Nejsme pošťáci státních zástupců, zní z policie

Požadujeme, aby bylo do návrhu výslovně zapracováno, že krajské státní zastupitelství může působit pouze vůči okresním státním zastupitelstvím, jež jsou v jeho obvodu." (V regionech mají zjevně veselo. Ilustrační foto: archiv

Uvnitř policie sílí kritické hlasy na adresu nového zákona o státním zastupitelství. Ten má spolu s doprovodnou novelou trestního řádu posílit mimo jiné i moc státního zástupce nad přípravným řízením. Jenže více moci pro jedny znamená méně pro druhé – a policisté napříč útvary to nesou velmi nelibě.

Nebudeme vám dělat pouhé pošťáky, říkají mimo záznam policisté z republikových elitních útvarů. Jenže spolupráce často drhne i na územních odborech, kde si už nyní policie stěžuje na ne zcela standardní postupy krajských státních zástupců k nižším stupňům a jejich prostřednictvím dále k policii.

Ministerstvo vnitra se rozhodlo za „své“ policejní útvary postavit a vydalo ostře nesouhlasné připomínky k návrhu obou novel. Týkají se právě oblastí, kde se činnosti státního zastupitelství a policie prolínají nejvíce – tedy přípravného řízení a dozoru během něho.

Speciální jednotku nedáme, musí stačit protikorupční

Architekti budoucí podoby speciálu ve svých vizích modelují zvláštní jednotku policie, která by byla spolu s týmem expertů na daňovou nebo insolvenční oblast k ruce přímo členům tzv. protikorupčního speciálu. A právě takovou jednotku vnitro ve strukturách Služby kriminální policie a vyšetřování vybudovat nehodlá.

„Právní úprava soustavy státního zastupitelství neovlivňuje přímo organizační strukturu policie a předložený návrh podle našich informací nepředpokládá vznik speciálu uvnitř policie. Se zřizováním nového útvaru tak v současnosti nepočítáme, touto problematikou se již zabývá Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV,“ uvedla pro Českou justici mluvčí ministerstva Hana Malá.

Zmínka o protikorupční policii je mimořádně pikantní ve vztahu k pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové, o které se mluví jako o jediném skutečném adeptovi na post šéfky speciálu. Její názory na aktuální stav protikorupční policie jsou dlouhodobě známé: pracují tam i kvalitní lidé, ale rozhodně nepřevažují.

„Útvar má stále velké množství kauz, které se v tom počtu kvalitních lidí nedají zvládnout. A pokud se nepřizpůsobí podmínky, aby u tohoto útvaru fungoval skutečně kvalitní analytický úsek, kam patří ekonomové, daňoví poradci, účetní, který by dával analytickou podporu dalším policistům z tohoto útvaru, tak se nic moc nezmění.,“ řekla například v jednom z rozhovorů pro MF DNES. Těžko si představit cokoli, co by si Bradáčová, v policejním sboru proslulá velmi těsnou a intenzivní spoluprací s vyšetřovateli, přála méně než „zdědit“ podle ní rozvrácenou protikorupční jednotku.

Posílení dozoru? Bez náhrady vypustit!

K otevřenému konfliktu směřují i připomínky, které k návrhu zákona o státním zastupitelství a novele trestního řádu poslalo ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem ČSSD). Ať už bude za ministerstvo spravedlnosti připomínky vypořádávat kdokoli, bude stát přímo uprostřed ostře vyhraněných zájmů koaličního partnera na straně jedné a mocných lobbistických skupin uvnitř soustavy státního zastupitelství na straně druhé.

Chovancovi lidé totiž jedním velkým škrtem v podstatě destruovali pozici státního zástupce coby silného, a hlavně jediného pána přípravného řízení. V návrhu zákona jde o revizi a sloučení dvou stávajících paragrafů trestního řádu, které upravují postup před zahájením trestního stíhání a roli dozoru v této fázi trestního řízení.

„Novelizační body požadujeme bez náhrady vypustit. Nevidíme důvod, proč měnit (spojovat) stávající právní úpravu ustanovení § 157 a 174 trestního řádu, zvláště když tato úprava nečiní v aplikační praxi potíže,“ napsalo ministerstvo vnitra.

