Občané třetích států mají tři možnosti, jak v ČR získat povolení k pobytu kvůli práci

Dvě směrnice týkající se přistěhovalců implementuje ČR novelou zákony o pobytu cizinců na poslední chvíli Ilustrační foto: Wikipedia

Zaměstnavatel, který má zájem zaměstnat občana třetího státu bez práva volného přístupu na trh práce, musí příslušné volné pracovní místo ohlásit Úřadu práce ČR. Ten se v rámci tzv. testu trhu práce nejprve po dobu 30 dnů pokouší obsadit evidovaným uchazečem o zaměstnání. Informace o podmínkách zaměstnávání migrantů a zamýšlených změnách v této legislativě dostane brzy na stůl vláda.

Po uplynutí doby třiceti dnů je volné pracovní místo zařazeno do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držitelem pracovního povolení v rámci zaměstnaneckých karet (viz. níže). Na takové místo lze následně při splnění dalších podmínek vydat občanovi třetího státu pobytové oprávnění za účelem zaměstnání. „U občanů třetích států žádajících o pobyt za účelem vědeckého výzkumu se uplatňuje odlišný postup, protože cizinec uzavírá s příslušnou institucí na území ČR dohodu o hostování,“ referuje vládní dokument, který má Česká justice k dispozici.

Pracovní migrací se rozumí vstup a pobyt občanů třetích států na území ČR za účelem zaměstnání a rovněž vědeckého výzkumu. Občané třetích států jsou poměrně přesně definováni zákonem.
Občané členských států Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci z řad občanů třetích států mají právo volného přístupu na trh práce ČR a pro účely zaměstnávání nejsou považováni za cizince. Toto právo je přiznáno i různým kategoriím občanů třetích států, z obsáhlého výčtu případů uvedených v zákoně jde zejména o:


  • občany třetích států, kteří v ČR získali trvalý pobyt, azyl či doplňkovou ochranu,

  • občany třetích států, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny s cizinci uvedenými v předchozím bodě nebo s cizinci pobývajícími v ČR na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu,

  • občany třetích států, kteří se na území ČR soustavně připravují na budoucí povolání nebo zde již získali střední, vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání,

  • občany třetích států, kteří vykonávají v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogičtí nebo akademičtí pracovníci vysoké školy nebo vědečtí výzkumní nebo vývojoví pracovníci ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci.


Podle současné právní úpravy základní právní předpisy ČR upracující pracovní migraci určuje zákon č. 326/1999 Sb., o vstupu a pobytu cizinců na území ČR, který stanovuje podmínky a postup vydávání pobytového oprávnění (zaměstnanecké a modré karty, dlouhodobého víza či povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu) občanům třetích států. Gestorem je Ministerstvo vnitra.
Dále jde o zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky přístupu občanů třetích států na trh práce ČR (kdy je a kdy není vyžadován test trhu práce). Gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. A dále jde o tzv. vízový kodex, který stanovuje podmínky vydávání víz k pobytu do 90 dnů (i za účelem zaměstnání a vědeckého výzkumu), které vydává místně příslušný zastupitelský úřad.

Zaměstnanecká karta

Dlouhodobá pobytová oprávnění (nad 90 dnů) za účelem zaměstnání a vědeckého výzkumu jdou řešit tzv. Zaměstnaneckou kartou. Ta byla zavedena v roce 2014 v rámci implementace Směrnice Evropského Parlamentu. Karta je vydávána ve 2 typech. Duální karta slouží jako povolení k pobytu za účelem zaměstnání i výkonu práce na pracovní pozici, pro kterou byla karta vydána a neduální slouží pouze jako povolení k pobytu za účelem zaměstnání pro občany třetích zemí s volným přístupem na trhu práce ČR nebo ty kategorie cizinců, kterým je Úřadem práce ČR vydáváno povolení k zaměstnání.

Karta může být vydána na kterékoliv pracovní místo, nezáleží na stupni požadované kvalifikace. Maximální doba platnosti karty činí 2 roky s možností opakovaného prodloužení. Žádost se podává na zastupitelském úřadu nebo na území ČR, rozhoduje Ministerstvo vnitra ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti.

Modrá karta

Druhou možností je získání tzv. Modré karty. Ta může být vydána pouze na pracovní místo vyžadující vysokou kvalifikaci,
tedy vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky. Podmínky vydání a získání karty jsou stejné jako u Zaměstnanecké karty.

ČR stejně jako většina států EU s výjimkou SRN eviduje pouze velmi nízký počet žádostí o Modré karty. Jednou z hlavních příčin nízkého zájmu může být podmínka zaručené mzdy cizince odpovídající alespoň výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy. Pracovní migranti se rekrutují zejména z věkových skupin nižšího věku a zaměstnavatelé mnohdy nejsou ochotni začínajícím, byť vysoce kvalifikovaným, pracovníkům takovou mzdu poskytnout.

Vízum za účelem vědeckého výzkumu

Třetí možností jak získat v ČR povolení k dlouhodobému pobytu v rámci pracovního povolení je žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. O vízum či povolení k pobytu může požádat občan třetího státu, který uzavřel dohodu o hostování s výzkumnou organizací, tj. veřejnou výzkumnou institucí, vysokou školou nebo jinou výzkumnou organizací zapsanou do zvláštního seznamu vedeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Ve státech s nejvyššími počty žadatelů o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání či vědeckého výzkumu jako je Ukrajina, Rusko, Mongolsko a další zájem cizinců přesahuje podle vládních podkladů kapacitní možnosti zastupitelských úřadů ČR. V 1. polovině roku 2014 cizinci na zastupitelských úřadech podávali průměrně 214 žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání měsíčně, v 1. polovině roku 2015 již 393 žádostí měsíčně, což znamená nárůst o 85 %.

Vláda se chystá v nejbližší době změnit některé migrační zákony. Kupříkladu Ministerstvo vnitra připravilo návrh rozsáhlé novely zákona o pobytu cizinců, který bude v září / říjnu 2015 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Touto novelou dojde k implementaci unijních směrnic o sezónních pracovnících a vnitropodnikově převáděných pracovnících.


Další záměry vlády v oblasti migrační politiky.

  • tvorba projektů legální migrace pro vybrané cílové skupiny občanů třetích států, na jejichž vstupu a pobytu má ČR zvláštní zájem,

  • vytvoření konceptu programů legální migrace sloužících k legislativnímu zakotvení projektů legální migrace,

  • pravidelná strategická debata o potřebách ČR v oblasti legální migrace na úrovni Koordinačního orgánu pro řízení ochrany státních hranic a migraci, včetně vyhodnocování existujících projektů a programů a navrhování nových


(epa)