Radek Schovánek: Rada ÚSTR porušuje zákon

Radek Schovánek je jedním z lidí, kteří mají ústav opustit. Patřil k hlasitým kritikům postupů současného vedení. Foto: archiv

Svědčil proti Andreji Babišovi v jeho sporu o registraci coby agenta StB. Nyní má badatel Radek Schovánek odejít z Ústavu pro studium totalitních režimů. A to i přesto, že se materiály StB zabýval více než dvacet let a Ústav pomáhal od základů budovat. „Za necelé dva roky se podařilo novému vedení ÚSTR fakticky zlikvidovat,“ říká Schovánek v rozhovoru pro Českou justici.

Jak rozumět poslednímu dění v ÚSTR?

Rada ÚSTR schválila nový organizační řád, kterým převádí velkou část digitalizace do Archivu bezpečnostních složek (ABS). Jde o obcházení či možná přímo porušení zákona č. 181/2007 Sb., který digitalizace svěřuje do činnosti ÚSTR a nikoli ABS. Jako zákon lex specialis má přednost před archivním zákonem a je třeba, aby obě instituce tento zákon dodržovaly.

Předsedkyně rady ÚSTR Emilie Benešová tvrdí, že se díky reorganizaci zvýší efektivita práce a vědecká prestiž. 

Jde pouze o zbožné přání paní předsedkyně. Neznám žádnou instituci, ani vědeckou ani nevědeckou, jejíž prestiž by zvýšila reorganizace. Prestiž zvyšují nebo snižují lidé, kteří v té instituci pracují, a výsledky, které mají. Výsledky téměř dvouletého působení této rady a tohoto vedení ÚSTR jsou dosti tragické.

Zefektivnit by měla prý i digitalizaci a změny mají rovněž přispět k větší otevřenosti archivu. Souhlasíte s jejím vysvětlením?

Na zasedání rady 16. prosince sdělila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková, že se již dále nepočítá s rozvojem evidencí a dokumenty se v archivu budou vyhledávat „na základě osobních znalostí archivářů“. Větší nesmysl snad ani nelze vyslovit. Současný lustrační systém pro vyhledávání dokumentů a svazků v ABS obsahuje cca šest milionů jmen. To se je budou archiváři učit nazpaměť? Nebo když archivář, který vede příslušný fond, odjede na dovolenou nebo onemocní, budou výsledky vyhledávání jiné, než když bude na pracovišti? Paní ředitelka by si měla uvědomit, že jí řízený správní úřad poskytuje podklady bezpečnostním a policejním složkám státu a přestat takové nehoráznosti šířit.

Ústavu jsou rovněž vytýkány chyby při digitalizaci, přičemž postižena měla být polovina archiválií. Co na tuto kritiku říkáte?

Jde o účelově zkreslené tvrzení. Na seznamu lidí, kteří mají být propuštěni, figurují z celé digitalizace pouze dvě jména. Moje a kolegyně, které bylo místo nabídnuto, ale která žádala při jednání přítomnost zástupce odborové organizace. Na to jí paní ředitelka Ptáčníková odpověděla: „Tak se teda nemáme o čem bavit.“ Vedoucímu oddělení digitalizace bylo nabídnuto stejné místo v ABS. Z toho je vidět, že jde pouze o účelově vytvořené důvody.

Proč se většina diskusí vede právě kolem digitalizace archiválií? V čem je to tak zásadní téma?

Digitalizace a vytváření evidencí jsou nesmírně důležité pro vyhledávání dokumentů a rekonstruování svazků, které byly zničeny skartací. Většina dokumentů, které vytvořila Státní bezpečnost, měla několik kopií. Stačí tedy nalézt jednu z nich a na základě rozdělovníku zjistíte, že se nacházela i ve skartovaném svazku. Takto je možno značnou část zničených svazků „rekonstruovat“. Tato práce bude nyní zrušena, stejně jako vytváření metadat k naskenovaným archiváliím. Ty vytvářelo oddělení evidencí, které má být zcela a bez náhrady zrušeno.

Jde podle vás v případě kroků rady a nového vedení o neznalost problematiky a o neodbornost, nebo jde o záměr, jak  v podstatě práci ústavu umrtvit?

Jde o snahu ztížit bádání o sedmdesátých a osmdesátých letech. Paní předsedkyně Benešová pracovala v Národním archivu před rokem 1989, kdy všichni archiváři byli zaměstnanci ministerstva vnitra. Další radní Michal Uhl při svém nástupu, řekl, že musí do ÚSTR nastoupit levicoví historici. To je velmi důležité. Ne dobří a vzdělaní historici, ale levicoví. Myšlenka na vznik Ústavu se zrodila v roce 1998, kdy v době opoziční smlouvy byl zrušen dokumentační odbor na ÚDV. Deset let nám trvalo, něž se podařilo tuto myšlenku realizovat. Za dva roky se podařilo ji zničit. Ústav vznikl 1. dubna 2008, ve stejný den byla jmenována ředitelka Pavla Foglová, přesně rok nato nastoupil současný ředitel Zdeněk Hazrda, a konečně – ve stejný den končím já a se mnou dalších jedenadvacet zaměstnanců. Hezký apríl, ne?

Co říkáte spekulacím, že jste se stal obětí politického obchodu. Navýšení rozpočtu na ABS výměnou za vyhazov svědka proti Babišovi?

Tahle otázka je pro mě trochu složitá. Pravdou je, že ministerstvo financí přidělilo peníze na reorganizaci digitalizace, a jediným člověkem, kterému nebylo žádné místo nabídnuto, jsem já. Bude to asi tím, že mám pouze jednadvacetiletou praxi s bádáním v dokumentech Státní bezpečnosti a ÚSTR se chystá přijmout „opravdové odborníky“.

Dušan Šrámek