Roman Fiala: Doručování písemností je neuralgický bod české justice

JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu v Brně Foto: archiv

Nový občanský soudní řád, který připravuje rekodifikační komise pod vedením místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy, chce sjednotit do jediného zákona všechny typy civilního soudního řízení. Bude zahrnovat nejen takzvaná sporná a nesporná řízení, ale i veškerou problematiku exekucí a insolvencí. Řízení by mělo být rychlejší, kontinuální a provázané – například tentýž soudce, který by rozhodl o povinnosti zaplatit dlužnou částku, by následně rozhodoval i v případném exekučním řízení.

„Měl by být vytvořen jeden jediný zákon. Jednak je dobré, aby všechna obecná ustanovení a základní zásady byly na jednom místě a promítaly se do relativně samostatných částí zákona. Ještě významnějším důvodem je však kontinuita řízení. Ta je zcela novým přístupem k vedení řízení a myslím si, že by měla lidem velmi ulehčit život,“ uvedl Fiala.

„Nové soudní řízení by už nemělo být vedeno jako dílčí řízení nalézací – tedy že se vydá rozsudek a hotovo, dělejte si s tím, co chcete,“ podotkl. Jako příklad zmínil, že v rozsudku, kterým by soudce uložil povinnost zaplatit dlužnou částku, by zároveň bylo stanoveno, že žalovaný musí soudci v určené lhůtě oznámit a doložit, že peníze zaplatil. Pokud by to neudělal, tentýž soudce – který už by kauzu znal, a nemusel by ji tedy znovu studovat – by obratem předal věc exekutorovi k provedení exekuce. Jestliže by exekutor zjistil, že dlužník je v takové finanční situaci, že je předlužený, mohl by navrhnout zahájení insolvenčního řízení.

Změnit se má i projednávání insolvencí. „Insolvence jsou dlouhodobě systematicky kritizovány a v některých aspektech zcela důvodně. Vedení insolvenčního řízení je mimořádně silně ovlivňováno věřiteli, a může se tak stávat nástrojem podnikatelského boje,“ upozornil Fiala. Chtěl by proto, aby soud mohl insolvenční řízení zahájit buď na návrh samotného dlužníka, který se chce ocitnout v inolvenci, nebo na návrh exekutora, který při provádění exekuce zjistí dlužníkovo předlužení. „Věřitel by mohl insolvenční řízení navrhnout jen v případě, že bude mít v ruce exekuční titul, kterým dokáže předluženost. Pokud předluženost nedokáže, tak bude mít jedinou možnost: obrátit se na exekuční řízení a vymáhat svou pohledávku,“ nastínil.

Rekodifikační komise má také v plánu opustit stávající tradiční dělení řízení na sporná a nesporná. Podle Fialy by se měla rozlišovat na obecná a kauzální. Obecná by byla taková, u nichž by se uplatňovaly nejpřísnější procesní metody – například povinné zastoupení advokátem či procesní sankce za každé zaváhání v řízení. Tedy třeba spory o peníze či mezi podnikateli. Kauzální by pak byla ta řízení, u nichž musí být jejich účastníci z různých důvodů chráněni, a u kterých by proto existovaly určité výjimky z procesní přísnosti – například záležitosti spotřebitelů, dědická řízení, řízení týkající se dětí i některé vlastnické spory.

V té souvislosti Fiala zmínil i problematiku osvobození od soudních poplatků. V současné době musí nemajetní lidé o toto osvobození a o právní zastoupení na náklady státu žádat v každém soudním řízení zvlášť, což soudy zatěžuje. Podle nově plánované úpravy by se každý, kdo se bude domnívat, že je sociálně slabý, mohl obrátit na svůj soud. Ten by vydal usnesení, kterým by nemajetného člověka na určitou dobu, třeba na rok, obecně zbavil povinnosti platit veškeré soudní poplatky.

První změny se dotknou doručování písemností

Prvním konkrétním výstupem práce komise bude návrh zákona o doručování úředních písemností. Norma by měla mimo jiné zabránit účastníkům soudních jednání, aby jednání mařili tím, že se vyhýbají obsílkám.

Doručování je podle Fialy důležitým tématem z hlediska fungování a rychlosti soudního řízení. „Doručování nemá nikdo rád a jsou s tím potíže, tak s tím něco udělejme. Problém s doručováním soudních písemností je jedním z neuralgických bodů české justice a dlouhodobosti řízení. A dlužno podotknout, že úpravu z občanského soudního řádu často dodržují i jiné právní předpisy,“ uvedl Fiala.

„Tuto problematiku předřazujeme všem ostatním tématům. Zákonná úprava se dotkne nejenom resortu spravedlnosti, ale i dalších resortů, zejména vnitra,“ dodal s tím, že komise se v brzké době obrátí na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), aby záměru vyjednala podporu ve vládě. „Bude-li politická vůle, mohl by zákon spatřit světlo světa ještě letos,“ odhadl.

Komise se inspirovala v Rakousku, obdobné principy ale podle ní fungují i v jiných evropských státech. Zákon chce všechny úpravy ze všech českých právních předpisů, které doručování upravují rozdílně, shrnout do jediné normy.
„Každý by věděl, jak se má postupovat, a i pro stát by bylo velmi důležité, aby si při vyjednávání s držiteli poštovních licencí mohl diktovat svoje pravidla stanovená tímto zákonem. Teď mohou držitelé licencí tvrdit, že si nemohou upravit své vnitřní poměry do podoby, jakou požaduje zákon, protože každý zákon si stanoví jiné podmínky,“ vysvětlil.

Nová norma se nemá týkat jen listovních zásilek. Její ambicí je i zlepšení situace v oblasti doručování do datových schránek. Tím se ale podle Fialy otevírá problém elektronického vedení soudního spisu a elektronizace justice vůbec. „Vybavení hardwarem a softwarem je v justici tak špatné, že si mnozí ani nedovedou představit, jak hrozné to je,“ řekl. Opatření adekvátní techniky pokládá za jedinou cestu, jak dostat justici do 21. století, zlevnit ji a zrychlit.

Zároveň si uvědomuje, že elektronizace justice s sebou přináší problém zabezpečení dat. Veškeré soudní rejstříky už dnes existují v elektronické podobě a Fiala varoval před možným hackerským útokem. „To je téma, které je potřeba řešit, než dojde k vážným problémům,“ uvedl. Zmínil například možné nebezpečí pozměnění rozsudků v databázích či získání citlivých údajů ze soudních agend, jež se týkají intimních součástí lidských životů.

-čtk-