Poslanci: Pelikánův návrh trestní odpovědnosti právnických osob nic neřeší

Ministr Pelikán trvá na finanční regulaci právní pomoci nebo na tom, aby ji poskytovali pouze advokáti Foto: MSp

Poslancům Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny se nelíbí, jak se vypořádalo Ministerstvo spravedlnosti s jejich námitkami proti legislativní úpravě přičitatelnosti skutku v rámci Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO).

Podle poslanců pozměněný návrh není řešením problému. Advokát Lukáš Trojan zároveň varuje, že současná úprava může vést k vlně trestních stíhání obcí či krajů. Podle opraveného návrhu se v inkriminovaném paragrafu osm Zákona slova „jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti“ nahrazují slovy „v jejím zájmu“. Z přiloženého dopisu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) předsedovi ÚPV Jeronýmu Tejcovi (ČSSD) vyplývá, že návrh reaguje na debatu, která k novele zákona proběhla na půdě ústavně právního výboru.
Nový návrh tak má být v souladu s cíli pozměňovacích návrhů poslanců Marka Bendy (ODS) a Jana Chvojky (ČSSD), kteří původní úpravu kritizovali kvůli možnému zneužití. „Přiložený materiál obsahuje takové změny právní úpravy, díky kterým nebude právnická osoba stíhána v situaci, kdy se některá osoba uvedená v § 8 odst. 1 TOPO dopustí trestného činu, který sice bude spáchán jménem právnické osoby nebo v rámci její činnosti, nicméně tento trestný čin nebude v jejím zájmu. Domníváme se, že takto bude dosaženo záměrů sledovaných ústavně právním výborem,“ píše Pelikán ve svém průvodním dopise.

Návrh je nedostatečný

Navržené znění ustanovení § 8 zákona shora popsané problémy nijak neřeší, trestní odpovědnost právnických osob nijak nezužuje, kritizují ale Pelikánovo řešení poslanci. Podle předkladatelem navrhované úpravy bude mít právnická osoba možnost vyvinit se pouze v případě, že prokáže, že trestný čin nebyl spáchán v jejím zájmu. Neurčitost spojení „zájem společnosti“ tak v těchto případech fakticky zavádí objektivní odpovědnost. Současně tato neurčitost zavádí do trestního řízení pokřivený princip oportunity, kdy orgány činné v trestním řízení stíhají jen toho, koho chtějí. To je však v rozporu s principem legality, kterým je české trestní řízení ovládáno.


„Právnická osoba by měla mít možnost se z trestní odpovědnosti vyvinit bez ohledu na pozici osoby, která spáchala trestný čin, nebo se na něm podílela, pakliže se prokáže, že bylo učiněno vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby se spáchání trestného činu předešlo.“ – Marek Benda, poslanec (ODS)


Užité spojení „v zájmu právnické osoby“ je velmi široké a nepochybně v sobě zahrnuje i ze zákona vypouštěná spojení „jménem právnické osoby“ a „v rámci její činnosti“, vysvětluje podstatu problému poslanec Benda. Podle něj by měla právnická osoba odpovídat za trestný čin, pouze pokud o něm věděla anebo měla vědět, přičemž by měl být prokázán její zlý úmysl zahrnující tolerování, schválení nebo nařízení trestného jednání a v případě nedbalosti vytvoření prostoru pro trestnou činnost a její umožnění, což zahrnuje zejména případy organizačních pochybení a nedostatků v kontrole či nepřijetí preventivních opatření.

Poslanec se domnívá se, že navrhovaná úprava není přijatelná a mělo by jednoznačně dojít k odstranění nerovnosti a neodůvodněně zavedené objektivní odpovědnosti právnických osob. „Mám za to, že právnická osoba by měla mít možnost se z trestní odpovědnosti vyvinit bez ohledu na pozici osoby, která spáchala trestný čin, nebo se na něm podílela, pakliže se prokáže, že bylo učiněno vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby se spáchání trestného činu předešlo a jestliže se bude jednat o zaměstnance, bude za jeho jednání společnost odpovídat, pokud jednal v rámci plnění pracovních úkolů.
Právnická osoba by neměla odpovídat za nepředvídatelné excesy svých zaměstnanců nebo dalších osob,“ nastiňuje Benda adekvátní řešení.

