V klíčových bodech zákona o státním zastupitelství ministerstvo neustoupilo, odstranění rozporů bude na vládě

Exministryně Helena Válková (ANO) Foto: MSp

Ministerstvo spravedlnosti se zpožděním dokončuje vypořádání připomínek k návrhu zákona o státním zastupitelství. Termín vypršel koncem května, jako s prvními se úřad ministra Roberta Pelikána vypořádal s námitkami, které vznesl sněmovní podvýbor pro justici a soudní samosprávu, vedený Pelikánovou předchůdkyní ve funkci Helenou Válkovou. Pelikán na jednání podvýboru nechodí, ačkoli bývá zván. Na posledním jednání ho v úterý zastoupil první náměstek Michal Franěk, který poslancům vysvětlil postoj ministerstva k jejich připomínkám.

Zdá se téměř jisté, že zákon půjde do vlády s rozpory v těch nejdůležitějších bodech. Tedy v otázce rušení vrchních státních zastupitelství, dohledu nad speciálem, který je podle poslanců nedostatečný až žádný, a také v otázce zařazení soustavy státního zastupitelství mezi justiční orgány, což odporuje Ústavě. Ze čtrnácti připomínek ministerstvo vyhovělo dvěma méně významným, právě tak na dvou méně zásadních již poslanci netrvají.

Přetrvávají tři zásadní rozpory (čili všechny)

Podle ministerstva není zřejmé, proč je zrušení článku vrchních státních zastupitelství označováno za „nesystémové“. „Domníváme se, že státní zastupitelství nemusí v tomto směru bezprostředně sledovat soustavu soudů; rozhodující je v této souvislosti především efektivní zajišťování výkonu zákonné působnosti státního zastupitelství,“ uvádí ministerstvo a připomíná, že již podle dnešního právního stavu nebyla zásada, že státní zastupitelství působí pouze u soudu, v jehož obvodu je činné, plně respektována. „Kompetence vrchních státních zastupitelství nekoresponduje s působností vrchních soudů, státní zástupce krajského státního zastupitelství vyšetřující trestné činy spáchané příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů žaluje u místně a věcně příslušného soudu, třebaže nejde o krajský soud, v jehož obvodu je činný apod.,“ zní protiargument ministerstva.

Přečtěte si také: Kompletní vypořádání poslaneckých připomínek. 

Ohledně neexistence dohledu nad speciálem ministerstvo uvádí, že jde vzhledem k charakteru nového útvaru a jeho činnosti o záměr sledující zajištění maximální míry samostatnosti a nezávislosti. Neznamená to ale, že by činnost Speciálního státního zastupitelství byla zcela „ve vzduchoprázdnu“. „Nad činností státních zástupců činných u Speciálního státního zastupitelství bude vykonáván standardní výkon řídících a kontrolních oprávnění vedoucího Speciálního státního zastupitelství; stížnosti proti jejich rozhodnutím, nejde-li o rozhodnutí podle § 146a odst. 1 tr. řádu, budou vyřizovány nadřízeným státním zastupitelstvím, tj. Nejvyšším státním zastupitelství, ve vztahu k agendě SSZ budou dána oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. řádu, může být vykonávána kontrola skončené věci apod.,“ uvádí ministerský materiál.

Argumentuje se zde rovněž obdobným modelem, který funguje v Rakousku, kdy tamní speciální státní zastupitelství poskytuje informace o svých věcech ministru spravedlnosti až po podání obžaloby. Tento argument ministerstva ovšem poslanci nepřijali s tím, že oprávnění rakouského ministr jsou oproti českému daleko širší a fakticky nepřenositelné.

U státního zastupitelství jako orgánu justice ministerstvo používá obvyklý argument známý z právní teorie. „Státní zastupitelství je možné chápat jako orgán sui generis směšující rysy moci výkonné a soudní. Je to orgán veřejné moci, který v systému dělby moci tvoří přechod mezi mocí soudní a výkonnou. Státní zastupitelství má charakter orgánu justičního, který nevykonává soudní moc, ale jeho justiční úkony mají povahu obdobnou výkonu soudní pravomoci.“ I s takovýmto vysvětlením by ovšem bylo nutné měnit Ústavu, což se současný návrh nechystá.

A znovu: Počkejme na trestní řád

Nad rámec již dříve vznesených připomínek v úterý znovu opakovaně zaznělo, že příprava nového zákona nyní není nutná, soustava funguje a na případné korekce, například u funkčních období nebo některých vztahů uvnitř soustavy, by postačila malá novela. Jak České justici řekla šéfka podvýboru Helena Válková, mezi poslanci panuje shoda v tom, že by větší norma měla počkat až na schválení nového trestního řádu.

Česká justice má dokument, kterým ministerstvo vypořádalo připomínky poslanců k dispozici a přináší ho jako samostatný text.

Robert Malecký