Při hodnocení aplikační praxe se vnitro zaštiťuje nejnovějším komentářem předsedy Nejvyššího soudu prof. Pavla Šámala a kol., který v této oblasti nezmiňuje žádné nedostatky. „Domníváme se tedy, že tato úprava není nutná v souvislosti s případným přijetím nového zákona o státním zastupitelství,“ píše se v připomínkách.

Vnitro navíc upozorňuje na probíhající rekodifikaci celého trestního procesu a tento koncepční a výrazný zásah, který se týká především trestního řádu, nikoli vnitřních věcí státního zastupitelství, nepovažuje v této chvíli za nutný ani žádoucí.

Zcela totožně vidí situaci i šéf katedry trestního práva Právnické fakulty UK prof. Jiří Jelínek. „Především by měly být změny v souladu s budoucím trestním řádem. Přece se netýkají jen jedné strany, tedy státního zastupitelství. Vůbec nevím, proč v tuto chvíli nepřijmou nějakou jednoduchou organizační normu, která by vyhovovala každému,“ řekl Jelínek České justici.

Kdy začíná dozor? To přece ví malé dítě

Podle autorů předlohy bylo třeba dozorová oprávnění, která jsou v pozadí sporu, nově vymezit. „Dnešní úprava je nepřehledná, roztříštěná, navíc i nejasná z pohledu, zda se vztahuje obecně na přípravné řízení (a to včetně zkráceného přípravného řízení), nebo jen na prověřování či jen na vyšetřování,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu, který předkládá ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO).

Důvodová zpráva ale podle oponentů z vnitra neříká pravdu. „Argument předkladatele o nepřehlednosti, roztříštěnosti či problémech při aplikaci nelze přijmout, neboť je zcela zřejmé, odkdy začíná dozor státního zástupce.

Jak má státní zástupce ovládnout předprocesní fázi?
(zpřesněná dozorová oprávnění – návrh)
 
V § 157 odstavec 2 zní:
„(2) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.“
 
V § 157 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.
(4) Při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn
a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,
b) vyžadovat informace od policejního orgánu o tom, zda bylo přijato trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání nebo zda je prováděn postup před zahájením trestního řízení, a
c) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.
(5) Kromě oprávnění uvedených v odstavci 3 a 4 je státní zástupce při výkonu dozoru oprávněn
a) dávat závazné pokyny v trestním řízení,
b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní řízení a řádně v něm postupuje,
c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona upravujícího postup policejního orgánu a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,
e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od jeho doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu, a
g) odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu.“

Zkroťte si  kraje, požaduje vnitro

Ministerstvo vnitra přidalo i několik dalších zásadních připomínek. Týkají se znovu třecích ploch mezi policisty a státními zástupci. V regionech prý totiž roste napětí kvůli snahám některých státních zástupců zasahovat do věcí, které jim nepřísluší.

„V textu se opakovaně hovoří o jednotlivých pravomocech krajských státních zástupců. Požadujeme však, aby bylo do návrhu výslovně zapracováno (po vzoru stávajícího zákona o státním zastupitelství), že krajské státní zastupitelství může působit pouze vůči okresním státním zastupitelstvím, jež jsou v jeho obvodu (jen jim je nadřízeno),“ píše ministerstvo vnitra.

Dostalo se ale také na připomínky, které se týkají obecně povahy státního zastupitelství. Podle resortu ministra Chovance dokonce hrozí návrat k „sovětizaci“ soustavy. „Máme za to, že návrh zákona (byť důvodová zpráva opakovaně deklaruje opak) by mohl vést k tomu, že ze současné decentralizované soustavy státního zastupitelství, jež se za uplynulou dobu 20 let dobře etablovala a funkčně i hierarchicky stabilizovala a funguje bez zjevných obtíží, vytvoří soustavu velmi podobnou generální prokuratuře, tedy soustavě, jež nám byla vlastní před rokem 1994, v níž je dominantní postavení jediného vedoucího, tj. generálního prokurátora,“ píše vnitro.

Připomíná, že prvky monokracie je v soustavě možné nalézt už dnes, ale vždy pouze v rámci jednoho úřadu, kdy například vedoucí státní zástupce je nadřízen svým podřízeným v rámci úřadu. Nežádoucí projevy centralizace prý lze naopak spatřovat v postavení Speciálního státního zastupitelství a jeho vedoucího, který bude rozhodovat o delegaci, resp. atrakci věci nebo nevykonávání dohledu nad postupem Speciálního státního zastupitelství, obává se ministerstvo vnitra.

Robert Malecký