Soudy i advokáti odmítají kárnou odpovědnost insolvenčních správců

Odpor proti novele Zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (kárný zákon) roste. Proti záměru ministra spravedlnosti Roberta Pelikána zařadit do zmíněného zákona i insolvenční správce se postavil jak předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, tak předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová a další osobnosti.

S návrhem nesouhlasí ani předseda sekce pro insolvenční právo České advokátní komory Michal Žižlavský. Všem vadí jim, že novela neprošla připomínkovým řízením, a že zasahuje do kárné pravomoci České advokátní komory (ČAK). Baxa se již kvůli novele obrátil na ministra Jiřího Dienstbiera, který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády.

Podle novely má ve věcech insolvenčních správců jednat kárný soud v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a tří přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou soudci krajského soudu, jeden je osoba navržená Veřejným ochráncem práv. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Deset přísedících ze soudců krajského soudu by pak podle návrhu měl vybrat ministr spravedlnosti.

Podle předloženého návrhu novely zákona o insolvenčních správcích by byl insolvenční správce a hostující insolvenční správce kárně odpovědný za delikt, kterého se dopustil v insolvenčním řízení. Kárné řízení by se zahajovala kárnou žalobou podanou ministrem spravedlnosti, a o kárné žalobě by rozhodoval Nejvyšší správní soud. Insolvenčnímu správci nebo hostujícímu insolvenčnímu správci by za kárný delikt mohl soud uložit kárné opatření, a to pokutu do výše 5 000 000 Kč, zrušení povolení nebo zrušení zvláštního povolení.

Nelíbí se nám role kárného soudu

„K záměru Ministerstva spravedlnosti trestat insolvenční správce před Nejvyšším správním soudem se stavím zásadně odmítavě.  Především zdůrazňuji, že NSS nebyl vůbec ani předem, ani následně ministerstvem informován o tomto záměru. Jde o postup v rozporu s legislativními pravidly,“ oponuje novele předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Záměr se dotýká pravomoci soudu a jeho zatížení a také se zcela vymyká dosavadní koncepci kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že s námi nebylo nijak projednáno ani případné posílení  soudu personálem. K tomu ostatně nedošlo ani v minulosti v souvislosti se zaváděním vyjmenovaných kárných agend.“

K věcné problematičnosti se teď předseda NSS nehodlá vyjadřovat, protože doufá v nápravu popsaného vadného legislativního procesu řádným projednáním s ministrem spravedlnosti, případně na úrovni Legislativní rady vlády. „Snad si předkladatel aspoň dodatečně uvědomí, že rolí nejvyšších soudů opravdu není být zejména kárnými soudy. V případě NSS už to tak začíná vypadat. Nepříznivým důsledkem je pak omezení hlavní ústavní role soudu, tedy sjednocovat rozhodování správních soudů a veřejné správy,“
řekl Baxa České justici. Kvůli návrhu se obrátí dopisem na předsedu LRV Jiřího Dienstbiera. Co se týče konkrétních výhrad, nelíbí se mu například to, že má přísedící navrhovat ministr spravedlnosti, který je zároveň kárným žalobcem.

Návrh na poslední chvíli

Novela byla již podle tiskové mluvčí MS Terezy Schejbalové projednána v pracovních skupinách LRV. „Legislativní rada vlády přerušila 1. října projednávání novely insolvenčního zákona,“ sdělila bez bližšího upřesnění na dotaz po dalším legislativním vývoji novely insolvenčního zákona, která počítá i s novelou kárného zákona, vedoucí tiskového oddělení Úřadu vlády Vanesa Šandová. „Návrh novely insolvenčního zákona a některých dalších zákonů je v současné době projednáván LRV, kdy LRV celý zákon v rámci jednání věcně projednala a ocenila záměr předkladatele. Jednání přerušila, a to z důvodu zapracování několika dílčích změn za účelem zpřesnění určitých pasáží. Zároveň je nutné zde i říci, že návrh zákon byl velmi oceněn v rámci jednání tripartity, kdy bylo sděleno, že jde o krok správným směrem a činnost MS je v oblasti insolvencí nejefektivnější ze všech vlád,“ vysvětluje důvody přerušení Schejbalová. Podle Žižlavského byla jedním z důvodů přerušení i kontroverze ohledně kárného zákona.

Návrh na poslední chvíli MS doslova vpašovalo až v průběhu připomínkového řízení. I to byl jeden z důvodů, proč jej NSS kritizoval již dříve. „Soudcovská unie ani Nejvyšší správní soud s návrhem kárné odpovědnosti insolvenčních správců nebyli seznámeni,“ konstatuje soudkyně NSS a předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Přečetla jsem si návrh novely kárného řízení, nechci se vyjadřovat k jednotlivostem návrhu, celkové pojetí trestání insolvenčních správců v kárném řízení vedeném NSS považuji za nesprávnou koncepci.“

Jak dále Zemanová uvádí, novela kárného zákona byla z pohledu soudců zásadně změněna v průběhu projednávání návrhu změny insolvenčního zákona Legislativní radou vlády, v důsledku toho k ní nemohly být řádně vzneseny připomínky. Soudcovská unie odmítá zejména tento způsob legislativní praxe. „Návrh vyvolává mnoho otázek – zda má mít kárné řízení s insolvenčními správci tuto podobu, zda je možné a správné neustále rozšiřovat kárné agendy Nejvyššího správního soudu. Složení a tvorba kárných senátů jsou navrhovány zcela odlišně od současné úpravy, bez jakékoliv předchozí diskuse.“

Proti jsou i advokáti

Česká advokátní komora považuje za nešťastné to, že ministerstvo spravedlnosti teprve dodatečně doplnilo do návrhu novely zákona celou pasáž o kárném řízení insolvenčních správců, sdělil České justici zástupce Michal Žižlavský. „Na tuto dodatečnou změnu nemohla komora včas reagovat, na což jsem upozornil na jednání Legislativní rady vlády. Až po jednání Legislativní rady vlády se tímto návrhem zabývalo představenstvo komory, které nepovažuje navrhovanou úpravu za vhodnou. Insolvenční správce má jiný status než soudce, státní zástupce či exekutor.“ Žižlavský upozorňuje rovněž na to, že výkon funkce insolvenčního správce advokátem je činností související s výkonem advokacie, přičemž ohledně advokátů vykonává kárnou pravomoc Česká advokátní komora. „A orgány komory také případy týkající se insolvenčních řízení v případě advokátů řeší,“ dodává Žižlavský.

Řada advokátů totiž vykonává současně i funkci insolvenčních správců, a není tudíž jasné, jak by se kárné řízení v rámci NSS dotklo kárné pravomoci komory, a jaké důsledky by případné kárné opatření mělo pro kárnou odpovědnost insolvenčního správce jakožto advokáta. „Kárná pravomoc insolvenčních správců – advokátů Nejvyšším správním soudem je pro nás nepřípustný zásah do nezávislosti advokátů. Kárné prohřešky by i nadále měly projednávat kárné senáty ČAK. Ministr je kárný žalobce, a nic mu nebrání, aby kárné žaloby podal orgánům naší komory. Za dvanáct let funkce přitom pamatuji jednu ministerskou žalobu na advokáta, která se týkala sledování ministra Pospíšila,“ konstatuje předseda ČAK Martin Vychopeň.

Dušan Šrámek