BIS se zajímá o podvodné insolvence, podnikatelé mají oznámit podezření

Vítkovice Power Engineering jsou součástí strojírenské skupiny Vítkovice Holding podnikatele Jana Světlíka Foto: archiv

Bezpečnostní informační služba může konkretizovat své dosud obecné poznatky o podvodech doprovázejících některé konkurzy a insolvenční řízení. Právě obecnost tvrzení tajné služby byla dosud předmětem sporu mezi ní a představiteli justice. Podrobnější informace kontrarozvědka žádá od podnikatelů, kteří mají s podvodnými insolvencemi zkušenost.

Svaz průmyslu a dopravy rozeslal podnikatelům, kteří se stali obětmi insolvenčních podvodů, formulář, na který mají napsat jména soudce nebo insolvenčního správce, kteří se na jejich případu „podepsali.“ Akce je společnou iniciativou Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, které kontaktovaly mústopředsedu svazu Pavla Juříčka s žádostí o poskytnutí informací. Juříčkova firma Brano Group patří k těm, které pochybné praktiky postihly.

„Pana Juříčka kontaktovala Bezpečnostní informační služba a Národní bezpečnostní úřad, že by rádi začali prošetřovat insolvenční soudce v prvním kroku, pote zřejmě insolvenční správce, u kterých bylo zaznamenáno nekalé jednání,“ píše se v mailu, který dostaly desítky podnikatelů, jejichž firmy mají s podvodnými insolvencemi zkušenost. Podle Evy Rýmlové z firmy Brano Group se ozvalo několik desítek podnikatelů, jejichž odpovědi jsou postupně předávány příslušným orgánům. Odpovědi chodí průběžně, původní konečný termín byl určen na 21. listopad. Podle Juříčka mohou odpovědi na formuláře posílat oběti i po tomto datu. „V odpovědích se opakovaně ukazují jména několika konkrétních soudců, z čehož je možné si udělat konkrétní představu, kteří se dopouštějí nekalého jednání,“ řekl České justici místopředseda Svazu průmyslu a dopravy.

Bezpečnostní informační služba se ústy svého mluvčího Jana Šuberta odmítla k samotné podstatě konkrétního případu vyjádřit. „Nicméně obecně mohu uvést pár následujících slov. Naši lidé, operativci či zpravodajci, nemusí nezbytně pracovat výhradně v režimu utajení, tedy utajenou formou. V případě, že náš zpravodajec uzná za vhodné, může fungovat i v otevřeném, transparentním režimu, kdy předloží legitimaci a požádá o určitou informaci. Oslovený člověk může samozřejmě odmítnout a tím pro nás vše končí,“ vysvětlil tiskový mluvčí BIS Jan Šubert. „Pokud tázaný informaci poskytne, jde ale výhradně o jednosměrný kontakt. Nemůže očekávat, že zpravodajská služba bude zpětně informovat, jak s předaným poznatkem naložila, jak s ním dál pracuje,“ dodal mluvčí.

Jinou otázkou je, jakým způsobem BIS, případně NBÚ s informacemi dále naloží. „Bezpečnostní prověrky provádí a režíruje NBÚ a BIS je pouze jedním ze servisních míst, na které se NBÚ – pokud uzná za vhodné – obrací s žádostí o informace k té či oné prověřované osobě. Jakékoli sdělení o průběhu a výsledku té či oné prověrky může poskytovat výhradně NBÚ,“ dodává mluvčí BIS. Pokud se zároveň tajná služba v rámci své zpravodajské činnosti dozví o jakékoli trestné činnosti, předává tyto poznatky přímo policii.

Zprávy BIS o dění na některých soudech se v minulosti opakovaně staly předmětem sporu pro svou obecnost. Sama BIS nejotevřeněji o problému informovala ve zprávě za rok 2011, a i tehdy napsala, že jde o poznatky dílčí. „BIS získala dílčí poznatky o cíleném zneužívání institutu insolvenčního (konkurzního) řízení, do kterého byli zapojeni někteří soudci působící na konkurzních úsecích krajských soudů (KS). V některých případech nebyli konkurzní soudci přímými organizátory zmanipulovaných konkurzů, ale spíše osobami, které byly vzhledem ke své nezastupitelné roli v konkurzním řízení využívány ze strany organizátorů stojících mimo justici. Pochybení soudců, jakkoliv závažná, spočívala zejména v rovině korupčního jednání, a jednalo se o individuální selhání představitelů justice,“ uvádí zpráva za rok 2011. Za nejproblematičtější zpráva označuje obvody krajských soudů v Brně a Ústí nad Labem.

Představitelé justice opakovaně namítají, že zjištění BIS jsou pouze obecné povahy a že se je nikdy nepodařilo převést ani do fáze stíhání konkrétních osob. „Vždycky jsme říkali: Kde jsou ta trestní stíhání, která se následně vedla, což se většinou ukázalo, že ne. Čili to, že se to teď znovu vytáhlo jako argument, nemění nic na tom, že je to pořád stejný problém naprosté obecnosti, který neodpovídá realitě alespoň sdělení obvinění,“ řekl v polovině června České justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Podobně na aktuální snahu BIS konkretizovat obecné poznatky reagují představitelé justice i nyní. „Zatím se ve zprávách BIS objevovala jen obecná konstatování, že soudci mohou být součástí klientelistických struktur. S BIS v tomto směru může jednat za soudce pouze ministerstvo spravedlnosti, pokud by zpráva zněla podobně, bylo by vhodné ze strany ministerstva zjistit závažnost a hlavně míru konkretizace těchto obvinění a provést opatření,“ říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Podobně se po posledním jednání kolegia předsedů krajských soudů vyjádřil i Libor Vávra. „Kolegium předsedů krajských soudů se dohodlo, že na tuto obecnou informaci nebude reagovat. Nicméně jsme se dohodli, že přijmeme taková systémová opatření, aby k insolvenčním podvodům nedocházelo,“ řekl.

Poznatky získané BIS mají nicméně omezené praktické využití. Jediným právním podkladem k tomu, aby mohly být NBÚ využity, jsou bezpečnostní prověrky insolvenčních správců, kteří mohou provádět velké insolvence. Jinou možnost poznatky využít NBÚ nemá, a vůči soudcům už vůbec ne. Ti si mohou zažádat o prověrku pouze dobrovolně. Požadavek iniciativy Vraťte nám stát, aby bezpečnostní prověrku od NBÚ měli všichni soudci, už před časem Zemanová odmítla. Podle ní by to bylo apriorní vyjádření nedůvěry vůči soudcům jako takovým.

Dušan Šrámek, Robert Malecký