Počet protestů v Praze stejně jako v sousedních zemích narůstá

Je libo demonstraci? Stačí si vybrat. Foto: ČMKOS

Lidé stále více využívají práva shromažďovacího a jsou stále častěji ochotní vyjít do ulic Prahy. Do metropole jsou stále častěji svolávána shromáždění, ke kterým se připojují mimopražští účastníci. Kromě tradičních témat se zvyšuje počet shromáždění ovlivněných událostmi na Ukrajině, v Sýrii a mezi islamisty. Počet oznámených i sledovaných shromáždění v Praze roste a Praha čeká další protesty proti islamizaci Evropy, vyplývá ze zprávy o výkonu práva shromažďovacího na území Hl. města Prahy za rok 2014, kterou na svém jednání tento týden schválila městská rada.

Počet oznámených shromáždění v roce 2014 se proti předešlému roku podle zprávy zvýšil, a to téměř o 10 tisíc shromáždění, přičemž tento nárůst je znatelný zejména u oznámení politických stran. „Zvýšení bylo zaznamenáno i u extremistických shromáždění, oproti loňskému roku je počet oznámení o 70 akcí vyšší. K 50% navýšení oznámených shromáždění došlo i v oblasti akcí oznamovaných před zastupitelskými úřady – nárůst zejména u ruského a ukrajinského velvyslanectví,“ píše se ve zprávě.

Sýrie, Ukrajina, Rusko a islamismus

Podle zprávy se v roce 2014 vedle konání tradičních a předvídaných akcí se navýšil počet shromáždění pořádaných k událostem v cizích státech, konaných zejména před velvyslanectvími těchto zemí. Jedná se zejména o shromáždění proti režimu v Sýrii a dále se celým rokem prolínala shromáždění na podporu Ukrajiny či Ruska, v posledních měsících roku, zejména na přelomu s letošním rokem vzrostl počet shromáždění proti islamizaci Evropy. Zejména v rámci těchto akcí proti islamismu Magistrát předpokládá další vzestupné tendence, a to jak s poukazem na demonstrace, které se pořádají v sousedních státech, tak na již oznámená shromáždění pro rok 2015, uvádí zpráva.

Právě nárůst shromáždění lidí před budovami velvyslanectví cizích států vedl  k jednání s Diplomatickým protokolem a přímo se zástupci těch velvyslanectví, před kterými se konají akce opakovaně. Jako příklad uvádí zpráva spolupráci s Velvyslanectvím Spojených států amerických. Pokus Magistrátu hl. m. Prahy úplně zakázat shromažďování před zastupitelskými úřady cizích států, jak tento zákaz Magistrát navrhl ve stávajícím  připomínkovém řízení novely shromažďovacího zákona, však nebyl úspěšný. Magistrát ale bude moci stanovit pro shromáždění vzdálenost od budovy velvyslanectví.

Co s hromadnými zábory? 

Zpráva znovu upozorňuje na hromadná oznámení pravidelných opakovaných akcí, kterými si politická strana nebo spolek pro sebe zablokuje náměstí nebo ulice na půl roku dopředu a může takto blokovat až 100 míst v Praze. Kromě politických stran je jako příklad tohoto jednání jmenována akce Pražský mejdan, která se už několik měsíců soustavně odehrává na Staroměstském náměstí. Nahlédnutím do seznamu ohlášených shromáždění v roce 2015 lze zjistit, že nejvíce dnů dopředu si zajistila Česká suverenita na shromáždění proti islamizaci Evropy a pan Petr Soukal pro akci Kázání božího slova opakovaně na osmi místech v Praze. Nejvíce akcí je už nyní ohlášeno po celé Praze na výročí konce 2. sv. války. Na dny 8. a 9. května 2015 je už nyní nahlášeno 24 akcí, přičemž 15 z nich jsou shromáždění proti kriminalizací konopí.

Mezi akce extremistů zařadili úředníci Magistrátu hl. m. Prahy zahájení předvolební kampaně Dělnické strany mládeže a pálení symbolu – vlajky Evropské unie, dále pak Pochod za využití chátrajících budov z Pohořelce přes centrum Prahy, shromáždění iniciativy Český lev „za dodržování práv všech slušných občanů této země“, průvod Černo rudý máj nebo Happening k 1. květnu, kde mělo opět dojít ke spálení vlajky EU, čemuž bylo zvýšením bezpečnostních opatření zabráněno. O tom, kdo jsou extremisté, rozhodují sami úředníci podle své zkušenosti a na základě informací ministerstva vnitra a výročních zpráv BIS.

„Do skupiny takto označovaných shromáždění řadí Magistrát akce, které jsou svolávány příznivci extrémní pravice či levice nebo se jich tito příznivci ve větší míře zúčastňují. Klasifikace těchto akcí vyplývá vedle zkušeností ZIO MHMP mimo jiné i z výročních zpráv o extremismu na území České republiky, které vydává Ministerstvo vnitra a informací Bezpečnostní informační služby o vývoji na extremistické scéně,“ píše se ve zprávě.

Dále z ní vyplývá, že shromáždění občanů v Praze jsou úředníky živnostenského a občanskoprávního odboru Magistrátu hl. m. Prahy sledována. „K dané statistice je nutno doplnit, že se nadále zvyšuje počet akcí, které monitorují zástupci ZIO MHMP přímo na místě, v roce 2014 to bylo 138 shromáždění oproti 105 v roce předchozím,“ uvádí počet sledování zpráva, v níž úředníci zdůrazňují, že musí chodit sledovat shromáždění lidí o víkendech a tento trend pokračuje. „Mnoho shromáždění, která jsou monitorována zástupci ZIO MHMP se konají ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, neboť svolavatelé takových akcí pak mohou očekávat větší účast jejich příznivců, neboť k řadě akcí se připojují i mimopražští účastníci. Již od počátku roku 2015 se například pracovníci ZIO MHMP účastnili 8 shromáždění konaných ve dnech víkendu,“ uvádí se ve zprávě.

Irena Válová