Pavel Šámal: Naší snahou je najít cestu, jak zaktivizovat státní zástupce

Požadované větší odpovědnosti státních zástupců musí podle prof. Pavla Šámala odpovídat i širší pravomoci. Foto: Mediafax

V pátek se členové rekodifikační komise pro nový trestní řád shodli na základních principech, na nichž bude norma vystavěna. Jedním z hlavních cílů má být zrychlení trestního řízení a posílení postavení státního zástupce. Chceme, aby státní zástupce skutečně měl odpovědnost za to, že na někoho podal obžalobu, a k tomu před soud přinesl a v hlavním líčení provedl důkazy, říká v rozhovoru pro Českou justici předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal, který komisi vede.

O principech nového trestního řádu, které má posoudit vláda, se v tiskové zprávě ministerstva hovoří jako o dokumentu téměř na úrovni nového věcného záměru. Znamená to ústupek té části komise, kterou reprezentuje například Vladimír Král, která kritizovala fakt, že se komise vydala cestou zásadní rekodifikace, aniž by si politicky řekla o nové „zadání“?

Myslím, že to není ústupek. Pan doktor Král samozřejmě přispěl k tomu, aby se některé věci ještě dopracovaly. Já jsem velmi rád, že do komise přišel, jeho zkušenosti jsou velmi vítané. Ale je to normální průběh a role jednotlivých osob bych nepřeceňoval.

Myslel jsem to nikoli personálně, ale spíš objemem té práce na stanovení základních principů a vahou, jaká se jí přisoudí. Původně se přece příliš nepočítalo s tím, že by se základní východiska stanovovala znovu až na úroveň věcného záměru.

Tak to pozor. V tom se nic nezměnilo. Věcný záměr se nezpracovává, na to, jaké jsou s „Východisky a principy nového trestního řádu“ záměry, byste se měl raději zeptat paní ministryně spravedlnosti. Ale co mi je známo, do vlády by měla jít námi zpracovaná „Východiska“, která samozřejmě během práce v komisi doznávají určitého přepracování. A upřímně – kdyby vláda řekla, že se má zpracovat nový věcný záměr, tak se to během jednoho volebního období prostě nedá stihnout. Pokud by se tak rozhodla, a je to její právo říci, že jí tato „Východiska“ nestačí, pak si ale musí uvědomit, že do konce volebního období v takovém případě stihneme právě tak věcný záměr, a tím to skončí.

Ve vašem návrhu se hovoří o větší procesní odpovědností státních zástupců. Kdybyste to měl ukázat v praxi, co to znamená?

Taková je naše představa. Je to dnes představa celé komise, protože byla schválena v rámci „Východisek“, nikdo, ani přítomní členové z řad státních zástupců, se nepostavil proti. Proto jsem se již vyjádřil, že Nejvyšší státní zastupitelství, jako orgán, v průběhu projednávání „Východisek“ neavizovalo žádný odpor proti tomu, že se má zvýšit odpovědnost státních zástupců za shromáždění důkazů v poměrně rychlém přípravném řízení a za jejich předložení soudu. Soud se posouvá více do role arbitra. Což neznamená, že by do provádění důkazů vůbec nezasahoval, tak to myšleno není. Ale chceme, aby státní zástupce skutečně měl odpovědnost za to, že na někoho podal obžalobu, a k tomu před soud přinesl a v hlavním líčení provedl důkazy.

K tomu by pak měl být vybaven daleko většími pravomocemi v raných fázích přípravného řízení, protože později už důkazy neopatří a spoléhat se jen na policii se svou zvýšenou odpovědností nemůže.

Samozřejmě. Chceme, aby odpovědnost odpovídala i pravomocem, to tak být musí.

A pak nastává situace, kdy státní zástupce, samozřejmě čistě hypoteticky, důkazní odpovědnost neunese. Soud za něj tedy důkazy neprovede, věc končí. Počítá se i s širší kárnou odpovědností státních zástupců za takto neúčelné stíhání?

My neřešíme kárnou odpovědnost, to je věc zákonů upravujících kárnou odpovědnost státních zástupců (č. 283/1993 Sb. a č. 7/2002 Sb.). Vyhodnocení, zda činnost státního zástupce byla ještě v souladu se zákonem, je na těch osobách, které mohou podat kárný návrh. To my neřešíme, to není smyslem práce této komise. Naší snahou je najít cestu, jak zaktivizovat státní zástupce, a to jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem.

Hodně se mluví o zrychlení přípravného řízení, vy ve svém materiálu doslova píšete, že je v mezinárodním srovnání bohužel pro české trestní řízení příznačná jeho zdlouhavost, složitost a nákladnost, zejména u obsáhlejších věcí. Jak řízení zrychlit?

Vidíme několik možností, a jednou z nich je i zmiňovaná větší odpovědnost státního zástupce. Jestliže bude mít odpovědnost za to, aby před soudem důkazy obstály, tak bude samozřejmě dbát na to, aby přípravné řízení bylo rychlé. Když přichází svědectví až po několika letech, ztrácí svou důkazní hodnotu. Lidé zapomínají, nepamatují si. Proto má uvedená zvýšená odpovědnost státního zástupce i tento efekt. Další možností je přípravné řízení okleštit od úkonů, které se nám zdají zbytečné a prováděny by být nemusely. Tedy jde o počet prováděných důkazů. V souvislosti s tím chceme nutnou obhajobu omezit pouze na klíčové důkazy, tedy hlavně výslechy a situace, kde je úloha obhájce například v kladení otázek, v potřebných návrzích na doplnění řízení a ve vyjádřeních potřebná a z hlediska spravedlivého procesu nezbytná. Zjednodušeně lze říct, že chceme, aby se důkazy prováděly, tam kde je to možné, v průběhu trestního řízení pouze jednou. Takový přístup je důležitý i z hlediska obětí trestného činu, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci. To jsou ale jen některé přístupy, neboť vysvětlit celý komplex opatření k zrychlení přípravného řízení by vydalo na samostatný rozhovor.

Jako velice zajímavá novinka se jeví fond obětí, který by sdružoval finanční prostředky a majetek zajištěný pachatelům, z něhož by bylo vypláceno odškodnění obětem.

Myšlenka fondu pro oběti je taková, že výnos veškerých vyslovených majetkových trestů, a to z propadnutí majetku, peněžitého trestu a propadnutí věci, ale i ze zabrání věci, by nesměřoval jako dosud do státního rozpočtu, ale ve prospěch obětí. Vytvořil by se fond, z něhož by se vyplácely náhrady obětem. A mohu vás potěšit i z hlediska zpracování, neboť v této části už máme dokonce sepsáno první paragrafové znění.

Máte k tomu už i souhlas institucí, které mají na starosti plnění státní kasy, jako je třeba ministerstvo financí?

To je samozřejmě třeba projednat, a proto je návrh v připomínkovém řízení. Běží to souběžně s přípravou nového trestního řádu, má to být samostatný zákon, u kterého si dokonce myslíme, že by mohl platit i dříve než samotný trestní řád.

Pokud vám vláda východiska neodmítne, kdy myslíte, že by komise mohla práci dokončit?

To opravdu nemohu odpovědně říci. Já vím, že to vždy novináře zajímá. Ale záleží to na tolika okolnostech, že si netroufnu odhadovat.

Robert Malecký