Neděle, 24. října, 2021

Právo šaríja musí muslimové v ČR dodržovat jen soukromě, neboť je jich zatím málo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Muslimů je v naší zemi zatím málo, a proto se muslimská menšina nemůže dožadovat, aby se islámské právo stalo součástí českého státního práva, i když Německo nebo Velká Británie shledaly právo šaríja ve svých systémech jako připustitelné, uvedl pro studenty práva v rozhovoru pro rádio Univerzity Palackého v Olomouci odborný asistent katedry teorie práva a odborník na islámské právo Petr Osina. Proto musí podle něho islámské právo zatím zůstat pouze v soukromé sféře, neboť jako neodlučitelnou součást islámu ho každý muslim musí dodržovat.

Podle Petra Osiny je islámské právo vždy náboženský právní systém, jeho prameny vycházejí z náboženských textů a vždy je personalizováno. To znamená, že je právem všech islámských věřících, neboť v islámu nelze náboženství a právo odlišit a každý muslim musí dodržovat islámské právo. Jeho součástí jsou normy společenského chování nebo morálka. Současně je to právo univerzální, jak můžeme pozorovat v současnosti, řekl v rozhovoru pro budoucí právníky asistent katedry teorie práva a odborník na práva šaríja. Rozhovor byl rádiem Univerzity Palackého v Olomouci odvysílán v pořadu Právní pohotovost před třemi týdny a záznam nyní zavěšen na web.

Jeden z primárních pramenů islámského práva je Korán, tedy soubor zjevení, která byla předána proroku Mohamedovi na přelomu 6. a 7. stolení našeho letopočtu. Korán obsahuje také soustavu pravidel, která tvoří právo rodinné, dědické i trestní. Šaríja je jako náboženské právo primárním pramenem, avšak islámské právo má i další prameny jako zákony vytvářené parlamenty nebo soudní rozhodnutí. Základní prameny islámského práva jsou podle Petra Osiny natolik obecné, že je vždy nutné je interpretovat, bez interpretace je často nelze aplikovat, avšak právě kvůli interpretaci jsou současně zneužitelné.

Na dotaz redaktora rádia, jaký je jeho názor na spojení islámu a vraždění v Charlie Hebdo, řekl, že v tomto případě šlo o politický islám a zneužití islámu pro politické účely a také bylo možné zaznamenat různé nesouhlasné reakce od samotných muslimů. Podle jeho dalších slov však svoboda slova jako základní princip má své meze stejně jako každý princip. Otázkou podle Petra Osiny je, zda když bylo známo, jak je pro muslimy důležitý princip nezobrazovat Proroka, bylo rozumné Proroka zobrazovat, uvedl Petr Osina s tím, že se ztotožňuje s názorem Tomáše Halíka. Poté kritizoval jevy jako nenávist vůči muslimům, kritiku islámu nebo odmítání islámu, ke kterému dochází v České republice.

Na argument moderátora pořadu, že lidé se po vraždách v Charlie Hebdo bojí, ale také že například poslanec Marek Černoch na demonstraci proti islamizaci ČR v Praze řekl, že má respekt k jiným národům a náboženstvím, avšak imigranti do ČR musí respektovat zdejší zákony, Petr Osina projevil souhlas. Jenže muslimové chtějí, aby se společnost přizpůsobila jim včetně jejich práva, opáčil moderátor. To podle Petra Osiny nemohou zatím vyžadovat, neboť muslimská menšina je v ČR stále malá. „Souhlasím, zvláště, když je muslimská menšina malá, nemohou se dožadovat, aby islámské právo byl státní právo,“ řekl Petr Osina, který v této souvislosti znovu upozornil na personalizaci islámského práva, tedy že je povinen jej dodržovat každý věřící muslim.

Zvláště například s islámským rodinným právem na státní úrovni by byl problém, uvedl Petr Osina s tím, že se v západní Evropě takové případy ale už objevily, příkladně v Německu nebo ve Velké Británii už bylo islámské právo shledáno jako připustitelné.

„V naší zemi je počet muslimů zatím malý a v tuto chvíli se islámské právo asi nemůže stát součástí státního práva a musí zůstat v soukromé sféře,“ vysvětlil specialista na islámské právo Petr Osina, který zdůraznil, že muslim toto právo jako nedílnou součást náboženství dodržovat musí.

JUDr. Petr Osina vystudoval právo na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde od roku 2000 přednáší na katedře práva a právních dějin teorii práva. Jeho rozsáhlá publikační činnost zahrnuje též pojednání o islámském právu. Podle jeho slov jsou islámská právní kultura, její instituty, pojmy i vztahy specifické a od naší právní kultury velmi odlišné a vzdálené.
Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY