Bič na insolvenční správce selhává, Pelikán nabádá soudce k jejich obcházení

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Reprofoto ČT

Ministerstvo spravedlnosti se potýká s problémy ve spojitosti s vyhláškou, která měla omezit množství provozoven zakládaných insolvenčními správci. Šéf resortu Robert Pelikán proto předsedům krajských soudů rozeslal dopis ve kterém je nabádá, aby obcházeli insolvenční správce, kteří vyhlášku nedodržují.

Ministerstvo vyhláškou chtělo podle svých slov zabránit tomu, že provozovny jsou v řadě případů pouze fiktivní a slouží jen k maximalizaci počtu přidělených případů a zisku na úkor kvality. Insolvenční správce je proto nyní povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem. Dále insolvenční správce nebo jeho ohlášený společník je povinen být osobně přítomen a zajišťovat činnosti související s insolvenčním řízením alespoň v provozovně umístěné v obvodu soudu rozhodného pro určení.

V dopise z konce srpna, který byl adresován předsedům Krajských soudů a který má Česká justice k dispozici, ministr spravedlnosti Robert Pelikán konstatuje, že „dohledovou činností Ministerstva spravedlnosti bylo zjištěno její nerespektování insolvenčními správci“. Ministerstvo spravedlnosti proto zvýšilo dohledovou činnost nad insolvenčními správci, dohledové kompetence jsou ovšem podle Pelikána značně omezené.

Ministr Pelikán dále uvádí, že v této oblasti získal zásadní podporu Krajského soudu v Českých budějovicích a Krajského soudu v Ostravě, které k naplnění vyhlášky využívají § 25 odst. 5 zákona č. 182/2006 insolvenčního zákona. „Od srpna 2015 důsledně určuji do insolvenčních kauz pouze ty insolvenční správce, kteří respektují ustanovení vyhl. č. 355/2013 Sb. (ve znění vyhl. č. 101/2015 Sb.),“ potvrdil informace z dopisu předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes. Insolvenční správci, kteří vyhlášku nerespektují, jsou tak vedením soudu vyřazováni.

Jirsa: Vyhláška nemusí přežít

Ministr Pelikán dopisem vyzývá ostatní předsedy, aby podobným způsobem pracovali na naplnění legislativních změn. Někteří zástupci soudů ale takový přístup kritizují. „Primárně si myslím, že je to problém ministerstva, který jej přesouvá na předsedy krajských soudů. Ale ministerstvo má na starosti insolvenční správce, před několika lety si novým insolvenčním zákonem prosadilo, že insolvenční správce nebudou určovat soudci, ale předsedové soudů a zároveň si vzalo pod patronát evidenci správců. Nyní ministerstvo vydalo vyhlášku, podle které se budeme řídit, ale myslím si, že ta vyhláška by mohla narazit u Ústavního soudu, kam se obrátili senátoři. Z mého pohledu je poměrně zvláštní, když nejprve zákon správcům umožní, aby měli provozovny, správci se toho chytnou a pustí se do toho, do provozoven investují a nyní se vyhláškou řekne, že je to jinak. To je věc, kterou se Ústavní soud zabývat bude a nespoléhal bych zcela na to, že ta vyhláška přežije,“ komentoval to místopředseda Městského soudu v Praze a kandidát na Ústavního soudce Jaromír Jirsa s tím, že konkrétně „jeho“ soud problémy v souvislosti s vyhláškou příliš neřeší. Vyhlášku již v minulosti kritizovala Asociace insolvenčních správců.

Pražský soud je podle Jirsy ve vztahu k insolvencím obecně specifický. „V hlavním městě je minimum oddlužení na počet obyvatel, takže naše soudce otázka provozoven a přítomnost správců v nich vůbec netrápí. To je situace asi diametrálně odlišná od jiných krajů – například Severní Moravy nebo Severních Čech, kde ten počet oddlužení na počet obyvatel je mnohonásobně vyšší. Proto jiné soudní kraje považují za mnohem důležitější, aby byl v provozovně insolvenční správce přítomen. Podle některých kolegů není možné, aby se dlužník potkal s insolvenčním správcem poprvé až před jednací síní,“ doplnil Jirsa.

