Stát nemůže očekávat proplacení přinejmenším 86,5 miliónu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ten je totiž určen na podporu pouze pro regiony, nikoli pro hlavní město Prahu.

Kritizovaný nákup sídla Úřadu práce: Další problémy pro stát

Neprůhledný nákup sídla centrály Úřadu práce na pražské Letné ještě může Českou republiku vyjít draho. Potvrzují se dřívější informace České justice, že Evropská komise neuzná část výdajů jako způsobilé a ČR přijde o část evropské dotace. Právě z evropských peněz měl být nákup z většiny hrazen.

Deník Právo tento týden uvedl, že stát nemůže očekávat proplacení přinejmenším 86,5 miliónu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ten je totiž určen na podporu pouze pro regiony, nikoli pro hlavní město Prahu.

Jak už dříve Česká justice uvedla, Úřad práce v žádosti o poskytnutí dotace neuvedl, zda měl plánovaný nákup budovy na území hlavního města Prahy, který by jinak byl pro výdaje z Integrovaného operačního programu územně nezpůsobilý (dle Nařízení 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj byly pro cíl Konvergence na území České republiky způsobilé všechny regiony NUTS 2 s výjimkou hlavního města Prahy), příčinnou vazbu na ostatní územně způsobilé regiony České republiky. „Aby mohly být výdaje na Projekt uznány jako územně způsobilé, musely by mít ostatní územně způsobilé regiony s přihlédnutím k povaze a smyslu Projektu z jeho realizace prokazatelně úplný nebo převažující prospěch,“ konstatoval ve svém kontrolním závěru Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj existuje riziko, že část výdajů může být Evropskou komisí shledána jako nezpůsobilá.

Tuto obavu potvrzuje i stanovisko ministerstva pro místní rozvoj. „Riziko vrácení dotace nebo její části z důvodu neuznání způsobilosti větší části výdajů na nákup budovy je poměrně vysoké,“ uvedla Veronika Vároši z odboru komunikace MMR.

Nákup se dostal i do hledáčku tajných služeb

Podezřelý nákup, kde byla obchodním partnerem státu firma s nejasnou vlastnickou strukturou, neunikla pozornosti Bezpečnostní informační služby, která ve své výroční zprávě za rok 2013 nákup uvedla jako příklad prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. „Za dysfunkci státní správy při hospodaření s majetkem považuje BIS také zcela netransparentní nákup nemovitosti na adrese Dobrovského č.p. 1278/25 v pražských Holešovicích ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV si zdejší administrativní budovu vyhlédlo jako ideální pracoviště pro Generální ředitelství Úřadu práce ČR, tj. nevyhlásilo veřejné poptávkové řízení. Partnerem MPSV v transakci za 299 milionů korun, která proběhla v listopadu 2013, byla akciová společnost Alkatria s nejasnou vlastnickou strukturou, která uvedený objekt v květnu 2013 koupila za 140 milionů od společnosti Economia. Kromě rozdílu v cenách je podezřelé i to, že majitel budovy neúspěšně usiloval o její prodej dalším dvěma veřejným institucím,“ uvádí se ve zprávě.

Toto zjištění tajné služby ale ministerstvo pro místní rozvoj rozporuje, i když netransparentnost kupující právnické osoby připouští. „Na nákup budov se vztahuje § 18, odst. 1 Zákona o veřejných zakázkách, kde se výslovně říká, že „zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je nabytí nemovitostí, či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv“. MPSV provedla obsáhlý průzkum trhu, byly vzaty v potaz i průzkumy cen na realitním trhu prováděné jinými veřejnými institucemi. Na budovu společnosti Economia byly v souladu s vyhláškou k zákonu 151/1997 Sb. provedeny cenové posudky, pro zvýšení míry jistoty jich bylo nad rámec zákona provedeno několik. Připouštíme netransparentnost osoby prodávajícího, nicméně právní úprava platná v době nákupu nemovitosti nezavazovala GŘ ÚP ČR k průzkumu vlastnické struktury prodávajícího,“ uvedla Veronika Vároši.

Ministerstvo situaci dál průběžně sleduje. „Zpráva BIS je pro nás podnět a požadujeme od MPSV, jako zřizovatele GŘ ÚP a jako poskytovatele dotace, aktuální informace,“ dodala Vároši.

Zjistit skutečné pozadí kupující společnosti, případně i tok peněz, je v kompetenci Finančně-analytického útvaru ministerstva financí. Jeho mluvčí Radek Ležatka na dotaz České justice odmítl sdělit, zda se na základě zjištění tajné služby ministerští cifršpioni převodem peněz zabývají. „Veškeré skutečnosti vztahující se šetření podezřelých transakcí ze strany FAÚ podléhají povinnosti mlčenlivosti ze zákona. Nelze tudíž cokoli potvrzovat ani vyvracet,“ uvedl Ležatka.

Bílková míří k Babišovi na finance

Bývalá generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková, za níž se kritizovaný nákup odehrál a ministryně práce Michaela Marksová Tominová ji loni v říjnu pro rozdílné představy o směřování úřadu náhle odvolala, nastupuje od února na ministerstvo financí. Jak uvedl server Echo24, s náměstkem pro veřejné rozpočty Janem Gregorem se dohodla na vedení odboru financování kapitol státního rozpočtu.

Právě náměstek Gregor by si Bílkovou na ministerstvo rád přivedl, čeká se ale na schválení šéfa resortu, ministra Andreje Babiše.

Robert Malecký