Pelikán chce dál jednat

V kritice Ministerstvem odvedené práce není zmíněný poslanec osamocen. „Dle mého názoru nesplňuje pozměňovací návrh parametry, které zadal ústavně právní výbor. Musím ovšem férově uznat, že poté, co jsem tento názor sdělil panu ministrovi, jsme domluveni, že o znění budeme dále jednat,“ konstatuje druhý z navrhovatelů změn, poslanec Chvojka.
Obdobně negativně se vůči návrhu z dílny MS staví i poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Považuje jej za zcela nedostatečný, protože neřeší navíc další podmínky pro přičitatelnost a vyvinění právnické osoby, o kterých Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny diskutoval. „Nadále povazuji celou novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob za nesystémovou a neodůvodněnou.“

Nadnárodní korporaci lze zrušit kvůli vedoucímu vrátnice

S pozicí Ministerstva spravedlnosti není spokojen ani advokát Lukáš Trojan, který se problematikou TOPO dlouhodobě zabývá. „Návrh, kterým reaguje na pozměňovací návrhy poslanců Marka Bendy a Jana Chvojky považuji za zcela nedostatečný a fakticky neřešící námitky, které byly v rámci projednávání v Ústavněprávním výboru poslanci vzneseny,“ připojuje se k jejich kritice. Podle Trojana zákon stanoví, že přičitatelnost v případě  zaměstnance je dána pouze v případě, že nedošlo k nezbytným opatřením k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu – například Compliance program.
Na druhé straně ale v případě statutárního orgánu, anebo jine osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, toho kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, či toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, je trestné jednání přičitatelné objektivně. To znamená bez ohledu na to, zda byla či nebyla provedena opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.


„I podle posledního návrhu MS by mohla být jakákoli nadnárodní společnost stíhána za trestnou činnost třeba vedoucího vrátnice, pokud orgány činné v trestním řízení dojdou k důvodnému podezření, že tak jednal v jejím zájmu.“ – Lukáš Trojan, advokát


V praxi to znamená, uvádí dále advokát, že jednání pachatele je objektivně přičítáno právnické osobě vždy, když je pachatelem osoba, která je statutárním organem, ale též osoba, která vykonává řídicí či kontrolní činnost, což může být klidně třeba vedoucí jídelny, ostrahy, předák, či vedoucí skladu. „I podle posledního návrhu MS by mohla být jakákoli nadnárodní společnost stíhána za trestnou činnost třeba vedoucího vrátnice, pokud orgány činné v trestním řízení dojdou k důvodnému podezření, že tak jednal v jejím zájmu,“ vysvětluje Trojan celou absurditu. „Návrhy poslanců směřují k vyvážení postavení mezi zaměstnanci, v jejichž případě se právnická osoba může zprostit odpovědnosti, a osobami nadanými řídící respektive kontrolní kompetencí, u kterých to možné není. Návrh Ministerstva spravedlnosti výše popsané problémy ale nijak neřeší.“

Čeká nás trestní stíhání obcí?

Trojan upozorňuje i na další aspekt celého problému, kdy trestně odpovědné jsou i obce a vyšší územně-samosprávné celky, nikoliv vsak při výkonu veřejné moci. V případě, že orgány činné v trestním řízení začnou důsledné uplatňovat princip legality, dojde v ČR k lavině stíhání právnických osob, a to nejen ze soukromého sektoru, ale též obci, krajů, příspěvkových organizací a podobně.
Pouze dosavadní důsledné využívaní principu oportunity, což je v rozporu s platnou právní úpravou, je účelovou překážkou masového stíhání právnických osob. „Lze se domnívat, že zdrženlivost ze strany orgánů činných v trestním řízení je motivovaná tím, aby na extrémní přísnost zákona nebylo otevřeně poukazováno. Je nesporné, že doposud nebylo zahájeno trestní stíhání žádné obce, kraje a patrně ani jiné veřejnoprávní korporace,“ uzavírá Trojan. Jediným právně aprobovatelným řešením je tak podle jeho vyjádření legislativní změna, která je navržena pozměňovacími návrhy poslanců. „V opačném případě bude i nadále trvat stav, kdy dochází k selektivnímu uplatňování práva.“

Dušan Šrámek