Středa, 3. března, 2021

Akce Vidkun: VSZ si vybírá soudy, jak se mu to hodí, zní z justice

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle dostupných informací se údajná trestná činnost, kvůli které policisté spustili realizaci akce „Vidkun“, odehrála v Olomouckém kraji. Přesto podle vyjádření dozorujícího státního zástupce Ivo Ištvana byla příslušnost soudu pro přípravné řízení založena u Okresního soudu Ostravě. Opět se tak objevují spekulace, zda nedochází k manipulacím Vrchního státního zastupitelství s místní příslušností případů.

Podle zjištění České justice Vrchní soud v Olomouci ani Okresní soud Olomouc nerozhodoval o podjatosti v případu Vidkun. „Okresní soud v Olomouci v označené věci nečinil žádné úkony,“ sdělil předseda Okresního soudu v Olomouci Bronislav Beran. Ani Vrchní soud v Olomouci při akci Vidkun nerozhodoval o příslušnosti soudů ve svém obvodu z důvodu možné podjatosti, reagoval na dotazy České justice mluvčí Vladimír Lichnovský. Proč tedy padla v přípravném řízení volba na Okresní soud v Ostravě? „Na to bych nechtěl odpovídat. Podle zákonné úpravy Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a podle mnoha rozhodnutí Ústavního soudu má příslušné soudy v obvodu celé své působnosti, čili tam může založit působnost v kterémkoliv z okresů,“ řekl Ivo Ištván v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Účelovost v přípravném řízení

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci si tak nejen podle bývalých vysokých funkcionářů státního zastupitelství vybírá soudy pro přípravné řízení trestní z hlediska místní příslušnosti, jak se mu to hodí. Účelově k tomu využívá ne zcela jasně formulovaná pravidla pro určení místní příslušnosti soudu pro přípravné řízení. Ta totiž striktně neurčují konkrétní soud, jak je tomu v případě řízení před soudem po podání obžaloby. Olomoučtí státní zástupci tak podle mnoha hlasů z justice i odborné veřejnosti obcházejí trestní řád.

Místní příslušnost soudu je podle § 18 trestního řádu určena tak, že (1) řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. (2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení pak určuje § 26 trestního řádu. Podle odstavce jedna k provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Jak dále vyplývá z odstavce dvě, soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Blog Zdeňka Koudelky „Hejtman Rozbořil a boj o právní stát“ si můžete přečíst zde.

U okresních či krajských státních zastupitelství založení příslušnosti soudu pro přípravné řízení problém není. Okresní státní zastupitelství mají svůj okresní soud a krajská státní zastupitelství se běžně obrací na okresní soud v místě svého sídla. U vrchních státních zastupitelství je to jiné. „Problém je v tom, že trestní řád nepočítal s tím, že vrchní státní zastupitelství budou mít přímo dozor nad konkrétním vyšetřováním trestné činnosti a budou tak činné v přípravném řízení. Změnu v tomto směru přinesla novela vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství v roce 2000, kterou v rámci akce Čisté ruce iniciovala tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, a vydal ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Tato změna umožnila vrchním státním zastupitelstvím vykonávat dozor v přípravném řízení u závažné hospodářské kriminality, přitom jejich působnost je v případě pražského pro celé Čechy a tedy pro šedesát jeden okresních soudů a v případě Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pro dvacet pět okresních soudů na Moravě a ve Slezsku,“ vysvětluje bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké Zdeněk Koudelka.

S VSZ v kauzách nikdo nepočítal

Jak ale uvádí někdejší pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula, to samo o sobě ještě nemůže vést k svévolnému výběru okresního soudu pro přípravné řízení státním zástupcem vrchního státního zastupitelství. Přenesením dozoru v přípravném řízení na vrchní státní zastupitelství totiž došlo pouze k nahrazení jinak příslušného okresního či krajského státního zastupitelství. Je tedy třeba zachovávat obecná pravidla pro založení příslušnosti okresního soudu pro přípravné řízení.

Rampula rovněž zavzpomínal, jak tuto zásadu razil po svém nástupu na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kdy státní zástupci obraceli napříkad na Okresní soud v Karlových Varech, protože se domnívali, že tam bude více vyhověno jejich návrhům. Soud pro přípravné řízení by tedy měl být vybírán i vrchními státními zastupitelstvími dle zásad uvedených v § 18 trestního řádu. Při výběru jiného soudu by vrchní státní zastupitelství vždy mělo mít zákonný důvod, aby se zabránilo svévoli. Je povinností obou vrchních státních zástupců zabránit tomu, aby jejich podřízení svévolně nemanipulovali s výběrem soudu a soudce pro přípravné řízení.

Od nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce se podle Koudelky rozšířila manipulace s přidělováním kauz nepříslušným státním zastupitelstvím. Státní zastupitelství si zcela bez jakéhokoliv zdůvodnění libovolně vybírají evidentně nepříslušný soud pro přípravné řízení. „Oblíbeným soudem olomouckého vrchního státního zastupitelství se stal Okresní soud v Ostravě, kam jsou dávány případy, které s územím Ostravy nemají nic společného. Tím je porušena zásada rovnosti zbraní obžaloby a obhajoby v řízení před soudem, protože obhajoba si vybrat soudce nemůže. V takových případech není zajištěn férový soudní proces,“ konstatuje Koudelka.

Oblíbený soud v Ostravě

Pochyby o manipulaci s příslušností soudů pro přípravné řízení se už objevilo v kauze Tluchoř, Fuksa, Šnajdr, kdy je stíhalo právě VSZ v Olomouci, přestože se jejich čin stal v Praze mimo územní působnost VSZ Olomouc a o vazbách rozhodoval Okresní soud v Ostravě.

Podobně se tak dělo i v kauze exhejtmana Davida Ratha (ČSSD). Všechny trestné činy, ze kterých obžaloba Ratha vinila, se udály na území Prahy nebo Středočeského kraje. Přesto byl Rathův případ od samého počátku dozorován v Ústí nad Labem.

Policisté v rámci akce Vidkun stíhají olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece, šéfa olomouckého odboru hospodářské kriminality Radka Petrůje a vlivného olomouckého podnikatele Ivana Kyselého. Pouze hejtman je stíhaný na svobodě, ostatní soud poslal do vazby. Vyšetřovatelé je podezřívají ze zneužití pravomoci, přijímání úplatku a podplácení.
Podle policejních záznamů Rozbořil chtěl po Kadlecovi, aby „přikryl“ podezření ministerstva financí na dotační podvod při výstavbě olomouckého jezdeckého areálu a penzionu Lazce.

Dušan Šrámek, Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY