Navždy už s Ericem Holderem bude spojena kauza Fast and Furious, odkazující na krycí jméno operace, při níž agenti federální Agentury pro alkohol, tabák a střelné zbraně (ATF) umožnili prodej více než 2000 střelných zbraní bílým koňům, přes něž se dostaly až k mexickým drogovým kartelům. Foto: U. S. Department of Justice

Goodbye, Mr. Holder!

Asi nejzávažnější bezprostřední důsledek drtivé porážky demokratů v „poločasových volbách“ pro prezidenta Obamu spočívá v potížích při obsazování některých postů v administrativě, zejména pak členů kabinetu a velvyslanců. První testem odhodlání republikánů zajistit Obamovi velmi nepříjemné poslední dva roky ve funkci bude schvalování Lorrety Lynch, jež má nahradit jednoho z posledních tří členů kabinetu, kteří Obamu doprovázeli od počátku jeho funkčního období – ministra spravedlnosti Holdera.

Pojďme se podívat na velikost bot, které bude mít za úkol Loretta Lynch vyplnit. Holder sloužil již ve druhém Clintonově období jako náměstek ministryně spravedlnosti Janet Reno, takže prostředí washingtonské politiky mu zdaleka nebylo neznámé. Za prezidentování George W. Bushe působil jako advokát a později jeden z nejbližších spolupracovníků prezidentského kandidáta Obamy, jenž již ani ne tři týdny po svém volebním vítězství oznámil jeho nominaci na ministra spravedlnosti. V této funkci zajišťoval právní oporu pro různé Obamovy kroky v oblasti národní bezpečnosti, jež byly pro řadu levicových voličů mírně řečeno kontroverzní (cílené zabíjení teroristů s využitím dronů nebo vojenské soudy pro teroristy uvězněné na Guantánamu).

Jako červený hadr na býka působilo na mnoho občanů USA Holderovy angažmá v otázkách souvisejících s imigrací. Jedním z cílů, s nímž vstupoval Barack Obama do svého úřadu, byla i reforma imigrační politiky. Je nepochybné, že není z praktických důvodů možné v krátkém časovém období identifikovat a následně deportovat všechny nebo alespoň drtivou většinu nelegálních imigrantů do USA zejména. z jižní Ameriky. Obamovy úvahy o masivní legalizaci jejich statutu však z dobrých důvodů narazily dokonce i u některých jeho spolustraníků. Nejen, že by šlo o brutální zásah do volební rovnováhy mezi demokraty a republikány, ale hlavně by to představovalo významnou motivaci pro další imigrační vlny. Naděje na získání amerického občanství by vedla další statisíce Hispánců k invazi přes mexicko-americkou hranici, což by představovalo zásadní hrozbu pro sociální, zdravotní i bezpečnostní systém v USA, o likvidaci sociální koheze a ghettoizaci dalších rozsáhlých území ani nemluvě.

I když v této agendě z legislativního hlediska Obama selhal, podařilo se mu alespoň sérií exekutivních rozhodnutí s diskutabilní legalitou i legitimitou (ale s mohutnou podporou Erica Holdera) omezit deportace zadržených ilegálních imigrantů a soudně útočit na přísné protiimigrační zákony, které přijímaly nejvíce postižené státy na jižní hranici USA (např. Arizona).

Navždy už s Ericem Holderem bude spojena kauza Fast and Furious, odkazující na krycí jméno operace, při níž agenti federální Agentury pro alkohol, tabák a střelné zbraně (ATF) umožnili prodej více než 2000 střelných zbraní bílým koňům, přes něž se dostaly až k mexickým drogovým kartelům. Cílem této operace bylo shromáždit důkazy pro zatčení a odsouzení vysoce postavených příslušníků jednotlivých kartelů. I člověka, který není bezpečnostní expert, ihned napadne několik rizik, které se pojí s plánem vydat větší množství výkonných zbraní pašerákům drog. Výsledkem této operace bylo zatčení a odsouzení několika bílých koní, ke skutečným pohlavárům kartelů se však federální agenti ani zdaleka nedostali. A to zdaleka není nejhorší výsledek této operace.

