Nutné úpravy v statistikách, týkajících se získávání údajů o počtu osob, u kterých vznikla povinnost informovat o jejich odposlechu, a o počtu osob, kterým byla informace podána, by s sebou nesly vysoké finanční náklady. I pokud by byly informační systémy přes vysokou finanční náročnost úprav revidovány, výstupy by nebyly validní. Vyplývá to z odpovědi ministryně spravedlnosti Heleny Válkové předsedovi Stálé komise poslanecké sněmovny Parlamentu Danieli Kortemu k dotazu ke kontrole operativní techniky.
Důvodem by byla podle Válkové ta skutečnost, že do statistických listů by nebylo možné zahrnout případy stále ještě podléhající režimu utajení. „Uvažované změny v informačních systémech by tedy nezajistily spolehlivé a úplné výstupy, a proto bylo od původního záměru upuštěno,“ sděluje Válková v dopise předsedovi Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací.
Jak dále z dopisu vyplývá, povinnost informovat v pravomocně skončených věcech se v rámci státního zastupitelství a většiny soudů týkala v roce 2013 celkem dvě stě čtyřiceti případů, z toho bylo informováno 85 osob. V ostatních případech nebylo možno odposlouchávané osoby informovat kvůli překážce v zákoně. V dopise nicméně není konkretizován počet a důvody, pro něž nebyly odposlouchávané osoby informovány.
Podle ministryně v řadě dalších případů soud informaci poskytnout nemůže, neboť se o nařízeném odposlechu nedozví. „Informace o jeho existenci je v předmětném trestním spisu obsažena pouze v případě, že je použit ve věci jako důkaz. Ostatní záznamy o nařízeném odposlechu, které nejsou ve věci použity jako důkaz, zůstávají u orgánů Policie ČR, kde jsou zásadně i nadále vedeny v utajeném režimu a podání informace je tedy stejně vyloučeno,“ vysvětluje Válková. Soud, který rozhoduje ve věci samé, se podle odpovědi nedozví o nařízeném odposlechu rovněž za situace, kdy tento soud není totožný se soudem, který rozhodoval o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ministryně je věc třeba také vnímat v širším kontextu. „Ministerstvo spravedlnosti není v pozici orgánu, který by měl ovlivňovat postupy orgánů činných v trestním řízení při poskytování či neposkytování informací o provedeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o postupy policejních orgánů, státních zástupců a soudců, uložené jim zákonem, kdy je zcela v jejich pravomoci posoudit, zda byla či nebyla naplněna zákonná podmínky dle par. 88 odst. 9 trestního řádu, a zda lze či nikoli informaci o nařízeném odposlechu osoby poskytnout,“ uzavírá Válková.
„S odpovědí naprosto nejsem spokojen,“ odmítá vysvětlení předseda Komise a poslanec TOP 09 Daniel Korte. Poukazuje přitom na praxi Policejního prezídia, které podobnou statistiku za policejní orgány vykazuje. „Kde není kontroly, začíná svévole,“ dodává. Korte proto hodlá využít všech možných legislativních a dalších nástrojů k tomu, aby ministerstvo spravedlnosti bylo povinno stejnou statistiku zpracovávat i za státní zastupitelství a soudy.
Dušan Šrámek
