Chystá se velký soupis majetku starostů, radních i úředníků

Víte, co vám visí doma v předsíni? Ilustrační foto: archiv

Starostové i členové obecních rad, uvolnění zastupitelé, ale také obecní tajemníci nebo vedoucí odborů nebo oddělení na obecních úřadech budou muset při zahájení výkonu funkce nově sepsat majetkové přiznání a státu nahlásit, že vlastní automobil nebo že mají doma šperky, obrazy nebo jiné movité věci v hodnotě vyšší než 250 tisíc korun. Přiznání tohoto majetku, který za svůj život nashromáždili, bude v registru na ministerstvu spravedlnosti moci zhlédnout každý, kdo o to požádá. Všichni povinně musí uvést cenu a zjistit ji mají na internetu.

Podle novely zákona o střetu zájmů bude každý veřejný funkcionář nově povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit „majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce a majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce“. Současně platný zákon po některých funkcionářích vyžadoval pouze hlášení státu o průběžných přírůstcích majetku, nikoli sepsání katalogu jmění nashromážděného za celý život do začátku funkce.

Podle důvodové zprávy k návrhu zákona doplněním slovního spojení „majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce“ dochází ke stanovení nové povinnosti podat oznámení o majetku, která však jsou nezbytnou „startovní čárou“ či „bodem nula“. „Požadavek vychází z nedostatečné právní úpravy, kdy první oznámení musejí veřejní funkcionáři podávat až k 30. červnu následujícím po roce, ve kterém zahájili výkon funkce. Nelze tak odlišit jmění získané před nástupem do funkce od jmění, které veřejný funkcionář získal v prvním období výkonu funkce. Rozšiřuje se tak okruh majetku, na který bude nově dopadat povinnost zahrnout jej do oznámení podávaného dle tohoto předpisu,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Požadavek, aby starostové, radní a zastupitelé, obecní tajemníci, vedoucí odborů a oddělení na obcích podávali majetková přiznání vyplývá podle důvodové zprávy jak z Programového prohlášení vlády, tak i z Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015. „Tato změna zcela jednoznačně směřuje ke zvýšení smysluplnosti a naplnění účelu a cíle předmětné úpravy, která dosud trpěla nezpochybnitelnou vadou. Bez vstupní informace, v tomto případě o výši majetku, totiž není možné následné porovnání, resp. vyhodnocení jednotlivých oznamovaných údajů a skutečností. Proto je zcela nezbytné zavést oznamovací povinnosti v konkrétní lhůtě od zahájení výkonu veřejné funkce,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Podle čeho si lidé určí hodnotu majetku? Podle internetu

Stejně jako zákon o prokazování původu majetku, také zákon o střetu zájmů vyvolal otázky, v jakých cenách se bude majetek starostů nebo vedoucích pracovníků obecních úřadů při prvním přiznání počítat, když věci v čase svoji hodnotu mění. Určit způsob, jak se stanoví cena majetku funkcionářů požadoval v rámci připomínkového řízení například Svaz obcí a měst: „Rozporujeme cenu historicky nabytého majetku – podle čeho se bude počítat hodnota? Zda cenou v době nabytí nebo cenou v době přiznání. Viz rozdíl mezi nabývací cenou nového automobilu před pěti lety a cenou dnešní nebo např. cenou vzácné poštovní známky tehdy a nyní,“ napsal v rámci připomínkového řízení Svaz obcí a měst.

Odpověď, které Svazu obcí a měst v důvodové zprávě dostalo, však úplně jasno do věci nevnesla: „S ohledem na nově stanovenou povinnost podávat ,vstupní´ oznámení a v něm mj. uvádět i vlastnická nebo jiná práva nad určitou cenu se zakotvuje upřesnění, že v případě těchto vstupních oznámení, tj. oznámení podávaných ke dni zahájení výkonu funkce, se v oznámení uvedou i jiné věci movité, je-li jejich tržní cena v jednotlivém případě vyšší než 250 000 Kč. Ve vstupním oznámení se uvedenou všechny věci nemovité (tj. i nepatrné hodnoty), ale není potřebné sepisovat veškerý movitý majetek získaný během života do dne předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, nýbrž jen významné jiné movité věci. Jako limitní hranice byla stanovena částka 250 000 Kč,“ uvádí se ve vysvětlení v důvodové zprávě k návrhu zákona o střetu zájmů.

Předkladatel poté vysvětluje, jak oznamovatel dospěje k ceně svého majetku: například na internetu. „V oznámení lze tedy očekávat uvedení osobních automobilů, cenných obrazů, šperků apod. Není potřeba z tohoto důvodu jednotlivé movité věci nechat oceňovat znalecky. Postačí kvalifikovaný odhad tržní ceny, tj. určení ceny v místě a čase obvyklé např. podle nabídek srovnatelných věcí na internetu,“ doporučuje důvodová zpráva. Z toho vyplývá, že předmětní veřejní funkcionáři budou muset počítat svůj majetek nikoliv v pořizovacích cenách před třiceti lety, ale v cenách současných.

Jiná věc je ponechání odhadu tržní ceny na internetu, který obsahuje celou škálu cen, podléhá momentální nabídce a poptávce, ale také často jde o ceny virtuální. Jiné jsou ceny, za které vykupují umělecká díla aukční síně a za které jejich majitelé prodávají například na aukru, jiné ceny vzniknou přímo v aukci a laik bude asi stěží určovat, která věc od kterého umělce je jeho obrazu doma na stěně „věcí obdobnou“. Navíc určení ceny v místě a čase na internetu znamená ve skutečnosti určení ceny celosvětové, pokud navrhovatel zákona nemá internetem na mysli inzertní noviny v Dlouhé Lhotě.

Cenu však všichni povinně uvést musí: „V případě jiných movitých věcí se však už vyžaduje u „vstupních“ oznámení uvádět cenu předmětného majetku, neboť v tomto případě neexistuje žádný rejstřík, ze kterého by bylo dohledatelná předmětná věc, u které by bylo možné odhadnout její cenu (na rozdíl o katastru nemovitostí). Aby však nemusely být věci znalecky oceňovány, požaduje se uvedení ceny v místě a čase obvyklé, tj. kvalifikovaný odhad ceny např. zjištění porovnáním věci obdobné na internetu,“ opakuje důvodová zpráva.

Irena Válová