Vláda dává korupci na úroveň násilné trestné činnosti, žádá odposlechy bez svolení soudu

Ministr Mládek, premiér Sobotka, 1. místopředseda vlády Babiš a ministr Jurečka na tiskové konferenci Foto: vlada.cz

Rozšířit taxativní seznam trestných činů, u kterých výjimečně není třeba souhlas soudu, o tzv. korupční trestné činny, požaduje vláda. Korupce se tak zařadí mezi násilí proti jednotlivci nebo skupině lidí, vydírání, únos a omezování osobní svobody nebo obchodování s lidmi.

Vyplývá to z Akčního plánu boje s korupcí na rok 2016, který předkládá ministr při lidská práva Jiří Dienstbier jako předseda Rady vlády pro koordinaci boje proti korupci a který má Česká justice k dispozici. Zásadní připomínku proti tomuto bodu vládního plánu podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který je sám členem předmětné Rady vlády pro koordinaci boje proti korupci.

Rozšíření seznamu trestných činů, u kterých není třeba k odposlechu lidí souhlasu soudu, o tzv. korupci ukládá vláda legislativně řešit v roce 2016 prostřednictvím novelizace trestního řádu rovněž proto, že k rekodifikaci trestního řádu nedojde: „Na základě podnětů členů Rady z řad vrcholně postavených představitelů orgánů činných v trestním řízení vyplynula zřetelná potřeba přijmout nový moderní trestní řád. S ohledem na stav prací rekodifikační komise nedojde k předložení nového trestního řádu, nicméně bude alespoň novelizován stávající zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním,“ uvádí se v Akčním plánu boje proti korupci pro příští rok.

Poté plán uvádí konkrétní úkol: „Konkrétně vláda ukládá v roce 2016 legislativně řešit zejména: doplnění taxativně vyjmenovaných trestných činů v § 88 odst. 5 trestního řádu (odposlech a záznam telekomunikačního provozu) o korupční trestné činy – možnost použití odposlechu se souhlasem uživatele by přispělo k urychlení průběhu trestního řízení a usvědčení pachatele trestné činnosti,“ píše se doslova v Akčním bojovém vládním plánu.

Plán vlády pro boj s korupcí si můžete prohlédnout zde.

Až doposud mohla policie nasadit odposlech podle předmětného paragrafu 88 odstavce 5 v případech trestné činnosti, kde šlo o lidský život. A to ještě se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice – příkladem může být únos dítěte nebo nebezpečné pronásledování.

Vláda: K odposlechu vyšetřování úplatku netřeba souhlas soudu

Stávající §88 odst 5 říká toto: Bez příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí.

Podle plánu vlády se toto ustanovení trestního řádu rozšíří o tzv.. korupční trestné činy, tedy o trestné činy podle těchto ustanovení Trestního zákona: § 331 Přijetí úplatku, § 332 Podplácení, § 333 Nepřímé úplatkářství, § 334 Společné ustanovení pak vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věci obecného zájmu“, § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby, § 330 Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti, § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji, § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku, § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, § 258 Pletichy proti veřejné dražbě.

Ministr spravedlnosti: V rozporu s Ústavou i s Úmluvou. Vypustit.

Proti obsahu úkolu, který zadává prostřednictvím Rady pro koordinaci boje proti korupci vláda ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi, se však ministr ohradil: „Podle předloženého návrhu by mělo Ministerstvo spravedlnosti v roce 2016 předložit návrh zákona, kterým by bylo novelizováno ustanovení § 88 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, způsobem, jenž by rozšířil výčet trestných činů, při jejichž vyšetřování může orgán činný v trestním řízení bez příkazu soudu nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí, o korupční trestné činy,“ napsal ministr Robert Pelikán.

S odkazem na judikaturu ESLP pak zdůraznil, že odposlech bez souhlasu soudu musím mít výjimečný cíl: „Upozorňujeme, že takovéto rozšíření možnosti nařídit odposlech bez přivolení soudu lze považovat za rozporné s čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle ustálené rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva platí, že ochrana práva na respektování soukromého života musí být poskytnuta osobě i v případě, že druhá strana s odposlechem rozhovoru souhlasí (viz např. rozsudek ESLP Lambert proti Francii ze dne 24. 8. 1998, č. 23618/94). Vzhledem k této skutečnosti považujeme za možné přiznat oprávnění nařídit odposlech bez přivolení soudu orgánům činným v trestním řízení pouze v případech, kdy je cílem trestního řízení, krom jiného, také získat informace směřující k ochraně či dokonce záchraně oběti trestného činu,“ uvádí jako zásadní připomínku k Akčnímu vládnímu bojovému plánu ministr Robert Pelikán.

„Vzhledem k uvedeným skutečnostem požadujeme shora označený úkol Ministerstva spravedlnosti z Akčního plánu vypustit,“ uzavírá ministr spravedlnosti.

Rada vlády: Korupce je v každé lidské činnosti

Podle Rady vlády pro koordinaci boje proti korupci je korupce přítomna ve všech zemích světa a doslova v každé oblasti lidské činnosti: „Korupci je možné charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává za tuto poskytnutou výhodu protislužbu, ať už materiální či nemateriální povahy. Korupce postihuje jak politiku, tak hospodářství i společnost. Je přítomna ve všech zemích světa. Svá korupční specifika mají země bohaté i chudé, rozlehlé i malé, vyznačuje se jimi každá oblast lidské činnosti,“ předkládá definici korupce Rada vlády pro koordinace boje s tímto lidským počínáním.

Podle seznamu členů Rady vlády pro koordinace boje proti korupci jsou „vrcholně postavení představitelé orgánů činných v trestním řízení“, ke kterým odkazuje Akční bojový plán, tito členové: plk. Mgr. Ing. Jaroslav Vild – ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality plk. Mgr. Ing. Ivan Bílek – ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů a JUDr. Pavel Zeman – nejvyšší státní zástupce.

Členy Rady vlády pro koordinaci boje proti korupci jsou kromě Jiřího Diensbiera a Roberta Pelikána také například ministr financí Andrej Babiš, ministr vnitra Milan Chovanec nebo hejtman jihomoravský hejtman Michal Hašek a předsedové různých aktivistických spolků.

Irena Válová