Rušení VSZ v praxi: Tlak z Olomouce vedl k drobnému kompromisu

Budova Vrchního státního zastupitelství v Olomouci by měla osiřet 1. ledna 2017. Jejím současným nájemníkům se podařilo vyjednat, že bez svého souhlasu neskončí na okrese. Foto: Wikipedia

Vrchní státní zastupitelství v Praze a v Olomouci podle návrhu zákona o státním zastupitelství, který do připomínkového řízení předkládá ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), zaniknou. Má se tak stát ke dni účinnosti nového zákona, tedy v případě hladkého legislativního procesu k 1. lednu 2017. Při vyjednávání kompromisů mezi ministerstvem a nejvyšším státním zástupcem se podařilo odstranit jednu ze zásadních překážek, kterou byla možnost přeložit státní zástupce z končících VSZ kamkoli v soustavě – tedy třeba na okres.

Proti této možnosti, kterou obsahoval návrh exministra Pavla Blažka (ODS) z roku 2013, ostře vystupovali zejména státní zástupci z olomouckého VSZ. Na dlouhou dobu to založilo napjaté vztahy mezi lidmi z úřadu vedeného Ivem Ištvanem a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.

Olomoucká „opoziční“ skupina od roku 2011, kdy svůj nesouhlas dala najevo na první velké poradě nad věcným návrhem zákona, opakovaně proti rušení vrchních stupňů vystupovala. Byl by ale omyl se domnívat, že byla sama. Loni v létě poslali olomoučtí státní zástupci dopis tehdejší ministryni spravedlnosti Heleně Válkové (ANO), v němž psali: „Další nesouhlasná stanoviska vyplynula při interním připomínkovém řízení a jednalo se o stanoviska většiny vedoucích pracovníků Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, krajských státních zastupitelství a nejednoho okresního státního zastupitelství. (…) Z těchto materiálů se podává, že proti zrušení se dále vyjádřil zástupce Vrchního soudu v Praze, Krajského soudu v Ostravě a dokonce trestní kolegium Nejvyššího soudu ČR. Negativní postoj zaujala i pracovní komise Legislativní rady vlády pro trestní právo (s tehdejším předsedou doc. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D.) a byla vyjádřena i v článcích odborníků na trestní právo a rezort státního zastupitelství.“

Rušení vrchních stupňů řečí paragrafů
§ 94
 
(1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce vrchního státního zástupce v Praze a vrchního státního zástupce v Olomouci a jejich náměstků.
(3) Státní zástupci činní u Vrchního státního zastupitelství v Praze a u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za státní zástupce činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Státního zástupce podle věty první lze z důvodu zrušení vrchních státních zastupitelství přeložit i bez jejich souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství v obvodu působnosti zrušeného vrchního státního zastupitelství; pro přeložení se použije obdobně § 74 odst. 3 a 6.
(4) Věci nevyřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Vrchním státním zastupitelstvím v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci se předloží k dalšímu postupu Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
(5) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Vrchním státním zastupitelství v Olomouci považují za zaměstnance České republiky zařazené k výkonu práce na Nejvyšším státním zastupitelství.
(6) Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž bylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jakož i výkon práv a závazků České republiky, který do uvedeného dne zajišťovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze a Vrchní zastupitelství v Olomouci, přecházejí na Nejvyšší státní zastupitelství
(7) Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, jejichž pracovní poměr skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádá Nejvyšší státní zastupitelství.

Tlak z Olomouce vedl ke kompromisu

Právě přes ministra spravedlnosti vedla většina snah ovlivnit běh věcí ve prospěch zachování VSZ. „Snažit se o to přes soustavu nemělo smysl. Připomínkovým místem nejsme a posílat své námitky prostřednictvím nejvyššího státního zástupce Zemana bylo jako hodit je do koše,“ řekl pod podmínkou zachování anonymity jeden z olomouckých státních zástupců. V případě Heleny Válkové, která byla sama zastánkyní zachování vrchních stupňů, se jim rušení VSZ odvrátit podařilo, u jejího nástupce už ne. Součástí vyjednaných kompromisů je ale ustanovení, podle něhož budou moci být státní zástupci VSZ překládáni jen o stupeň níž.

Pelikánův návrh zákona na rušení vrchních státních zastupitelství pamatuje v samostatném odstavci. Co se týče dalšího pracovního zařazení státních zástupců VSZ, ti se automaticky stanou státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství. Pro ty, pro něž by Pavel Zeman nenašel nebo nechtěl najít ve svém úřadě místo, se pak použije „řádný“ paragraf 74. Podle toho mohou být státní zástupci v případě reorganizace soustavy předkládáni bez svého souhlasu překládáni maximálně o stupeň níž. A to navíc pouze v případě, že se řádný chod nižšího stupně nepodaří zajistit běžnými prostředky, myšleno zejména přeložením nebo povýšením státních zástupců, kteří o práci – v tomto případě na krajském státním zastupitelství – zájem mají. Určující podmínkou je zajištění  chodu soustavy, nikoli rozmísťování „zbylých“ státních zástupců ze zrušených stupňů.

Na provedení těchto změn má nejvyšší státní zástupce šest měsíců od okamžiku účinnosti zákona.

Přeložení státního zástupce
 
§ 74
(1) Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li tento zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení žádost vzít zpět.

(3) Nelze-li řádný výkon působnosti státního zastupitelství zajistit postupem podle odstavce 1, může ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce a po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství, změně obvodů státních zastupitelství nebo k podstatné změně příslušnosti státního zastupitelství, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí. Návrh na přeložení k jinému státnímu zastupitelství musí být v souladu s plánem systemizací (§ 60 odst. 1). Státního zástupce lze takto přeložit pouze
  1. k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně v rámci obvodu státního zastupitelství o jeden stupeň vyššího, anebo
  2. ke státnímu zastupitelství o jeden stupeň nižšímu v rámci obvodu státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce.

Třikrát a dost se souhlasem soudu

Přeložení bez souhlasu se týká i jedna úplná novinka v návrhu ministra Pelikána. Ministr spravedlnosti bude mít pravomoc na návrh nejvyššího státního zástupce přeložit k jinému státnímu zastupitelství státního zástupce, u kterého tři po sobě jdoucí pravidelná hodnocení obsahují závěr, že neplní své povinnosti vyhovujícím způsobem. V tomto případě se ale navíc vyžaduje, aby k takovému postupu přivolil i kárný soud.

Z možnosti překládání bez souhlasu jsou zcela vyňati státní zástupci, kteří budou pracovat na Speciálním státním zastupitelství v Praze, tzv. protikorupčním speciálu. Je ani vedoucího speciálu nebude možné po dobu přidělení k tomuto státnímu zastupitelství přeložit bez jejich souhlasu, s jedinou výjimkou. A tou je právě případ, kdy opakovaně neplní své úkoly a s jejich přeložením vyslovil souhlas i kárný soud.

Robert Malecký