Karla Šlechtová chce větší kontrolu veřejných zakázek Foto: vlada.cz

Šlechtová: U žádostí o dotace pro Babišovy firmy není střet zájmů

U žádostí o evropské dotace pro firmy vlastněné ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem není střet zájmů. Myslí si to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která se tak vyjádřila v Českém rozhlasu Radiožurnálu. Dotace pro Babišovy firmy chce s ním konzultovat a bude se je snažit pohlídat, dodala.

Na možný střet zájmů Babiše u evropských peněz upozornila zpráva z březnové mise výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu v ČR.

Šlechtová řekla, že s Babišem o žádostech o dotace pro jeho firmy mluvila. „Probírali jsme v podstatě, kdo je přesně žadatelem o dotaci, a myslím si, že tam střet zájmů není,“ uvedla. O evropské peníze podle ní žádá mnoho firem vlastníků, z nichž někteří jsou i ve vysokých politických funkcích. „Problém by byl, kdyby samozřejmě se tam nesplňovala určitá kritéria nebo bychom šli opravdu proti nějaké politice Evropské unie,“ dodala.

Připustila nicméně, že u žádostí o evropské dotace pro Babišovy firmy je nutná obezřetnost. Uvedla, že by tyto žádosti s Babišem ráda konzultovala. „Budu se o to snažit,“ řekla na dotaz, zda evropské peníze pro Babišovy firmy ohlídá.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o zprávě týkající se českého čerpání peněz z evropských fondů diskutoval loni v říjnu. Podle českých zástupců ve výboru se mluvilo také o Babišovi, připomínky měla například předsedkyně výboru Ingeborg Grässleová. „České orgány nepředložily žádný důkaz, že ministr financí se zřekl svých podnikatelských aktivit v subjektech, které čerpaly evropské fondy,“ bylo uvedeno v závěrech návrhu zprávy.

Babiš je jediným majitelem skupiny Agrofert, která zastřešuje přes 200 firem a řadí se k největším ekonomickým subjektům v ČR. Je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Zaměstnává přes 34.000 lidí. Za tři čtvrtletí loňského roku Agrofert vykázal hrubý zisk 7,7 miliardy korun, což bylo meziročně o čtvrtinu víc. Tržby vzrostly o tři procenta na 180 miliard korun.

-čtk-