Pondělí, 19. dubna, 2021

ČAK: Novela trestního řádu porušuje rovnost stran a je v rozporu s Ústavou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Novela trestního řádu z dílny Ministerstva spravedlnosti (MSP), která nově zavádí například možnost zadržet na 48 hodin ty, kdo se vyhýbají či maří úkony trestního řízení či soudu, se stala terčem ostré kritiky i České advokátní komory (ČAK).

Komora spolu s Unií obhájců ČR, o jejímž stanovisku Česká justice informovala, zásadně odmítá v podstatě všechny navržené změny s tím, že „přijetí takové úpravy by bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky a konečně i s ústavním řádem této země“.

Komora se pozastavuje nad samotným postupem MSp, kdy se na jedné straně připravuje nový trestní řád a na straně druhé ministerstvo navrhuje dílčí novely stávajícího trestního řádu bez debaty s odbornou veřejností. „Česká advokátní komora považuje za vadný a z hlediska legislativní praxe neudržitelný postup předkladatele, jež se snaží cestou dílčích novel prosadit změnu trestního řádu, která by fakticky nahradila v některých případech rekodifikaci trestního řádu, v situaci, kdy avizuje práci na novém trestním řádu a jejich brzké ukončení. Na rozdíl od této novely součástí příprav nového trestního řádu jsou rovněž diskuse odborné veřejnosti stran celé řady institutů velmi podstatných pro vedení trestního řízení, přičemž nová úprava by měla z těchto diskusí vycházet. U předkládaného návrhu, jenž sám o sobě přináší úpravu velmi diskutabilní, však k žádné diskusi nebo jeho předložené odborné veřejnosti nedošlo a je zjevné, že ani praxe nikdy nevyslovila tak extrémní požadavky, jež novela pokrývá“, píše ČAK v úvodu svých připomínek k novele.

Komora, stejně jako Unie obhájců rozporuje i zdůvodnění novely, které ministerstvo postavilo na tom, že přispěje k zrychlení trestního řízení. Podle komory nemá toto tvrzení faktickou oporu a je diskutabilní. „Předkladatel zdůvodňuje v důvodové zprávě předkládaný návrh novely snahou omezit riziko vzniku průtahů v trestním řízení, činí tak však zcela jednostranně z požadavku veřejné žaloby bez vnímání i druhé strany soudního procesu, jemuž musí být i nadále zachována stejná míra práv a rovnováha mezi nimi“, upozorňuje ČAK na porušení principu rovnosti stran řízení v případě, že by tato novela trestního řádu byla schválena.

ČAK konkrétně nesouhlasí se záměrem ministerstva, aby bylo napříště možné doručovat rozsudky těm, kdo se účastní vynesení rozsudku tzv. fikcí doručení. Skutečnost, že byl obžalovaný přítomen při vyhlášení rozsudku, ho podle komory nečiní nijak imunní pochybením doručovatele – pošty při doručování rozsudku. Není jasné, jak může ten, kdo byl přítomen při vyhlašování rozsudku ovlivnit to, že mu rozsudek bude řádně doručen, argumentuje ČAK. „Doručení rozsudku může být velmi zásadní pro obžalovaného, neboť nikoliv od vyhlášení, nýbrž od doručení se následně odvíjí lhůty k podání opravného prostředku, jakož i jeho vykonatelnost, a nelze si představit, že na základě takto vágních podkladů by mohl být dosavadní systém garantující, že obžalovaný skutečně dostane rozsudek do ruky, změněn tímto způsobem“, odmítá advokátní komora úpravu s tím, že se jedná o tak zásadní omezení práv obžalovaných, že „s nimi není možné manipulovat na základě toho, že někdo něco ‚odhaduje‘, aniž by bylo známo, nakolik je tento odhad přesný a co tento jev fakticky způsobuje“.

