Protislužby, neoprávněné lustrace, úplatky: Zločinnost mezi příslušníky bezpečnostních sborů roste

Strážníky městská policie propustila s ohledem na zákon, který ukládá, že od 1. ledna 2016 strážníci musejí mít maturitu Foto: archiv

Zatímco násilná kriminalita příslušníků policie, celní správy a vězeňské služby v loňském roce klesla, významně mezi příslušníky bezpečnostních sborů narostla podezření z hospodářské kriminality. Například u podezření u podvodů a zpronevěr byl zaznamenán nárůst 95%. I nadále dochází k únikům informací. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) za rok 2014.

Podle Zprávy bylo v roce 2014 Inspekcí zadokumentováno celkem 732 (+161; +28,2 %) případů protiprávního jednání, ve kterém bylo spatřováno podezření z trestného činu. Nejčastěji šlo o podezření na ostatní obecnou kriminalitu v téměř polovině případů 357 (+97; +37,3 %). Dalším nejčastějším typem bylo podezření na hospodářskou kriminalitu 176 (+57; +47,9 %).

Celou  zprávu GIBS za rok 2014 si můžete přečíst zde

Významný nárůst byl zaznamenán u podezření z podvodů a zpronevěr 43 (+21; +95,5 %), uvádí Zpráva v číslech jednotlivé typy kriminality. Naopak co se týče násilné kriminality, došlo mezi policisty, celníky a zaměstnanci vězeňské služby k poklesu na 87 podezření, což je o 5,4% méně, než v roce 2013.

Protislužby, neoprávněné lustrace, úplatky

K nejčastějším formám korupce v bezpečnostních sborech patří podle Zprávy i nadále předávání informací za úplatu či protislužbu, neoprávněné lustrace v informačních systémech, ovlivňování řízení v nezákonný prospěch, spolupráce na vydírání osob (podnikatelů), nelegální pronášení předmětů do věznice, přijetí úplatku za neřešení dopravního deliktu.

Podle Zprávy v roce 2014 Inspekce dokumentovala 41 (+9) trestných činů se znaky vykazujícími korupční jednání. Proti roku 2013 jde o nárůst o 28,1 %. Konkrétně šlo o 21 případů zneužití pravomoci úřední osoby, sedm případů přijetí úplatku, pět případů podvodu, tři případy podplacení, tři případy zpronevěry a dva případy zneužívání pravomoci veřejného činitele. Za spáchání těchto trestných činů bylo zahájeno trestní řízení v celkem 28 případech, a to s 19 příslušníky policie, s jedním zaměstnancem Policie ČR, s jedním zaměstnancem Vězeňské služby a s pěti civilisty.

Za úniky je msta, intriky i snaha být zajímavý

Samostatnou kapitolu věnuje Zpráva únikům informací. „Oblastí, na kterou mají úniky informací nejzávažnější dopad a kde jsou škody nenahraditelné, je bezpečnost státu. PČR, VS, CS a Inspekce jsou složkami, které na základě zákonných oprávnění výrazným způsobem zasahují do práv a svobod občanů. Z toho důvodu shromažďují a zpracovávají velké množství citlivých údajů, díky nimž mohou vykonávat svoji činnost. Úniky takovýchto informací mohou zmařit řízení vedené těmito orgány a řádné plnění služebních úkolů, nebo dokonce ohrozit bezpečnost státu a občanů ČR,“ uvádí Zpráva.

Formy úniků informací lze podle materiálu GIBS rozlišit na následující:úmyslné poskytnutí informace za neoprávněný prospěch, poskytnutí informace s cílem někoho poškodit například z důvodu osobní msty nebo nesouhlasu s jinou osobou z bezpečnostního sboru, snaha být zajímavý pro okolí, příbuzné či známé osoby prezentací zážitků a událostí ze služby, snaha někomu v dobré víře pomoci s řešením nějaké události, informace poskytnuté nad rámec oficiálních komentářů nebo sdělené neoprávněnou osobou..

V oblasti úniků informací Inspekce v roce 2014 vyšetřovala 12 trestných činů. Šlo o osm trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, a čtyřikrát byl spáchán trestný čin neoprávněný přístup k počítačovým systémům a nosičům informací dle ustanovení.Za spáchání těchto trestných činů bylo trestně stíháno celkem devět osob, z toho sedm příslušníků PČR a dvě civilní osoby.

Nejvyšší kriminalita je v Praze, delikventi jsou mladí

Stejně jako v roce 2013 bylo regionem s největším podílem spáchané delikvence území hlavního města Prahy se 153 (+59) zjištěnými případy, což činí 20,9 % (+4,4 %) všech zjištěných deliktů, uvádí se ve Zprávě. Na druhém místě byl Ústecký kraj se 127 (+86) zjištěnými případy, což činí 17,3 % (+10,1 %). V tomto regionu byl zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst zjištěných deliktů.

Naopak region s nejnižším počtem zjištěných deliktů byl podle Zprávy Pardubický kraj s 11 (-10) zjištěnými případy, což činí 1,5 % (-2,2 %) z celkového počtu. V tomto regionu byl zaznamenán největší meziroční pokles deliktů. K dalšímu meziročnímu poklesu zjištěných deliktů došlo na území Moravskoslezského kraje s 43 (+27) případy, což činí 5,9 % (-1,1 %) všech zaznamenaných případů.

Z celkového počtu fyzických osob byli v roce 2014 nejčastěji prošetřováni pachatelé protiprávního jednání ve věku 25-29 let v celkem 120 (+40) případech, což činí 26,4 % (+9,5 %) z celkového počtu případů. V této kategorii byl zaznamenán nejvyšší nárůst.

Zjištěná obecná kriminalita narůstá

Nejčetnějším druhem zjištěného protiprávního jednání byla v roce 2014 ostatní obecná kriminalita s 357 (+97) případy, u které byl zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst. Tento typ kriminality pojímá 48,8 % (+3,3 %) všech zjištěných případů. Druhou nejčetnější kategorií byla hospodářská kriminalita se zjištěnými 176 (+57) případy, což činí 24 % (+3,2 %) všech případů. V této kategorii byl zaznamenán druhý nejvyšší meziroční nárůst případů. Významný nárůst byl zaznamenán u kategorie podvody a zpronevěry s 43 (+21) případy, což činí 5,9 % (+2 %) všech zjištěných deliktů.

-ire-