Za neuposlechnutí výzvy prokázat majetek má hrozit až tříleté vězení

Zákon o prokazování původu majetku míří na luxus ve všech podobách. Ilustrační foto: archiv

Kdo neuposlechne výzvy správce daně, aby podle zákona o prokazování původu majetku prokázal vznik a původ svého jmění, nebo kdo v prohlášení o svém majetku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude čelit trestu uvěznění od šesti měsíců do tří let. Ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení vyhovělo návrhu Nejvyššího státního zastupitelství zpřísnit sazby trestního zákona a trest zvedlo z jednoho na tři roky.

Podle návrhu zákona o prokázání původu majetku, jak je koncipován ministerstvem financí, vyzve správce daně poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má „důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly“ a současně„po předběžném posouzení“ dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje deset milionů korun. Správce daně může výzvu k prokázání příjmů doplňovat, uvádí se rovněž v návrhu zákona.

Původní částka pět milionů korun už byla v připomínkovém řízení změněna na uvedených deset milionů korun.

V rámci připomínkového řízení vyhovělo Ministerstvo financí také připomínce Nejvyššího státního zastupitelství, že současná jednoletá sazba za odmítnutí prokázání původu majetku je příliš nízká, a zvedlo ji až na tři roky. Znamená to, že spolu se zákonem o prokazování původu majetku se změní příslušný paragraf Trestního zákoníku. Povinnost učinit pravdivé prohlášení majetku existuje už nyní a její porušení je už nyní trestný čin se sazbou jeden rok vězení.

Současný §227 Trestního zákoníku se nebude rozšiřovat, ale nově bude na návrh NSZ a po vyjádření Ministerstva spravedlnosti znít takto: „Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“

Platná úprava

 
§227
Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
 
Navrhované znění
Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Nesplnění povinnosti je prý srovnatelné s daňovým únikem

Institut prohlášení o majetku, ohledně kterého může být spáchán trestný čin podle § 227 trestního zákoníku, je v současné právní úpravě již upraven ve více zákonech. Konkrétně jde o občanský soudní řád, exekuční řád, insolvenční zákon, zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, ale i daňový řád a řád správní pro účely jimi vedených exekucí.

Jestliže zákonodárce přistoupil k trestnímu postihu nesplnění povinnosti učinit pravdivé a úplné prohlášení majetku v případech exekučního či insolventního řízení, kde oprávněné nároky mohou dosahovat až milionů korun, analogicky může být neprokázání majetku srovnáno s možným daňovým únikem ve výši deseti milionů, dovozuje v komentáři k návrhu zákona Nejvyšší státní zastupitelství.

Jak dále vyplývá z odůvodnění připomínky Nejvyššího státního zastupitelství, účelem návrhu zákona o prokazování původu majetku, jak jej navrhuje ministerstvo financí, je předcházení a odhalování daňových úniků. „K trestnímu postihu řádného nesplnění povinnosti učinit pravdivé a úplné prohlášení o majetku zákonodárce přistoupil z důvodu, že je způsobilé mít velmi negativní dopad na uspokojení oprávněných nároků (pohledávek) ve vykonávacím, exekučním či insolvenčním řízení, které mohou dosahovat řádově i výše statisíců až miliónů Kč. Tedy mohou být srovnatelné s možnými daňovými úniky, jejichž předcházení a odhalování je sledováno navrhovaným zákonem o prokazování původu majetku,“ uvádí v připomínce Nejvyšší státní zastupitelství.

Právě z tohoto důvodu dochází NSZ k závěru, že trest odnětí svobody za potenciální daňový únik, ať už k němu došlo nebo nikoli, je příliš nízký a úspěšně navrhlo trest pro odpírače prokazování pravdivého a úplného prohlášení o původu majetku zvýšit až na tři roky kriminálu.

Irena Válová