Ostrý nesouhlas vyjádřila ČAK, podobně jako Unie obhájců, i s nově navrhovaným ustanovením o pořádkové pokutě v případě, že se účastník řízení i přes napomenutí chová urážlivě k policejnímu orgánu, státnímu zástupci či soudu. Ministerstvo totiž v tichosti vypustilo v návrhu ustanovení, které předává postih obhájců do kompetence ČAK. „Je zjevné, že tím je likvidována jedna z bariér nezávislosti advokáta jako obhájce, kterou je to, že o tom, zda se dopustil kárného provinění, rozhoduje jeho stavovský orgán. Lze si představit řadu situací, kdy se z pohledu soudce nebo policejního orgánu chová advokát nevhodně, avšak ve skutečnosti tomu tak objektivně není a on jen k nevůli soudce, státního zástupce nebo policejního orgánu plní svoji funkci obhájce. Návrh tak tiše odstraňuje jednotlivé záruky nezávislosti obhajoby, mimo odbornou diskusi a zejména bez nutnosti, skutečné potřeby takového zásahu“, stojí v připomínkách ČAK.
Ta upozorňuje na to, že sice v praxi dochází k postihu advokátů pořádkovou pokutou, avšak tyto jsou rušeny soudy vyšších instancí. „Je na místě zdůraznit, že jakékoliv pokusy podřídit obhajobu soudci nebo státnímu zástupci směřují k odstranění ústavně garantovaných základních práv, mezi něž právo na spravedlivý proces rozhodně patří jako jedno z nejvýznamnějších“, odmítá návrh komora.

Ohledně nového institutu zajištění osoby vyhýbající se úkonům trestního řízení či jednání soudu na 48 hodin komora uznává, že je možné o takové úpravě diskutovat a v některých případech by mohla mít i smysl. Avšak upozorňuje na to, že v novele se rozšiřuje okruh osob, které takto mohou být postiženi, včetně obhájců. „Jde tedy samo o sobě o nástroj, jež je snadno zneužitelný, proti němuž se v případě fyzického provedení již těžko lze bránit a může směřovat rovněž k narušení komunikace mezi obviněným, obžalovaným a jeho obhájcem, ke snaze o zastrašení takového obhájce, zmocněnce obviněné osoby, nebo zástupce poškozeného“, upozorňuje ČAK na zneužitelnost nového institutu.

Zcela zásadně nesouhlasí ČAK s novinkou v podobě připuštění úředních záznamů jako důkazů v trestním řízení. V některých případech může být podle novely dokonce důvěryhodnost obžalovaného u soudu poměřována s tím, co uvedl v úředním záznamu, což je v rozporu s důvodovou zprávou ministerstva, v níž se tvrdí, že úřední záznam nemůže být podkladem výroku o vině obžalovaného.


„Jestliže tedy dle navrhované úpravy soud bude hodnotit věrohodnost a pravdivost výpovědi obžalovaného učiněné v hlavním líčení konfrontací této výpovědi s úředním záznamem, pak se zcela logicky obsah tohoto úředního záznamu stává nutně jakýmsi podkladem případného výroku o vině. Například soud konstatuje, že výpověď obžalovaného při hlavním líčení se jeví jako nevěrohodná, neboť nedokázal vysvětlit rozpor této výpovědi s obsahem úředního záznamu atd. Pročež soud dospěl k závěru o jeho vině.“


Úřední záznam je podle námitek ČAK v případě podávání vysvětlení pořizován bez přítomnosti obhájce, který v rámci již probíhajícího vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, nemusí být vyrozuměn o tom, že jeho klient byl pozván k podání vysvětlení a je fakticky ve věci vyslýchán.
„V rámci rekodifikační komise byla podle informací České advokátní komory tato úvaha diskutována, a bylo konstatováno, že ani v novém trestním řádu nebude uvažováno o tom, že by úřední záznam o podání vysvětlení měl nějakou důkazní hodnotu, ale měl to být skutečně pouze podkladový materiál pro státního zástupce. Není jasné, proč se tedy návrh vrací k již opuštěné variantě či cestě, případně lze hovořit o tom, že jde o zásadní krok zpátky mimo rámec spravedlivého procesu“, podivuje se nad novinkou z dílny ministerstva ČAK.

(epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY