozsudku vrchního soudu z letošního července Nečesaný zaútočil na kadeřnici loni 21. února v kadeřnictví v Hořicích v Podkrkonoší těsně před koncem pracovní doby. Poté, co ženu nejméně šestkrát udeřil rozpůleným polenem do hlavy, jí z peněženky ukradl 10.000 korun. Vážně poraněnou kadeřnici s tříštivými zlomeninami lebky a pohmožděným mozkem našel později jen shodou náhod její syn. Žena, které zachránili život lékaři z královéhradecké nemocnice, má po útoku psychické problémy a zhoršený zrak. Nečesaný, jenž byl v době činu v posledním ročníku střední školy, vypověděl, že se chtěl v kadeřnictví nechat ostříhat před schůzkou se svou přítelkyní. Kadeřnice už prý ale provozovnu zavírala, a tak odešel. Napadena podle něj musela být až poté.

Odvolací senát přesvědčilo o mladíkově vině především svědectví ženy, která se v době činu dívala na vchod kadeřnictví z okna protějšího domu, zatímco telefonovala. Uvedla, že z provozovny viděla odejít malého chlapce a potom vejít muže, jenž neodešel za celou dobu jejího telefonátu.

Podle předsedy senátu Jiřího Lněničky má soud za to, že tímto člověkem musel být jednoznačně Lukáš Nečesaný. Poukázal na to, že kadeřnice už byla převlečená a měla uklizeno, takže by určitě odešla hned potom, co by Nečesaného odmítla ostříhat. Případný jiný pachatel by tak musel do provozovny vkročit bezprostředně po mladíkově odchodu – nikoho takového však svědkyně nespatřila.

I napadená žena, která si útok nepamatuje, trvala v předchozích výpovědích na tom, že mezi posledním zákazníkem, jímž byl malý chlapec, a útočníkem do kadeřnictví nikdo nevstoupil. Nečesaného sice při policejní rekognici nepoznala, o agresorovi ale mimo jiné řekla, že to byl „študáček – gympláček“.

Co napadá obhajoba

Pojem „študáček – gympláček“ je jedním ze sporných bodů, které napadá obhajoba v dovolání i podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Sama poškozená kadeřnice popsala pachatele jako hubeného cca 17 let starého hošíka, takového študentíka, gympláčka, vysokého o něco více než poškozená, kdy poškozená měří 160 cm, s vystříhaným ježkem na hlavě. Byl určitě bez brýlí, vlasy měl hnědé tmavé kratší, nevypadal, že by potřeboval ostříhat, popsala pachatele kadeřnice před započetím fotorekognice. Naproti tomu obžalovaný měří 195 cm, svalnaté postavy (kdy dlouhodobě posiluje), černých vlasů, v té době je měl dlouhé na ramena, nosící stále dioptrické brýle a rozhodně nevypadá jako „jako takový študáček, gympláček“, jak uváděla nakonec poškozená.

„V této souvislosti je nutné namítat odůvodnění napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který ve svém odůvodnění uvádí, že obžalovaný skutečně vypadá jako „študáček, gympláček“, kdy popisu odpovídají i jeho vlasy. Takové subjektivní hodnocení soudu je nepřípustné a navíc je v extrémním rozporu se vzhledem obžalovaného. I v tomto případě svým postupem porušil zákon, když do svého rozhodovacího procesu zapojil ryze subjektivní hodnocení osoby obžalovaného,“ píše se v podnětu.

Problém je podle obhajoby i v čase, kdy měla svědkyně Nečesaného vidět. Bylo prý jednoznačně prokázané, že časy, které tato svědkyně uvádí, že viděla vcházet do kadeřnictví muže, který podle soudu byl pachatelem, jsou nepřesné. Svědkyně totiž neviděla vcházet onoho muže v čase 16.55 hodin, ale v čase 16.59 hodin, protože měla posunutý čas ve svém telefonu, a až z výpisu telefonického hovoru byl tento čas zjištěn na čas 16.59 hodin. Podle obhajoby je to další indicie vedoucí k tomu, že na místě činu byl ještě po Nečesaném další člověk – jak ostatně naznačují i rozpory v popisu vzhledu a oblečení.

Ve věci byly vypracovány znalecké posudky na osobu poškozené, a to především z oboru psychologie. Podle obhajoby bylo ale flagrantním pochybením policejního orgánu a obou soudů, že znalecký posudek v tak závažné trestní věci vypracoval znalec, který k tomu nemá aprobaci, resp. není oprávněn takové znalecké posudky vypracovávat, když není klinickým psychologem, ale „pouze“ psychologem ve školství a kultuře.

Aby v dané trestní věci mohl znalec vypracovat znalecký posudek na poškozenou či obžalovaného, musí být znalcem v oboru klinická psychologie, a nikoliv psychologem ve školství a kultuře, jak přímo i vyplývá ze závěrů ústavního znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který však byl Vrchním soudem v Praze jako nadbytečný odmítnut.

„Tímto způsobem Vrchní soud podstatnou měrou zkrátil právo Lukáše Nečesaného na jeho obhajobu, když tento předložil soudu ústavní znalecký posudek, který je svým obsahem velmi zásadní pro hodnocení věrohodnosti výpovědi poškozené v důsledku amnézie,“ píše se dále v podnětu ministryni Válkové.

Zhruba třicetistránkový podnět, který má Česká justice k dispozici, obsahuje soupis řady dalších pochybení jak policie, tak obou soudů, které o věci rozhodovaly. Dohromady tato pochybení tvoří řetězec, který ukazuje na to, že proces proti Lukáši Nečesanému byl veden s vadami. „Soudy nehodnotily obsah jednotlivých důkazů, ať již jednotlivě nebo v jejich vzájemných souvislostech, když účelově používaly pouze ty části důkazů, které bylo možné dle jejich názoru použít v neprospěch Lukáše Nečesaného, a navíc skutečný děj v jeho neprospěch dokreslovaly svými zcela účelovými teoriemi a domněnkami, čímž zcela nepochybně s reálnou důkazní situaci manipulovaly a skutečný děj deformovaly do podoby použitelné výlučně v neprospěch Lukáše Nečesaného, a to mnohdy i tak, že skutečný děj dokreslovaly svými zcela neobjektivními a subjektivními domněnkami, které měly za cíl účelově změnit části výpovědí svědků v neprospěch Lukáše Nečesaného,“ tvrdí obhajoba. Detailně je případ popsán na internetových stránkách, které spravuje otec odsouzeného Luděk Nečesaný.

Ministryně spravedlnosti České justici řekla, že se s podnětem chce nejprve detailně seznámit. „Ten případ mě zaujal a informovala mě o něm i jedna z kolegyň ve sněmovně. Vím, že to budilo různé pochybnosti a ozývaly se hlasy, že ten případ podivný je,“ uvedla Válková. „Není nic horšího, než když je někdo odsouzen za závažný trestný čin a přetrvávají pochybnosti, zda je skutečně tím pachatelem,“ uvedla v obecné rovině Válková, proč se případem Lukáše Nečesaného hodlá zabývat. Pochybnosti je podle ní třeba buď rozptýlit, nebo podniknout kroky vedoucí k nápravě.

Robert Malecký