Prof. Jelínek: Státní zastupitelství jako justiční soustava? To je na propadnutí

Profesor Jiří Jelínek z PF UK Foto: archiv

Hned v prvním paragrafu nového zákona o státním zastupitelství máte chybu, za kterou by student ústavního práva přišel o zápočet, vzkazuje tvůrcům normy vedoucí katedry trestního práva pražské Právnické fakulty prof. Jiří Jelínek. Jde o následující tvrzení: „Státní zastupitelství je soustavou justičních orgánů určených k zastupování veřejné žaloby v trestním řízení a k výkonu další působnosti při ochraně veřejného zájmu v zákonem svěřených věcech.“ Bez případné doprovodné změny Ústavy, která se ovšem nechystá, je totiž taková věta chybná.

„Pokud se pohybujeme v rámci naší Ústavy, tak státní zastupitelství je přiřazeno hlavou třetí Ústavy k výkonné moci. Takže tvrdit beze změny Ústavy, že jde o soustavu justičních orgánů, prostě nelze. Za to by hrozil nejen neúspěch u zkoušky, ale i u prostého zápočtu z ústavního práva,“ komentuje chybu prof. Jelínek.

Doprovodná změna Ústavy, která by vynětí soustavy státního zastupitelství z moci výkonné legitimizovala, se podle dostupných informací nechystá. Nemluvě o tom, že podmínit přijetí zákona „otevřením“ Ústavy by jeho šance na hladký průchod sněmovnou značně zkomplikovalo. A prostým zákonem Ústavu jednoduše měnit nejde, připomíná Jiří Jelínek.

Dnešní jednání sněmovního podvýboru slibuje tvrdou bitvu

„Je samozřejmě možné uvažovat o jiném pojetí státního zastupitelství než dosud, to je naprosto legitimní snaha, ale nelze to podle mého názoru činit takto. Zákonná úprava státního zastupitelství musí respektovat ústavní pojetí státního zastupitelství jako součásti moci výkonné. A to je první věta prvního paragrafu,“ dodal prof. Jelínek. Upozornil přitom i na případná úskalí snahy o emancipaci soustavy státního zastupitelství. „Nově koncipovat pojetí státního zastupitelství znamená vyrovnat se s existencí správního soudnictví, s existencí vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu orgánu a samozřejmě existencí trestního řádu,“ uvedl pro Českou justici prof. Jelínek.

Ze stejného důvodu v rozhovoru pro deník Právo předlohu kritizovala i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která dnes předsedá sněmovnímu podvýboru pro justici a soudní samosprávu. „Státní zastupitelství si zde hraje na justici, ačkoli podle ústavy je součástí moci výkonné, tedy exekutivním orgánem. V tomto ohledu je třeba respektovat i ústavní vymezení úlohy státního zastupitelství, kdy veřejný žalobce se jménem státu obrací na soud, pokud má důvodně za to, že byl spáchán trestný čin, s požadavkem rozhodnutí o veřejné žalobě. Právě proto by mělo být pro státní zastupitelství rozhodující uspořádání soudní soustavy, a nikoliv naopak,“ upozornila Válková.

Ta jde v kritice ještě o krok dále a upozorňuje právě na tomto příkladu na asymetričnost, která vznikne po plánovaném zrušení vrchních stupňů. „Návrh, jak byl předložen, však vychází z premisy, že by se měla soudní soustava dříve nebo později přizpůsobit soustavě státního zastupitelství. To je veliký omyl a vychází z něj i další nesprávný závěr, že můžeme zrušit vrchní státní zastupitelství, aniž bychom zrušili vrchní soudy. Myslím, že dokud budeme mít vrchní soudy, měli bychom mít i vrchní státní zastupitelství. Jinak vznikne asymetrická soustava,“ řekla Právu Válková.

Nejen o tomto argumentu by mělo být dnešní jednání podvýboru, na němž bude zákon o státním zastupitelství jediným bodem programu. A podle předběžných informací od poslanců bude mít zástupce Ministerstva spravedlnosti, ať už jím bude pozvaný ministr Robert Pelikán nebo někdo z jeho podřízených, těžkou pozici. Kromě rušení vrchních státních zastupitelství má hlavní proud kritiky směřovat i neexistenci dohledu nad tzv. protikorupčním speciálem.

Pokus o vynětí z moci výkonné? Nic nového

Nápad, aby bylo státní zastupitelství vyňato z moci výkonné a mělo v Ústavě vlastní hlavu, není přitom nový a právní teoretiky tato otázka zaměstnává jako určitý vědecký oříšek. Už loni, v zamítnutém návrhu z pera Nejvyššího státního zastupitelství, bylo s takovou změnou počítáno.

Dosud má státní zastupitelství v Ústavě vyčleněn samostatný článek 80 ve třetí hlavě, který zní takto: „(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.“ Nově měly být tyto dva odstavce bez obsahové změny přesunuty do samostatné hlavy čtvrté, tedy před dosavadní hlavu čtvrtou, pojednávající o moci soudní.

„K navrhovanému systematickému zařazení ustanovení o státním zastupitelství do hlavy čtvrté, tedy mezi hlavu třetí pojednávající o moci výkonné a mezi hlavu pátou pojednávající o moci soudní je logické, neboť státní zastupitelství je orgánem stojícím právě na pomezí těchto dvou mocí,“ uvedlo k tomu NSZ v návrhu, který odeslalo ministerstvu. Zbylé hlavy Ústavy měly být podle představ tvůrců novely přečíslovány.

„Právní úprava státního zastupitelství na ústavní rovině již delší dobu plně nekoresponduje s faktickým postavením, úkoly a odpovědnostní, které jsou státnímu zastupitelství svěřeny, ale i ze strany právní úpravy a společnosti očekávány a vyžadovány,“ tvrdilo se loni v návrhu ústavní změny, která měla vstoupit v platnost 1. ledna 2016, ale stejně jako celý tehdejší návrh nebyla ministerstvem akceptována.

Robert Malecký