Rada seniorů žádá zdanit majetek dolarových milionářů v ČR, podle zákona to bude možné

Členové Rady seniorů ČR na jednání u ministra financí Andreje Babiše. Foto: son.cz

Rada seniorů vznesla v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona o prokazování původu majetku požadavek, aby byl prokázán původ majetku českých miliardářů a 19 400 dolarových milionářů v ČR. Rada žádá, aby zákon „cílil až do roku 1990“ a zatajené příjmy byly zdaněny. Ministerstvo financí vysvětlilo, že dodanit české miliardáře a milionáře od roku 1990 bude podle návrhu zákona možné.

Rada oprávněnost svých požadavků podložila následujícími argumenty: Starobní důchodci jsou právě tou generací, která privatizovaný národní majetek v 90. letech minulého století vytvořila a který nebyl na rozdíl od okolních zemí v České republice použit k podpoře financování penzijního systému. Starobní důchodci jsou také tou generací, které skoková devalvace měny a skoková inflace v roce 1991 podstatně znehodnotily celoživotně střádané úspory. Tedy také touto formou starobní důchodci financovali transformaci české ekonomiky. Z výše uvedených důvodů jsou starobní důchodci právě tou sociální skupinou, která má právo požadovat prokázání původu nabytého majetku u 19 400 dolarových milionářů v České republice, uvedla v rámci připomínkového řízení Rada seniorů ČR.

Pojďme až do roku 1990, vyzývají důchodci

Rada seniorů České republiky proto podle svého vyjádření neuplatňuje k návrhu zákona o prokazování původu majetku žádné připomínky, ale naopak klade jeden zásadní požadavek. „A to navrhovaný proces prokazování a případné zdanění nepřiznaných – zatajených – příjmů a následně nepřiznaného – zatajeného – majetku časově zacílit nikoliv pouhých 10 let zpětně, ale až na rok 1990. K tomu požadujeme věcně a legislativně technicky upravit navrhovanou dikci zákona o prokazování původu majetku a novel zákonů příslušných,“ uvedla Rada seniorů ČR.

Předkladatel zákona, kterým je ministerstvo financí, v reakci uvedl, že předmětný návrh zákona o prokazování původu majetku neobsahuje explicitní časovou limitaci možnosti správce daně použít mechanismus prokazování příjmů. Správce daně je omezen pouze tím, že nesmí poplatníka vyzvat k prokázání skutečností, které mají zjevně původ v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. „Nicméně pokud správce daně nedisponuje informací o tom, kdy předmětná skutečnost nastala, může se poplatníka dotázat i na ty skutečnosti, u kterých následně vyjde najevo, že opravdu nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně,“ vysvětlilo ministerstvo financí, jak má zákon fungovat.

Zákon podle ministerstva financí respektuje obecnou právní úpravu lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu a nezavádí odlišný režim od obecné úpravy podle daňového řádu. Po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebude možné daň stanovit ani při zjištění správce daně, že příjem poplatníka nebyl zdaněn. Jenže podle zákona to bude právě daňový poplatník, který bude muset správci daně dokázat, že původ jeho příjmů pochází z doby před touto lhůtou. Zákon poplatníkovi takovou povinnost přímo ukládá, potvrzuje ministerstvo financí.

„Nicméně aby poplatník unesl důkazní břemeno a prokázal vznik a původ svých příjmů (a další požadované skutečnosti), bude v některých případech nezbytné, aby doložil i příjmy, které nabyl před uplynutím prekluzivní lhůty (zákon mu tuto povinnost výslovně ukládá). Takto získané údaje však může správce daně využít pouze pro stanovení daně za dosud neprekludovaná období. Povinnost poplatníka prokázat vznik a původ příjmů a další požadované skutečnosti za prekludovaná období tvoří v rámci koncepce prokazování příjmů nezbytný nástroj, jelikož bez něj by se poplatník mohl odkazem na nabytí příjmů v prekludovaných obdobích vyhnout povinnosti příjmy prokázat a tím se opětovně vyhnout daňové povinnosti. Správce daně však nemůže bez dalšího požadovat prokázání skutečností, u nichž je zjevné, že nastaly v již prekludovaném období. K tomuto kroku by přikročil zejména tehdy, pokud by sám poplatník argumentoval, že se jedná o skutečnosti mající původ právě v tomto časovém období,“ uvedlo ministerstvo financí ve vysvětlení pro Radu seniorů ČR.

Jak hluboko do minulosti se bude berní úřad tázat? Jak hluboko bude chtít

Podle ministerstva financí poplatník může být tázán na příjmy pocházejících z již prekludovaných období podle § 38y odst. 2 zákona o daních z příjmů, za která nelze stanovit daň a bude v jeho zájmu, aby tuto skutečnost hodnověrně prokázal. „V opačném případě se uplatní právní fikce obsažená v § 38za odst. 3 zákona o daních z příjmů, podle níž se na tyto příjmy (jejichž vznik a původ poplatník neprokáže) bude hledět jako na příjmy z období bezprostředně předcházejícího stanovení daně,“ uvedlo ministerstvo financí.

V obecné rovině připomínkové řízení kontroverzního zákona potvrdilo možnost dodanit české miliardáře a dolarové milionáře. V důsledku toho může dojít k dodanění příjmů, které fakticky vznikly v prekludovaných obdobích, avšak poplatník tuto skutečnost nedokázal správci daně přesvědčivě prokázat.

Lze shrnout, že v určitých případech může dojít k tomu, že správce daně se bude v souladu se zákonem dotazovat na skutečnosti, které nastaly v roce 1990, resp. může dojít k doměření daně z příjmů, které fakticky nastaly v tomto období, napsalo doslova ministerstvo financí k návrhu novely zákona o prokazování původu majetku.

Irena Válová