Vláda zřejmě bude proti zrušení přísedících v občanských sporech

Člen ústavně právního výboru Martin Plíšek Foto: archiv

Zákonodárci by neměli schválit návrh, podle kterého by v občanských řízeních u okresních soudů měli rozhodovat výhradně sami soudci, nikoli i v senátech s přísedícími. Patrně jim to doporučí v pondělí vláda, jež se podle předběžného stanoviska postaví záporně k novele občanského soudního řádu poslance Martina Plíška z opoziční TOP 09.

Plíšek tvrdí, že nynější praxe soudních senátů je překonaná, nepřínosná a nehospodárná. Podle kabinetu je ale nutné provést rozbory. „Zásahu do stávajícího uspořádání výkonu soudní moci by měly předcházet náležité analýzy situace v soudnictví a případných problémů spojených s institutem přísedících,“ stojí v předběžném stanovisku pro vládu.

Senáty nyní rozhodují u okresních soudů v civilní oblasti podle Plíškova zdůvodnění jen pracovní spory, jiné typy pří jim dosud zákonodárci nesvěřili a rozhodují je samosoudci.

„Podle aktuálních informací, které mám k dispozici od krajských soudů, mohu říci, že o výkon funkce přísedícího není dlouhodobě větší zájem. Řada z nich přistupuje k výkonu této funkce liknavě a nedostavují se na jednání bez omluvy. V řadě případů je z tohoto důvodu jednání nutné odročovat,“ říká poslanec TOP 09 a člen ústavně právního výboru Martin Plíšek.

Účast přísedících u soudních jednání je v převážné míře pasivní a formální. Mnohdy přísedící nejsou ani patřičně odborně vzděláni a nemají potřebné právní znalosti. „Soudce musí velice často své přísedící „neprávníky“ před samotným jednáním seznámit s právní úpravou a judikaturou týkající se konkrétní věci, což řízení zdržuje a prodlužuje. Domnívám se, že zvlášť v této době, kdy jsou soudy zahlceny případy a nestačí je vyřizovat, tak další komplikaci pro jejich práci vnímám jako nevhodnou,“ řekl Martin Plíšek České justici.

Na přísedící nejsou zákonem kladeny žádné zvláštní požadavky na vzdělání nebo odbornost. Stačí svéprávnost, bezúhonnost a věk nejméně 30 let. Současně není funkce přísedícího náležitě finančně ohodnocena. Za jeden den jednání přísluší přísedícímu paušální náhrada za výkon funkce ve výši 150 Kč, což mnoho potenciálních kvalitních zájemců o tuto funkci může odradit. Přesto však mohou dva přísedící přehlasovat předsedu senátu, protože mají dle zákona stejná procesní práva.

Naopak účast přísedících jako laického prvku rozhodování v trestních věcech má opodstatnění a ve vyspělém světě svoji tradici.

Pracovní spory tvoří podle důvodové zprávy odhadem asi dvacetinu agendy okresních soudů. Plíšek připomněl, že ministerstvo spravedlnosti navrhovalo před pěti lety zrušit účast přísedících v senátech okresních soudů obecně. Poukazovalo na údajný nezájem o tuto funkci honorovanou částkou 150 korun za den, na liknavý přístup řady přísedících a na to, že často nemají právní vzdělání. Důsledkem jsou prý průtahy řízení. „Uvedené závěry stále platí,“ napsal Plíšek ve zdůvodnění. Jeho návrh by nezrušil soudní senáty v trestních věcech.

Kabinet podotkne, že ministerstvo spravedlnosti připravuje takzvanou Bílou knihu justice, v jejímž jejímž rámci posoudí nedostatky nynější právní úpravy přísedících a činnosti a navrhne řešení. Ministerstvo zrušení institutu přísedících, případně zpřesnění úpravy připouští. K Plíškově novele navrhovalo neutrální stanovisko.

(epa, čtk)