O kárné odpovědnosti exekutorů má rozhodovat ministerstvo

Počet neúspěšných exekucí stoupá Foto: Mediafax

Ministerstvo spravedlnosti chystá další zpřísnění exekutorské činnosti. Rozeslalo již v této souvislosti do připomínkového řízení návrh novelizace exekučního řádu a zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Obsahem tohoto návrhu je přenesení kárného řízení, které se v současné době podle platné právní úpravy koná pouze v jednom stupni před Nejvyšším správním soudem, na Ministerstvo spravedlnosti. Nově by se tedy mělo rozhodovat o kárné odpovědnosti soudních exekutorů ve dvojstupňovém řízení, kdy v prvním stupni bude rozhodovat Ministerstvo spravedlnosti a v druhém stupni o rozkladu ministr spravedlnosti. Řízení nebude zahajováno kárnou žalobou, ale z moci úřední.

Exekutorská komora návrhu oponuje. „Počet kárných žalob podaných na soudní exekutory klesá, soudní exekutoři jsou pod dohledem čtyř kontrolních orgánů a statistické ukazatele jejich kárné odpovědnosti jsou příznivější než v případě jiných právnických profesí. Přesto Exekutorská komora ČR coby dohledový orgán v zásadě podporuje záměr ministerstva spravedlnosti personálně posílit resortní odbor dohledu. Za protiústavní zásah však považuje návrh, jímž by se kárná pravomoc přenesla z nezávislého Nejvyššího správního soudu na ministerstvo, které by tak zastávalo jak pozici kárného žalobce, tak pozici kárného soudce,“ oponuje návrhu tisková mluvčí EK Petra Báčová.

Jak zároveň mluvčí konstatuje, stávající systém dohledu nad úřední činností soudních exekutorů je v porovnání s ostatními právnickými profesemi nejrozsáhleji a nejdetailněji zpracován a je nejčastěji novelizován. Soudní exekutoři jsou kontrolováni nejen ze strany Exekutorské komory ČR, ale i ze strany Ministerstva spravedlnosti a soudů (okresních a exekučních). Podléhají tedy dohledu čtyř orgánů. „Pokud Ministerstvo spravedlnosti plánuje personální posílení svého dohledového odboru, lze jeho snahu přivítat. Tento odbor totiž v loňském roce provedl dvacet kontrol exekutorských úřadů a dlouhodobě nedosahuje míry aktivity, kterou v rámci dohledové činnosti vyvíjí Exekutorská komora ČR,“ dodává mluvčí.

Soudní přezkum nicméně bude možný i po případném přijetí zmíněné novely. „Ministerstvo bude postupovat podle ustanovení exekučního řádu a správního řádu. Rozhodnutí bude možno přezkoumat ve správním soudnictví na základě žaloby u krajského soudu, proti tomuto rozhodnutí soudu bude možno podat ještě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

O nutnosti soudního přezkumu hovoří i odborný mluvčí ČSSD pro resort spravedlnosti, poslanec Jan Chvojka. „Posílit dohled je potřeba a s přesunutím dohledu na ministerstvo souhlasím. Musí ale existovat opravný prostředek, který by opravil případné špatné rozhodnutí ministerstva.“

O tom, že jde v přesunu kárné odpovědnosti o ústavně konformní postup, je přesvědčen soudce NSS Karel Šimka. „To, co MSp navrhuje, mi přijde logické, a vzhledem k zavedení dvoustupňového kárného řízení je to souladu se zásadami správního řízení. Tím by se přiblížilo postavení kárné odpovědnosti exekutorů tomu, co mají většinově i ostatní právní profesní komory. Pokud v zákoně zůstane možnost soudního přezkumu, jde nepochybně o ústavně konformní řešení.“

Šimka zároveň připomíná, že stav by se tak přiblížil do doby před přijetím novely přijaté ještě v době prvního mandátu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Tehdy v důsledku třenic ve vedení EK Pospíšil komoře odebral kárnou pravomoc a od té doby o kárných žalobách na exekutory rozhoduje pouze jednoinstančně NSS. „Je čistě na vůli zákonodárce, zda kárnou pravomoc svěří komoře, anebo jinému správnímu orgánu, v tomto případě MSp, respektive ministrovi, který soudní exekutory jmenuje a odvolává.“ Záměry MSp se tak odklánějí od dlouhodobého úsilí EK, aby kárné řízení bylo sice dvoustupňové, ale aby v první instanci mohla delikty soudních exekutorů posuzovat přímo stavovská organizace, jak je tomu u notářů nebo advokátů.

EK rovněž vadí snaha posílit dohled nad soudními exekutory zdůvodňováním počtem exekucí nebo počtem dlužníků. Odkazuje přitom na komentář Ministerstva spravedlnosti ke statistikám o počtu lidí, resp. seniorů v exekuci, k nimž resort uvedl, že zpřísní kárný dohled nad soudními exekutory. „Neumíme si vysvětlit fakt, že proč se v souvislosti s počtem seniorů v exekuci hovoří o tom, že je třeba zpřísnit postih soudních exekutorů. Soudní exekutoři nemají žádný vliv na to, že má někdo dluh, že ho věřitel zažaloval a že soud rozhodl o zahájení exekuce. Pokud soud zahájí exekuční řízení, soudní exekutor ho musí vykonat, jinak by byl kárně stíhán,“ brání se argumentaci ministerstva Báčová.

O teritorialitě zatím jasno není

Podle poslance Chvojky zatím není jasné, zda se do novely promítnou i úvahy o zavedení tzv. principu teritoriality, případně v jaké podobě. „O úpravě teritoriality se hovoří už delší dobu, variant je spousta. Například okresní či krajská, kde by měl byt stanoven exekutor soudem podle sídla dlužníka, nebo by si věřitel mohl exekutora vybrat – ale též  jen v okrese či kraji sídla povinného. „Na věc jsou různé pohledy. Část exekutorů je pro, část proti. Část soudců je pro, část proti, politici spíše proti,“ glosuje poslanec postoje odborníků. „Palčivější jsou jiné věci. Otázka teritoriality podle mě není věc, kterou bychom měli momentálně  řešit.“ Pravidelné nastolování této otázky vnímá Chvojka spíše jako snahu některých exekutorů zajistit si pravidelný přísun případů. Podle něj je zejména potřeba řešit zvýšení dohledu nad exekutory a tvrdě uplatňovat odpovědnost za případné excesy. „Teritorialita dle mého názoru nepřinese nic oprávněným, ani povinným.“

V otázce kárné odpovědnosti by nicméně podle názoru vedení EK zavedení teritoriality sehrálo pozitivní roli. „V souvislosti s výše uvedeným zdůrazňuji, že zavedením místní příslušnosti by rovněž došlo k zesílení kárného dohledu, a to ze strany soudů, které by měly blíže příslušné soudní exekutory a mohly by je lépe kontrolovat,“ vysvětluje Báčová.

Vedle přenesení kárné odpovědnosti ministerstvo dále nově navrhuje, aby v kárném řízení proti soudnímu exekutorovi bylo možno pokračovat i poté, co výkon exekutorského úřadu kárně obviněnému zanikl, s výjimkou zániku smrtí. Důsledkem rozhodnutí o vině v takovém řízení bude to, že po dobu pěti let kárně odsouzený nebude moci být jmenován soudním exekutorem, ani se nebude moci stát exekutorským koncipientem či kandidátem.

Dušan Šrámek