Prověřování v případu jmenování Renaty Vesecké nebude jednoduché ani krátké

Renata Vesecká kvalifikaci pro funkci místopředsedkyně ERÚ má, brání se opakovaně Alena Vitásková, kterou stát opakovaně obvinil. Foto: Mediafax

Délku prověřování případu jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu nelze časově odhadnout. Podle slov vedoucího státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě Kamila Špeldy bude záležet na tom, co orgány činné v trestním řízení najdou v materiálech zajištěných při zásahu v sídle ERÚ.

Ke kvalifikaci i k potenciální výši škody, kterou mohla způsobit předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková tím, že jmenovala do funkce místopředsedkyně ERÚ Renatu Veseckou – údajně v rozporu s energetickým zákonem, se Kamil Špelda odmítl vyjádřit. Uvedl, že v této fázi nebude poskytovat informace ani vydávat žádné další komentáře. Z jeho slov vyplynulo, že stále není jasné, zda došlo, nebo nedošlo k trestnému činu a zda a kdy bude někomu z podezřelých sděleno obvinění.

Na dotaz, kdy bude ukončena fáze prověřování, pak vedoucí státní zástupce OSZ v Jihlavě řekl: „Časově to nelze odhadovat, nevíme, na co narazíme,“ uvedl doslova s tím, že by bylo nefér sdělovat veřejně termín, když teprve prověřují a vyřčený termín by nemusel být splněn. Trestní řád sice obsahuje termíny, ale orgán činný v trestním řízení může po uplynutí lhůty požádat státního zástupce o její prodloužení. Takto může orgán činný v trestním řízení ze zákona postupovat opakovaně.

Státní zástupce ve své úvaze vychází zjevně ze zásady, že stát nesmí činit nic, co mu není dovoleno nebo přikázáno zákonem. Jestliže energetický zákon obsahuje podmínku, že předseda a místopředsedové musí splňovat praxi sedmi let v energetice, nesmí být do funkce jmenován nikdo, kdo tuto podmínku nesplňuje. Bude nyní na policii a státním zastupitelství, aby dokázaly, že předsedkyně ERÚ úmyslně jmenovala Renatu Veseckou v rozporu se zákonem, a způsobila tím státu škodu, eventuálně prospěch jiné osobě, v tomto případě Renatě Vesecké, vyplácením její odměny.

Případ jmenování Renaty Vesecké není fraška, jak se jej někteří pokouší bagatelizovat: případ je dozorován místně i věcně příslušným státním zastupitelstvím a povolení k zásahu v sídle ERÚ podepsal soudce. Na odpovědnost soudců při takovýchto akcích upozornil minulý týden vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, když zdůraznil, že zásah na úřadu vlády v případu Nagyová a spol. byl výsledkem poznatků z prověřování a konal se se souhlasem soudce. To platí i v případu jmenování Renaty Vesecké.

Dozor nad zákonností tohoto trestního řízení, ve kterém je prověřováno podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku, vykonává Okresní státní zastupitelství v Jihlavě. Vzhledem k uvedené kvalifikaci je věcná příslušnost Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, respektive Okresního soudu v Jihlavě. Příkaz k prohlídce jiných prostor neboli k policejní akci na ERÚ podepsal soudce Okresního soudu v Jihlavě Milan Pokorný. Na otázku některých, jakým způsobem byl vybrán, zda to bylo standardně proto, že na něm byla řada nebo měl právě noční službu, nelze odpovědět jinak, než že to je jedno – jako to bylo každému jedno v desítkách případů předtím.

Za OSZ v Jihlavě se k případu vyjadřuje vedoucí státní zástupce Kamil Špelda. Znamená to, že pokud dozor v tomto řízení vykonává nikoli on sám, ale některý z jeho podřízených, v osobě vedoucího státního zástupce je zřejmě zajištěn vnitřní dohled nad prověřováním. Vnější dohled pak vykoná nejbližší nadřízené státní zastupitelství, v tomto případě Krajské státní zastupitelství v Brně, které má v Jihlavě pobočku. Úkony státního zastupitelství nejsou podle zákona nikdy úkony jednoho konkrétního člověka, ale vždy úkony instituce, jakkoli by se zdálo z veřejného vystupování některých státních zástupců, že tomu tak není.

Pokud by se podezření z výše uvedených trestných činů potvrdilo, hrozilo by Aleně Vitáskové za jmenování Renaty Vesecké až pět let respektive deset let, pokud by se prokázalo, že úmyslně opatřila jinému značný prospěch nebo způsobila značnou škodu. Průměrný plat v roce 2013 v ERÚ činil 37.667, hranice značné škody je podle trestního řádu 500 tisíc korun.


Trestní zákon rozlišuje škodu následovně:
škoda nikoliv nepatrná – nejméně 5.000,- Kč,
škoda nikoliv malá – nejméně 25.000,- Kč,
škoda větší – alespoň 50.000,- Kč,
škoda značná – nejméně 500.000,- Kč a
škoda velkého rozsahu – nejméně 5.000.000,- Kč 


 

Pokud by se ale nakonec podařilo orgánům činným v trestním řízení prokázat, že jmenováním Renaty Vesecké byla státu úmyslně způsobena škoda nejméně 5 milionů korun, případ by muselo OSZ v Jihlavě předat KSZ v Brně a v budoucí věci by rozhodoval Krajský soud v Brně, neboť vzhledem k nejnižší hranici trestu pět let s maximem dvanáct let odnětí svobody by se změnila věcná příslušnost. To se zatím nestalo, ale jak uvedl vedoucí státní zástupce Kamil Špalda, bude záležet na tom, na co při prověřování zajištěných počítačů a dalších dokumentů narazí. Navíc zahájené trestní řízení ve fázi prověřování umožňuje nasazení operativních prostředků jak jsou odposlechy a podobně.


§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

(4) Příprava je trestná.


 

Irena Válová