Areál Nejvyššího soudu v Brně Foto: Wikipedia

Propuštění z práce jako trest za zpronevěru nechrání před trestním postihem, dovodil NS

Rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, které přišlo jako trest za zpronevěru, není rozhodnutím zakládajícím nepřípustnost trestního stíhání z hlediska zásady „ne bis in idem“, znemožňující dvojí potrestání za jeden skutek. Rozhodl tak Nejvyšší soud v případu bývalého příslušníka BIS, který prováděl machinace s pohonnými hmotami a službu připravil o 86 tisíc korun. O případu tak bude muset znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 4, který stíhání pro zpronevěru zastavil.

Jak dnes informoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig, v neveřejném zasedání soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. To bylo podáno v neprospěch obviněného J. F., v jehož případě Obvodní soud pro Prahu 4 a následně Městský soud v Praze zastavily trestní stíhání pro přečin zpronevěry.

Samotný případ popsal Knötig takto: „Obviněný jako příslušník BIS ve 106 skutcích vykazoval čerpání pohonných hmot do služebních vozidel, u nichž byl kmenovým řidičem, a do dalších služebních vozidel BIS, tím způsobem, že v knihách provozu uvedených služebních vozidel vykazoval čerpání PHM do těchto vozidel, ke kterým ve skutečnosti nedošlo.  Na tyto neuskutečněné nákupy neoprávněně čerpal finanční prostředky BIS, přičemž údajné nákupy PHM do služebních vozidel dokládal účetními doklady, které byly vydány v jiném čase, než uváděl, kdy tato služební vozidla nebyla dle příslušných knih provozu používána. Navíc obviněný dle výkazu výkonu služby v uvedeném čase nevykonával službu, případně na předložených účetních dokladech odstranil nebo přepsal údaje o čase jejich vystavení. Způsobil tak škodu 86.808,- Kč.“

Obvodní soud pro Prahu 4 trestní stíhání zastavil, státní zástupce s takovým rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu stížnost, kterou Městský soud v Praze jako nedůvodnou zamítl.

Oba soudy odůvodnily zastavení trestního stíhání obviněného tím, že na posuzovaný případ dopadá zásada „ne bis in idem“, neboť ve věci rozhodl příslušný služební funkcionář BIS. J. F. byl propuštěn ze služebního poměru z důvodu zavrženíhodného jednání, které mělo znaky zpronevěry a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Proti tomuto ovšem podal dovolání nejvyšší státní zástupce. Uvedl, že právní závěr obou soudů nižších stupňů je nesprávný a z procesního hlediska i nebezpečný. Současně upozornil, že obdobná věc, týkající se rovněž příslušníka BIS, již byla v minulosti u NS řešena. Soud tehdy v odůvodnění uvedl: „Propuštění příslušníka BIS ze služebního poměru podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě pro porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť hrubým způsobem nemůže představovat překážku „ne bis in idem“ ve vztahu k současně vedenému trestnímu stíhání pro týž skutek. Pokud obviněný, jako příslušník BIS, kvalifikovaně porušil služební přísahu nebo služební povinnosti jednáním jsoucím v rozporu se zákonem o BIS, přičemž tímto jednáním porušil i zájem chráněný trestním zákonem, pak vyvozením personálních důsledků služebním orgánem nelze považovat za sankci trestněprávní povahy, a proto propuštění ze služebního poměru nemohlo být důvodem k zastavení trestního stíhání.“

Nejvyšší soud nyní rozhodnutí obou soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí. „Nejvyšší soud dospěl k závěru, že argumentace prezentovaná nejvyšším státním zástupcem je naprosto správná. Naopak shledal, že oba soudy nižších instancí se při svém rozhodování konstantní judikaturou a v ní jednoznačně formulovaným právním názorem neřídily a v důsledku toho učinily rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem,“ uvedl Petr Knötig. Dodal, že rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru není rozhodnutím zakládajícím nepřípustnost trestního stíhání z hlediska zásady „ne bis in idem“.

Robert Malecký