Záhy začaly být zbraně prodané se souhlasem ATF používány při stovkách trestných činů na obou stranách hranice mezi USA a Mexikem. Nejkřiklavějším případem, který nakonec zásadním způsobem přispěl ke zveřejnění celé kauzy a velkému problému pro samotného Holdera, byla vražda federálního agenta Briana Terryho 25. ledna 2011 skupinou Mexičanů nelegálně překračujících hranici. Po zadržení skupiny pachatelů u nich byly nalezeny čtyři pušky pocházející právě z operace Fast and Furious. Teprve potom se o kontroverzní praktiku ATF začaly zajímat další federální agentury, ale zejména příslušné výbory Kongresu (jež mají i nezanedbatelné vyšetřovací pravomoci). Jejich práci však Holderovo ministerstvo spíše sabotovalo, odmítalo poskytnout relevantní dokumenty a existují názory, že on sám se snažil kauzu zamést pod koberec. Holder se dostavil až pod pohrůžkou, že bude potrestán za pohrdání Kongresem (analogický institut známého „pohrdání soudem“), tedy neposkytnutí součinnosti. Ani svou výpovědí si však příliš nepomohl, a tak Sněmovna reprezentantů 29. června 2012 odhlasovala podání trestní i civilní žaloby na ministra spravedlnosti pro pohrdání Kongresem. Tento bezprecedentní krok vedl k hlasitému volání po Holderově odstoupení, pro úspěšný proces impeachmentu (odvolání hlasováním Kongresu) však až do posledních voleb nebyl v Senátu dostatek hlasů.

Ve světle neslavné operace Fast and Furious, která poskytla tisíce zbraní zločineckým kartelům, působí dosti zvláštně jeho intenzivní snaha o omezení přístupu ke zbraním pro americké občany, pro což se stal jedním z úhlavních nepřátel National Rifle Association, celoamerického sdružení hájícího zájmy střelců.

Příliš slavné nebylo ani jeho angažmá na poli volebním. V Obamově administrativě byl totiž jedním z nejhlasitějších odpůrců legislativy jednotlivých států USA zavádějící povinnost volit pouze s identifikačním průkazem. Téma, které je ve středoevropských podmínkách zcela nesrozumitelné (jak by se dalo dělat cokoli, tím spíše volit bez občanského průkazu?), hýbe americkou veřejnou diskusí už několik let. Laxní přístup k identifikaci voličů vede ke zvýšení účasti sociálně vyloučených voličů (na čemž není nic špatného) a ilegálních imigrantů (což už problém je), kteří pak v drtivé většině volí demokraty. Holderovo ministerstvo používalo veškerých dostupných právních možností, aby zabránilo snahám o jednoznačnou identifikaci voličů, jeho úspěšnost v soudních sporech tohoto druhu byla ovšem velmi malá.

V porovnání s kontroverzním Holderem se zdá být Loretta Lynch, byť dosavadní nominace na pozice veřejných žalobců byly spojeny s demokratickými administrativami, jako kompromisnější kandidát. Její postoje k významným problémům, které bude muset v příštích dvou letech řešit, jsou ovšem zatím spíše neznámé a bude zajímavé sledovat, jak se s nimi vypořádá. Leckteré z nich, zejména v bezpečnostní oblasti, totiž mají alespoň nepřímý vliv i na nás.

Pozice paní Lynch není zdaleka jistá – senátor za Texas a jeden z nejvlivnějších republikánských politiků Ted Cruz k tomu ještě v září (tedy před drtivým republikánským volebním vítězstvím) řekl: Ujistíme se, že bude naplněna spravedlnost a že příští ministr spravedlnosti nebude jen další extrémně stranickou figurkou, která bude stejně (jako Holder) ignorovat zákony.

Jan Klusáček
(Autor je spolupracovníkem redakce.)