KS Brno: Postupujeme stále stejně

Podle Krajského soudu v Hradci Králové někteří insolvenční správci nerespektovali pravidla obsažená ve vyhlášce a nesnížili počet svých provozoven tak, aby vyhověli požadavkům uvedené vyhlášky. Předseda Jan Čipera proto připravoval pravidla, podle kterých by bylo přidělování věcí insolvenčním správcům s nadlimitním počtem poboček regulováno. „V souvislosti s tím však vyšlo najevo, že drtivá většina insolvenčních správců se sídlem či pobočkami v obvodu působnosti Krajského soudu v Hradci Králové již přizpůsobila počet svých provozoven aktuální právní úpravě. Poslední tři insolvenční správci s nadlimitním počtem provozoven počty svých provozoven postupně snižují a předepsanému počtu se již přibližují.Vzhledem k výše uvedenému předseda Krajského soudu v Hradci Králové, u vědomí své povinnosti podílet se na výchově účastníků řízení k dodržování právních předpisů, prozatím nepovažoval za nezbytné zasáhnout do pravidel pro ustanovování insolvenčních správců stanovených insolvenčním zákonem,“ reagovala na dotaz České justice mluvčí hradeckého soudu Kateřina Podeszwová.

Příklad krajských soudů v Českých Budějovicích a v Ostravě zatím nenásleduje Krajský soud v Brně. „Krajský soud v Brně při určování insolvenčních správců postupuje stále stejně, tzn. že k určování správců využívá softwarový systém insolvenčního rejstříku. Při využívání tohoto systému není u zdejšího soudu zohledňován počet provozoven evidovaných v seznamu správců u jednotlivých správců,“ napsal České justici místopředseda KS v Brně Jan Kozák. Podle předsedy soudu Milana Bořka se předsedové krajských soudů na kolegiu neshodli na zcela jednotném postupu při určování osoby insolvenčních správců.

Krajský soud v Ústí nad Labem zase teprve analyzuje, jak bude postupovat. „V současné době probíhá kontrola počtu ustanovení insolvencnich správců za srpen 2015, kdy nová pravidla vstoupila v účinnost,“ řekla mluvčí soudu Marcela Trejbalová.

Předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček zase České justici sdělil, že ještě před obdržením dopisu ministra Pelikána evidoval danou problematiku kvůli stížnosti insolvenčních správců, kteří vyhlášku dodržují. „Dne 22.8.2015 jsem po projednání v poradě vedení krajského soudu odeslal  stěžovatelům dopis s příslibem řešení situace spočívající v tom, že v průběhu září začnu zohledňovat počet ohlášených společníků jednotlivých IS) a ti správci, kteří se vyhlášce nepodrobí ( v našem obvodu šlo jen o 3 subjekty, z toho jeden měl 5 a jeden 6 provozoven, poslední pak 75) budou ustanovováni toliko v takovém počtu případů, který bude odpovídat počtu ohlášených společníků a přípustných provozoven,“ vysvětlil předseda Sedláček. Problematiku řeší s ostatními předsedy krajských soudů. „S ohledem na zprávu z tohoto týdne, podle které se i dotčený správce vyhlášce podrobil a kterou jsem ověřil (nyní 14 místo 75 provozoven) nebude možná v našem kraji nutné přistoupit k razantnějším zásahům. I když tedy danou problematiku řešíme nikoli z podnětu dopisu pana ministra, má jeho stanovisko podporu Krajského soudu v Plzni,“ dodává předseda KS v Plzni.

Jak již naznačil kandidát na ústavního soudce Jaromír Jirsa, nad vyhláškou nyní visí Damoklův meč v podobě stížnosti, kterou na konci července podala skupina senátorů v čele s Petrem Bratským (ODS). „Jde o regulaci odporující zdravému rozumu. Proč by se nemohl insolvenční správce nechat zastoupit při vyřizování administrativní agendy v provozovně?“ míní Bratský. Nařízení považuje za bezprecedentní protiústavní zásah do dělby moci, neboť prý obchází moc soudní. Senátory bude u Ústavního soudu zastupovat Aleš Gerloch z Právnické fakulty Karlovy univerzity.

Eva Paseková