Stížnost 27 poslanců na vyhlášku o jednacím řádu státního zastupitelství rozhodne Ústavní soud na podzim

Dnešní rozsudek, podle nějž má Nečasová navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, není pravomocný. Foto: archiv

Nejpozději na podzim chce soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek předložit plénu Ústavnímu soudu návrh na rozhodnutí ohledně stížnosti 27 poslanců, kteří se od loňského března domáhají zrušení rozporuplné části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství.

Žádosti poslanců o přednostní projednání Ústavní soud nevyhověl. Skutečnosti, že podle současné vyhlášky mohou o změně příslušnosti mimo zákonem danou příslušnost státního zastupitelství rozhodnout pouze dva lidé, vrchní státní zástupce a nejvyšší státní zástupce, považují poslanci za projev libovůle, který je umožněn těmto dvěma funkcionářům. Návrh na zrušení části §15 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství pro rozpor s Ústavou, Listinou a zákonem o státním zastupitelství obdržel Ústavní soud 26. března 2014 a hned musel veřejnosti vysvětlovat, že „nejde o stížnost proti obvinění někdejšího předsedy vlády Petra Nečase“.
Formou i obsahem se jedná o návrh na zrušení jednotlivých ustanovení jiného právního předpisu a text podání nikterak nespojuje návrh přímo s osobou bývalého premiéra. Navrhovatelé zároveň požádali Ústavní soud o přednostní projednání věci, uvedl před déle než rokem Ústavní soud k podané stížnosti 27 poslanců.

Proč se řeší kabelky Jany Nečasové?

Soudce zpravodaj Radovan Suchánek, kterému byla věc určena dle rozvrhu práce by byl rád, kdyby věc byla rozhodnuta co nejdříve. „Nicméně samozřejmě postupuje podle časového hlediska, tedy v pořadí, jak věci Ústavnímu soudu napadly. Důvod k přednostnímu projednání této věci dán není,“ uvedla k tomu mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. „Přesto by rád tuto věc s návrhem na rozhodnutí předložil plénu Ústavního soudu nejpozději na podzim tohoto roku,“ dodala Miroslava Sedláčková.
Dlouhodobou praxi a lehce zneužitelné ustanovení vyhlášky, podle kterého mohou 6. odbory vrchních státních zastupitelství vykonávat dozor nad zákonností trestního řízení i za nesplnění podmínky minimální škody 150 milionů korun, však napadli poslanci teprve až po obvinění předsedy vlády Petra Nečase a vysokých státních úředníků v případu Nagyová a spol. Právě v tomto ustanovení je klíč k odpovědi, proč odbor závažné hospodářské a finanční kriminality řeší obskurní Nagyové kabelky: Protože ve sloučeném řízení může, vyžaduje-li to například závažnost nebo skutková či právní složitost. Pak vrchní státní zástupce se souhlasem nejvyššího státního zástupce sám rozhodne, ke které věci je vrchní státní zastupitelství příslušné, ač by za jiných okolností nebylo.
Od ledna 2014 mohou takto funkcionáři státního zastupitelství rozhodnout i o jednotlivých případech, pravomoci vrchních státních zastupitelství prostřednictvím předmětné vyhlášky rozšířila někdejší ministryně Marie Benešová. Poslanci napadené ustanovení § 15 odst. 3 věty druhé zní: „Dojde-li k vyloučení věci ze společného řízení a u takové věci dále není příslušnost vrchního státního zastupitelství dána podle odstavce 1 nebo 2, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v této věci, jinak je povinno věc neprodleně postoupit věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství“. Ustanovení § 15 odst. 5 zní: „Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a e), i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč, nebo b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč.“

Manipulaci s příslušností státního zastupitelství?

Navrhovatelé se, stručně řečeno, domnívají, že tato ustanovení umožňují v rozporu s ústavním pořádkem změnit zákonem stanovenou příslušnost státního zastupitelství a v důsledku též příslušnost soudu v přípravném trestním řízení, a to pouze na základě rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Tato ustanovení, obsažená toliko v podzákonném právním předpise, tak podle navrhovatelů otevírají prostor pro libovůli, komentoval v den podání stížnost poslanců Ústavní soud.
Manipulaci s místní a věcnou příslušností státního zastupitelství dlouhodobě kritizují někteří právní profesionálové. Novela předmětné vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, jak je právě předkládána ministerstvem spravedlnosti, však tento významný institut znovu ještě dále rozšiřuje, když přesunuje na 6. odbory vrchních státních zastupitelství příslušnost k trestné činnosti v souvislosti s insolvenčním řízením. K tomu přesouvá na vrchní státní zastupitelství deset tabulkových míst s tím, že tzv. 6. odbory se zákonem o státním zastupitelství změní ve speciální státní zastupitelství.

 -ire-