Miroslav Antl: Nastává chvíle, kdy politici zjišťují, že nechtějí nezávislé státní zástupce

Miroslav Antl v Senátu Foto: archiv

Na svém jednání se dnes sejde ústavně-právní výbor Senátu a dá se očekávat, že se bude hovořit i o návrhu nového zákona o státním zastupitelství. Předseda výboru Miroslav Antl (nestr. za ČSSD) v rozhovoru pro Českou justici nicméně odhaduje, že zákon do horní komory nakonec vůbec nedoputuje. „Od začátku jsem počítal s tím, že politici dostanou strach ze samostatnějšího a snad i důslednějšího státního zastupitelství, vymykajícího se politickému vlivu,“ říká.

Jak vnímáte rozbouřenou debatu, kterou zveřejnění návrhu zákona o státním zastupitelství přineslo?

Ani mne to vlastně nepřekvapuje. Od začátku jsem počítal s tím, že politici dostanou strach ze samostatnějšího a snad i důslednějšího státního zastupitelství, vymykajícího se politickému vlivu i tlaku.

Ještě počátkem dubna to vypadalo, že návrh je ve sněmovně i v Senátu přijímán kladně, pak se ale objevila řada protichůdných názorů. V tuto chvíli to dokonce vypadá, že na něm neexistuje shoda ani v rámci koalice. Jaký by měl být další postup?

Především se musí dohodnout členové koaličních stran a hnutí, zejména jejich šéfové. Anebo najít podporu napříč politickým spektrem, i když nevím, zda je zájem ji vůbec hledat. Jiný postup ale bohužel není možný.

Měla by být k jednáním o finální podobě zákona přizvána i opozice?

Samozřejmě ano. Jako to dokázal exministr spravedlnosti pan JUDr. Pavel Blažek, který do finálních jednání o svém návrhu před dvěma lety zval i všechny členy ústavně-právních výborů obou komor Parlamentu ČR, a to bez ohledu na politickou příslušnost. A získal také naši většinovou podporu. Ale ta je asi pryč. Zákon o státním zastupitelství musí přece zcela odhlížet od toho, kdo je zrovna u moci. Vždyť po příštích volbách může vládnout jiné politické seskupení. I proto musí být státní zastupitelství apolitické a nezávislé.

Stačí podle vás standardní připomínkové řízení, nebo jde o tak důležitou normu, že by mělo mít přednost politické jednání na půdě Parlamentu, aby bylo předem jasné, zda je zákon průchodný?

Musí existovat většinová shoda poslanců, a tu lze zjistit jedině formou otevřené diskuze. I když i ta je v důsledku vlastně k ničemu, když politici svůj názor lehce změní, resp. zcela obrátí, neboť to ani nebyl jejich názor, ale přání jejich vedení. A náhle zjistí, že ani nechtějí mít nezávislé státní zastupitelství, protože to může být nebezpečné, a to i jim – nebo to může ohrožovat jejich vlivné přátele. Myslím, že tato situace právě nastává.

Jaký je váš názor na případné ústavní změny zakotvující soustavu státního zastupitelství čtvrtou moc ve státě?

Já se samozřejmě přikláním k tomu, aby bylo státní zastupitelství zakotveno v Ústavě ČR. Ale to jsem možná v Parlamentu jediný, anebo jeden z mála. A určitě většinu vyděsí už to sousloví „Státní zastupitelství, čtvrtá moc ve státě“ – a začnou demagogicky argumentovat návratem ke „komunistické prokuratuře“. Ale ta přece byla pod politickým vlivem.

Jaký máte názor na plánované rušení vrchních stupňů?

Od začátku to vnímám jako nutnou součást nového zákona a tvrdím, že Česká republika nepotřebuje čtyřstupňové státní zastupitelství. Je to zbytečný přepych.

Je podle vás v návrhu dostatečně zakotvena kontrola tzv. speciálu? V souvislosti s ním vyvstává i otázka tzv. vyzobávání kauz – nehrozí zneužití?

Zřízení speciálního státního zastupitelství je nutné. Nedovedu si představit účinný boj s nejzávažnější majetkovou a hospodářskou kriminalitou, jako ani dlouhodobě všemi slibovaný boj s korupcí, bez speciálu a bez erudovaných, odvážných a nezávislých státních zástupců-specialistů. Zakotvení tohoto útvaru, věcné zaměření a vyloučení možného zneužití by ještě mělo být diskutováno. A to zejména odborníky.

Vidíte vhodného kandidáta na jeho vedení?

Od začátku vidím jako horkou favoritkou paní JUDr. Lenku Bradáčovou, současnou vrchní státní zástupkyni v Praze. Ale i tato představa spoustu politiků může odradit, či dokonce vyděsit.

Měl by mít speciál k dispozici samostatnou jednotku policie? A pokud ano, jak by měla být ukotvena v rámci Služby kriminální policie a vyšetřování? 

Já jsem od roku 2002, kdy jsem byl na krátkodobé pracovní cestě, resp. stáži, v norském EKOKRIMu, zastáncem samostatných specializovaných jednotek řízených státními zástupci. Něco jako je třeba „Kobra“, ovšem pod vedením státních zástupců. Tzn. nejen společný útvar státních zástupců, policejních specialistů, ale i celníků, „finančáků“ a jiných specialistů. Státní zástupci jsou přece garantem přípravného řízení trestního, odpovídají za jeho výsledek a měli by mít od začátku možnost, nebo dokonce povinnost, bdít nad zákonností opatřovaných důkazů a jejich využitelnosti v rámci dokazování.

Jak jsou v tuto chvíli rozloženy síly v ústavně-právním výboru a v Senátu vůbec? Očekáváte bouřlivou debatu?

Obávám se, že se tento návrh vůbec do naší horní komory nedostane. Nakonec se možná všichni ujistí v tom, že nejlepší by bylo nic neměnit.

Robert Malecký