Zaměstnanec podléhá exekuci? Exekuční administrativu už zaměstnavatelé nebudou dělat zadarmo

Původně úřad navrhoval pokles o dvě třetiny, nově navrhuje snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun Foto: archiv

Na určitou výhodu oproti současnému stavu se mohou těšit zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanec podléhá exekuci srážkami ze mzdy.

Nadále by totiž nemuseli platit administrativu s tím spojenou ze svého, ale náležela by jim v souvislosti s těmito úkony úhrada nákladů. Počítá s tím novela Občanského soudního řádu, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo tak vyslyšelo volání Svazu průmyslu a dopravy po této úpravě.
Podle platné právní úpravy je plátce mzdy nebo jiných příjmů povinen provádět ze mzdy povinného stanovené srážky, vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného nebo vydat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Podle sdělení Svazu průmyslu a dopravy ČR, které je součástí důvodové zprávy, je zmíněné novele, spočívají výše uvedené úkony především v zavádění do účetního systému, výpočtech, komunikaci se soudem, případně v korespondenci. Nejvíce času zabere vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí a poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí, nebo ukončení samotného výkonu rozhodnutí. Administrativa se výrazně zvyšuje, pobírá-li zaměstnanec nemocenské.

Zaměstnavatelům se uleví

Pro zaměstnavatele ale vzniká z této povinnosti zároveň nemalé riziko. Občanský soudní řád totiž zároveň stanoví, že jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.


„Předpokládá se, že náhrada nákladů bude náležet v paušálně stanovené výši a plátce mzdy nebo jiného příjmu, který srážky provádí, ji srazí před tím, než sraženou částku zašle oprávněnému nebo v případě exekučního řízení soudnímu exekutorovi.“ – důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti


V souvislosti s výše uvedenými úkony vznikají plátcům mzdy určité náklady, např. na mzdy zaměstnancům vedoucím účetnictví, na případnou korespondenci se soudem nebo na kancelářské potřeby. Tyto náklady nejsou plátcům mzdy podle platné právní úpravy hrazeny. „Předpokládá se, že náhrada nákladů bude náležet v paušálně stanovené výši a plátce mzdy nebo jiného příjmu, který srážky provádí, ji srazí před tím, než sraženou částku zašle oprávněnému nebo v případě exekučního řízení soudnímu exekutorovi,“ píše se v důvodové zprávě k předmětné novele.
Toto řešení se jeví podle názoru Ministerstva jako nejefektivnější, v případě výkonu rozhodnutí soudem jako jediné možné, neboť sražené částky se zasílají přímo oprávněnému. V případě exekučního řízení by se nabízelo pouze celou částku zaslat soudnímu exekutorovi, který by potom částku představující náklady plátce mzdy zase plátci mzdy zaslal zpět.
V občanském soudním řádu se navrhuje výslovně zakotvit nárok plátce mzdy na náhradu nákladů, rozhodování soudu o tomto nároku, výslovně se rovněž stanoví, že nárok plátce mzdy se uspokojuje z hlediska pořadí pohledávek jako první.

Náklady ponese povinný

Nová úprava se odrazí i v současné předkládané novele exekučního řádu. I do exekučního řádu se totiž promítá nově zakotvený nárok plátce mzdy nebo jiného příjmu na paušálně stanovenou náhradu nákladů. Výslovně se zakotvuje právo plátce mzdy na paušálně stanovenou náhradu nákladů a skutečnost, že tuto náhradu hradí exekutorovi povinný. Obdobně jako u nákladů exekuce a u nákladů oprávněného se stanoví, že paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce některým ze způsobů určených v exekučním příkazu. Paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy určí exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce.


„Předpokládá se, že plátce mzdy si bude paušální částku náhrady nákladů srážet ze mzdy povinného a zbytek sražené částky zašle soudnímu exekutorovi k uspokojení vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného.“ – důvodová správa ministerstva spravedlnosti


Výslovně se zakotvuje právo plátce mzdy na paušálně stanovenou náhradu nákladů a skutečnost, že tuto náhradu hradí exekutorovi povinný. Obdobně jako u nákladů exekuce a u nákladů oprávněného se stanoví, že paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce některým ze způsobů určených v exekučním příkazu.

Paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy určí exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Předpokládá se, že plátce mzdy si bude paušální částku náhrady nákladů srážet ze mzdy povinného a zbytek sražené částky zašle soudnímu exekutorovi k uspokojení vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Má to ale jeden háček. Bude-li exekuce zastavena, náklady plátce mzdy hradí ten, který zastavení zavinil. Konkrétně ministerstvo navrhuje, aby náhrada nákladů představovala 250 Kč za jednu exekuci vedenou na jednoho zaměstnance měsíčně. Bude-li na jednoho zaměstnance vedeno více řízení o výkonu rozhodnutí nebo více exekucí, navrhuje se uvedenou částku zvýšit o 50 Kč na každou takovou exekuci.

Firmy mohou ušetřit až půl miliardy

Podle platné právní úpravy lze výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy vést na mzdu a na příjmy uvedené v § 299 odst. 1 o.s.ř., tedy například na plat, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, důchody, podporu v nezaměstnanosti nebo nemocenské. Z těchto příjmů nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy podle § 278 o.s.ř. nezabavitelná částka, dále mu náleží rovněž část čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky (§ 279 o.s.ř.).

Nově se navrhuje, aby výčet jiných příjmů, na něž se vztahuje právní úprava výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, byl koncipován jako demonstrativní, jak tomu bylo do konce roku 2006. Určení, které další příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní neuvedené výslovně v zákoně, by bylo věcí soudní judikatury.
Podle šetření, které Svaz průmyslu a dopravy České republiky provedl mezi svými členy, tvoří zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci nejsou postižení exekucí srážkami ze mzdy, nyní spíše výjimky – z více než sto padesáti zaslaných individuálních odpovědí jen tři. Průměrný počet zaměstnanců, u nichž zaměstnavatelé provádějí exekuční srážky ze mzdy, se podle šetření Svazu průmyslu a dopravy pohybuje aktuálně kolem 10 % z celkového počtu kmenových zaměstnanců. Přitom na většinu z těchto zaměstnanců je vedeno více exekučních řízení. Obvyklý průměr jsou cca 3 exekuce na jednoho zaměstnance.

Z údajů Exekutorské komory České republiky plyne, že v březnu 2015 byla na 181 008 fyzických osob vedena jedna exekuce, 101 669 fyzických osob mělo dvě exekuce, 76 890 fyzických osob tři exekuce, více než tři exekuce mělo 359 194 fyzických osob a více než 10 exekucí 90 737 osob. Protože je ročně vedeno okolo 160 000 výkonů rozhodnutí nebo exekucí srážkami ze mzdy, lze při modelové situaci, kdy je na jednoho povinného vedena celý rok jedna exekuce srážkami ze mzdy, dospět k celkovým nákladům ve výši cca 480 000 000 Kč. Tato částka by byla nižší, pokud by bylo vedeno více výkonů rozhodnutí nebo exekucí na téhož povinného.

Dušan Šrámek